V sobotu 26. listopadu se prostory Staroměstské tržnice přeměnily na přehlídkové molo, přičemž český návrhář Jan Černý představil svou 10. jubilejní kolekci s názvem A BOY WHO PLAYS WITH FIRE.
V sobotu 26. listopadu se prostory Staroměstské tržnice přeměnily na přehlídkové molo, po němž se procházeli modelové prezentující novou kolekci návrháře Jana Černého. Název kolekce zní