S předsedou odborů Josefem Středulou o prezidentských volbách, současné vládě i o tom, co považuje za svůj doposud největší úspěch.
Volba prezidenta České republiky 2023 se blíží a osob, které se chtějí ucházet o křeslo na Hradě, každým dnem přibývá. Začátkem května projevil zájem o post prezidenta i předseda odborů Josef Středula a v předvolebních modelech se takřka okamžitě dostal na třetí příčku.
V našem rozhovoru se dočteš, co Josef Středula považuje za svoji největší výhodu, jaký by byl prezident, ale také například to, jak nahlíží na manželství pro všechny a současnou ekonomickou krizi.
Začátkem května jste oznámil, že se budete ucházet o podporu občanů České republiky, abyste mohl kandidovat na post prezidenta jako občanský kandidát. Jakých reakcí jste se dočkal?Nebylo to něco, co by se nedalo očekávat, není to poprvé, co jsem s takovým tématem konfrontován. Ovšem rozhodnutí, zda kandidovat, nebo nekandidovat na post prezidenta je samozřejmě neuvěřitelně těžká věc. V první fázi jsem to konzultoval s rodinou a až poté, co jsme se doma na něčem usnesli, jsem s tím šel i na další místa, mezi kolegy do odborů. Rodina je pro mě tím nejdůležitější, a pokud řekla, co řekla, tak jsem si mohl dovolit pokračovat v tom dál.
Druhá věc byla, jak se na to budou dívat kolegové z odborů, protože si neumím představit, že bych kamkoli kandidoval bez jejich podpory. Kandidaturu jsme tedy diskutovali na sjezdu ČMKOS, a když bylo vše naplněno, tak jsem mohl říct, že zahajuji proces sběru podpisů.
Člověk má nějaký životní příběh a já mám životní příběh spojený s tím, že se snažím chránit lidi. (...) Další věc je, že nejsem závislý na žádné politické straně a nikdy jsem nebyl, ale zároveň jsem tím politickým nepolitikem.
V nejnovějším volebním modelu se vaše jméno objevilo na třetím místě. Předběhl jste i bývalého kandidáta Pavla Fischera či Danuši Nerudovou. Čím si tento úspěch vysvětlujete?
To je dobrá otázka, ale spíše na voliče. Člověk má nějaký životní příběh a já mám životní příběh spojený s tím, že se snažím chránit lidi. Chránit dobrého zaměstnavatele před špatným zaměstnancem, ale také dobrého zaměstnance před špatným zaměstnavatelem. Můj příběh není krátký, je už více než 30 let dlouhý a v této době možná rozhoduje o tom, jak se na mě lidé dívají.
Lidé možná více vnímají názory, které říkám, protože jsem předsedou odborů a z tohoto pohledu možná vyhodnocují, jaký typ člověka by rádi viděli na postu prezidenta České republiky. Další věc je, že nejsem závislý na žádné politické straně a nikdy jsem nebyl, ale zároveň jsem tím politickým nepolitikem. Lidé možná hledají člověka, který politiku zná, umí s ní pracovat, ovládá ji, ale současně není spojen s politickými subjekty, které třeba v současné době existují. Proč tomu tak je, to opravdu dopodrobna nevím, ale myslím, že to mohou být jedny z těchto základních rysů.
Máte nějaký plán, jak porazíte ostatní kandidáty?
Určitě porazím (smích). Plán nezveřejním, ale jsem přesvědčen, že situace je velice pozitivní.
Nenastal podle vás čas, aby příští prezidentkou byla žena?
Myslím si a doufám, že se věci vyhodnocují podle toho, jaký člověk je. Ne podle toho, zda je muž, nebo žena.
Volební průzkumy naznačují, že vaším největším soupeřem by mohl být bývalý premiér Andrej Babiš. Co je vaše výhoda oproti němu?Nechci se definovat ve vztahu k jakémukoli kandidátovi. Jednak nikdo žádným kandidátem není, stane se jím až ve chvíli, kdy se naplní předpoklady, a jednak nikdo neví, zda Andrej Babiš bude kandidovat, nebo ne. Možná bude lepším premiérem, ale to je na jeho úvaze či úvaze voličů. Až nastane ten čas, kdy budeme znát jména všech kandidátů, tak tato otázka bude relevantní.
Prezident republiky je už z principu své pozice tím moderátorem, a jestliže vyjednáváte s podnikateli bez ohledu na jejich politickou příslušnost, tak s tím máte zkušenost. Obrovitou, kterou má opravdu málokdo.
Proč by měli lidé volit právě vás?
V tuto chvíli se každý z potenciálních kandidátů snaží získat podporu pro svou kandidaturu, aby měl možnost zúčastnit se finálního rozstřelu. Až v něm pak můžete říct, co byste dělali, a co naopak ne, ale v této chvíli to ještě není možné.
Pokud bych se však přes tuto etapu přenesl, tak si myslím, že mojí výhodou je právě ta obrovská zkušenost, to, že rozumím lidem a že je dlouhodobě hájím. To je důležité. Prezident republiky je už z principu své pozice tím moderátorem, a jestliže vyjednáváte s podnikateli bez ohledu na jejich politickou příslušnost, tak s tím máte zkušenost. Obrovitou, kterou má opravdu málokdo.
Za druhé, jestliže zastupujete lidi, tak znáte jejich názory, víte, jaký je život, a to vás také definuje. No a samozřejmě za třetí je to také obrovská znalost politické scény a toho, co všechno se v ní odehrálo. Někdy je to tak, že se politické strany ze svých chyb z minulosti nepoučí, ale institucionální paměť je na mé straně veliká. Toto všechno navíc člověk musí vnímat nejenom v kontextu osobním, ale zejména v kontextu národním a mezinárodním. Jsem viceprezidentem Evropské odborové konfederace, což je sociální partner na úrovni Evropské unie, takže řadu věcí vnímám ještě i z jiného úhlu pohledu.
Co by mohla být vaše slabina? Co by na vás mohlo lidem vadit?
Míra citlivosti bude u každého kandidáta rozdílná a záleží na voliči, jak to bude vnímat. Někomu může vadit, co jste od počátku dělala a co děláte, pro někoho to naopak může být definičně naprosto v pořádku. Někomu můžou vadit šedé vlasy místo černých a jinému může vadit třeba to, že potenciální kandidát nebyl členem žádné politické strany. Bude to individuální a v neposlední řadě pak roli může hrát i nějaký pocit, emoce, cokoli s tím spojené.
Je tedy důležité, aby se prezidentská kancelář intenzivně zapojila do legislativního procesu a nespoléhala pouze na to, že ve finále může prezident republiky zákon vetovat. To určitě není přístup, který bych upřednostňoval.
Česko v současné době sužuje ekonomická krize, klimatická krize, ale i nedostupné bydlení. Přicházíte s řešením těchto problémů?
Prezident republiky není tím, kdo předkládá návrhy zákonů, ale je rozhodně moderátorem, který může klást vládě otázky. Do jaké míry je řešit chce, jak je chce řešit, jak předkládat konkrétní návrhy a jak chránit zemi, tedy nejenom občany, ale také podnikatele a všechny, kteří tu žijí a vedou spořádaný život. Proto je znalost problému tak důležitá. Výkonným orgánem je sice vláda České republiky, ale mnoho věcí může prezident řešit v komunikaci s ní.
Je tedy důležité, aby se prezidentská kancelář intenzivně zapojila do legislativního procesu a nespoléhala pouze na to, že ve finále může prezident republiky zákon vetovat. To určitě není přístup, který bych upřednostňoval. Pro mě je důležité zapojit se od samotného počátku procesu, komunikovat, znát názory a samozřejmě projevit se v připomínkovém řízení či v diskusi.
Musím zmínit, že problémů je celá řada a nyní se všechny potkávají na jednom místě. Kromě problémů, které jste zmiňovala, je to také otázka Green Dealu, otázka budoucí důchodové situace, otázka daňových zákonů, jejich rozdělení ve společnosti, důstojnosti života, příjmové situace, ale také otázka toho, v jaké situaci jsou ohrožené skupiny, zdravotně postižení lidé, neúplné rodiny a jak jsou na tom děti, jak je to se vzděláváním a tak dále. Těch otázek, na které se musíme vlády ptát, je celá řada. Prezident má možnost diskutovat o tom s lidmi, ptát se na jejich názory, ptát se lidí po celém Česku, jak to cítí, co by chtěli, co by si přáli, co je trápí, co chtějí napravit… To by měl podle mého soudu dělat prezident. Vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu by pak měl dávat zpětnou vazbu.
Ve společnosti také rezonuje téma manželství pro všechny. Současný prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že by vetoval návrh, který by manželství umožnil. Jaký postoj zaujímáte k manželství stejnopohlavních párů vy?
Nemám s ním žádný problém. Když spolu někdo žije, tak by měl mít všechna práva s tím spojena, ať už v oblasti zdravotního stavu, tak například v dědictví atd. Samozřejmě existují nuance, o nichž se může diskutovat, ale nediskutovat je horší než diskutovat. Jsme v 21. století, celá řada věcí už se ve společnosti posunula a doufám, že jsme v této oblasti velmi blízko pozitivnímu řešení.
Když se bavíme o politické situaci v Česku, jak hodnotíte současnou vládu Petra Fialy? Co se jí podle vás povedlo, a naopak nepovedlo?
Vládě se rozhodně podařilo, že se neztratila v rusko-ukrajinském konfliktu. Zcela jednoznačně a dobře se postavila za Ukrajinu, což vnímám jako extrémně důležitý vnějšně politický aspekt. To se opravdu povedlo.
Co se však týče české scény, vláda podle mého soudu ne dostatečně komunikuje. Neříkám nedostatečně, ale ne dostatečně. Například před vaším příchodem (pondělí 20. června v 15:30 hodin, pozn. redakce) jsem potřeboval vytisknout zákon připomínkového řízení, který vláda poslala kolem jedné hodiny. Návrh zákona týkajícího se podpory lidí v rámci energetické krize. Ale napsala, že připomínky budou přijímány do dnešního večera. To nemá s rozumnou komunikací nic společného, je to nekomunikace. Jestliže v neděli někdo řekne, že se připravují změny v oblasti podpory lidí se zdravotním postižením, tak proč to dříve nepředložili sociálním partnerům?
Je to velký problém, lidé mají někdy oprávněný a jindy neoprávněný pocit, že se s veřejností pracuje nedostatečným způsobem, nehledí se na jejich názor, pouze se připravují věci, které faktický stav zhorší, a to není dobře. Jestliže někdo mluví o tom, že chce snížit byrokracii, a potom přivede novou dávku a neřeší dávky staré, ani je nevalorizuje, tak se potom přece nemůže divit, že jsou lidé rozhořčeni. Jestliže se řekne, že rodiny s dětmi budou moci čerpat rychlý rodičovský příspěvek, ale vůbec se nevalorizuje, tak jak to chtějí potom řešit? Proč se neudělají jednodušší operace než nastavovat novou dávku, navíc do 18 let. Taková hranice nedává žádný smysl. Dítě je někdo, kdo studuje do 26 let svého věku. Takové kroky jsou nepochopitelné, nevydiskutované s veřejností. Vláda se úplně zbytečně připravuje o body tím, jakým způsobem ne komunikuje.
Současná vláda je v jiné situaci, už kvůli válce na Ukrajině. Ale co se týče komunikace, byla v tomto vláda Andreje Babiše lepší?
V tomto smyslu ano, přestože byla tvrdší. Ale všechno se v žádném případě nedá házet na válku, kterou vede Rusko s Ukrajinou. Inflaci 11,1 % jsme měli ještě před válkou, ale to vůbec neřešíme a tváříme se, jako by to bylo pouze vlivem války. To ale není pravda a nikdy to pravda nebyla. Inflace nám letí k 18 % a my se tváříme, že se o sebe mají lidé postarat sami. To není férový přístup a myslím si, že může do České republiky přivést něco, co tady dlouho nebylo, a to sociální konflikty.
Co se kandidatury týče, kolik podpisů budete chtít sesbírat?
Chci dosáhnout takové hranice, která je dostatečně bezpečná pro to, aby bylo vše v pořádku.
Máte už nyní jasnou představu, jak budete vaši kampaň financovat?
Z peněz. V současné chvíli se řeší otázka podpisů, a pokud nastane čas na kampaň, tak se obrátím na veřejnost.
Každý kandidát má kolem sebe tým lidí, který pomáhá s kampaní. Kdo stojí za vámi?
Jména lidí, kteří se mnou spolupracují, jsem již zveřejnil. Je to Miroslav Sklenář, agentura Red Elephant a Hana Kosová, kterou znám už nějakou dobu. Všechno to jsou lidé, které znám, důvěřuji jim a oni důvěřují mně, což je důležité.
Vaši kandidaturu podpořil i Miloš Zeman. Čím si to vysvětlujete?
Třeba také Miroslav Kalousek. Čím si to vysvětlujete?
Někteří si myslí, že když vás tito lidé podpoří, tak jste takoví, jako ti, kteří vás podpořili. Takovým způsobem to ale nefunguje. Já nejsem ani Miloš Zeman, ani Miroslav Kalousek.
Ano, mohla bych se ptát i na Miroslava Kalouska.
Jsou to hlasy lidí, kteří se v politice dlouhodobě pohybují. Jaké všechny důvody je k tomu vedou, to vědí jen oni. Pan prezident pouze vyzval členy odborů, aby mě přemluvili, abych kandidoval na prezidenta. Miroslav Kalousek explicitně napsal na Twitteru, že mě podpoří. Je to jejich rozhodnutí, jejich důvody.
Co mně na tom ale vadí, je, že si někteří myslí, že když vás tito lidé podpoří, tak jste takoví, jako ti, kteří vás podpořili. Takovým způsobem to ale nefunguje. Já nejsem ani Miloš Zeman, ani Miroslav Kalousek. To, že mě někdo podpořil, ještě neznamená, že jsem člověk, který zastává všechny jejich názory. Přesto si ale jejich podpory vážím a věřím tomu, že budou další zajímavá jména, která budou podporu deklarovat.
Nyní působíte na pozici předsedy odborů. Jak dlouho ji již vykonáváte?
Od roku 2014. Prošel jsem třemi volbami, protože v našem případě je systém založen na tom, že musíte být do funkce zvolen. Naposledy to pak bylo teď v roce 2022.
Jste připraven se v případě úspěchu této funkce vzdát?
To je absolutně okamžitá reakce, o ničem jiném ani nepřemýšlím.
Co považujete za svůj doposud největší úspěch?
Třeba to, že odbory mají postavení, jaké mají. Kampaň „Konec levné práce“ je už dnes hodnocena ve světovém měřítku, nikoli pouze v českém. Je to nejvýznamnější sociální kampaň, jaká tady kdy byla v souvislosti se mzdovou oblastí realizována. Stala se již fenoménem. Když jsme ji v roce 2015 začali, tak si možná málokdo uměl představit, jak významná věc to je, a v dnešních dnech se to ještě znásobuje, s ohledem na situaci lidí v České republice v porovnání se mzdami lidí v zahraničí.
Rozdíl je dnes už třeba tak velký, že tam, kde odbory působí, mají na mediánu příjmu za 4 roky o 330 tisíc korun více než tam, kde odbory nejsou. To je naprosto nevídané.
A pokud byste měl odpovědět komplexně, nikoli pouze z pracovního života?
Jsem pyšný na všechno, co jsem byl za 54 let schopen udělat, co všechno jsem se musel naučit, aniž bych to našel v knihách, co jsem musel udělat, abych mohl dělat to, co dělám. Jsem pyšný i na to, jakým způsobem přeměňujeme Českou republiku, právě díky tomu, že se snažíme pomáhat lidem, a to velmi výrazně. Rozdíl je dnes už třeba tak velký, že tam, kde odbory působí, mají na mediánu příjmu za 4 roky o 330 tisíc korun více než tam, kde odbory nejsou. To je naprosto nevídané.
Neobáváte se antikampaně, kterou proti vám mohou vést jiní kandidáti?
Pokud se chtějí pokusit získat křeslo prezidenta republiky pomocí antikampaně, tak jim přeji hodně štěstí.
Žádné kostlivce ve skříni tedy nemáte?
Jedině že bych měl nějakého fyzického, nějaký skelet, ale nestudoval jsem lékařskou vědu, takže jej nemám. Nejsem si vědom toho, že bych nějakého měl, ale kdo ví, protikandidáti jsou schopni vymyslet si ledacos.
Volby budou velmi náročné, stejně jako kampaň po oznámení kandidatury. Co vás udržuje motivovaného? Co vás žene kupředu?
Rodina, přátelé a spolupracovníci. To jsou lidé, kteří za to stojí a vždy za to stáli. Mám štěstí, že mám ve svém nejbližším okolí lidi, kteří jsou nejenom podporovateli, ale zároveň také schopní kritici a musím říct, že každá taková věc vás velice mile posiluje. Posilují vás i ti teoretičtí protikandidáti, protože diskuse s nimi je vždy poučná a od každého člověka, kterého v životě potkáte, se máte co učit. Já se takto učím permanentně.
V uplynulých měsících jsme ti přinesli rozhovory:
> S ekonomkou a bývalou rektorkou Mendelovy univerzity Danuší Nerudovou
> S generálem Petrem Pavlem
> S komikem Milošem Knorem
> S bývalým kandidátem a senátorem Pavlem Fischerem
> S bývalým kandidátem Michalem Horáčkem
A další zajímavé rozhovory pro tebe připravujeme.
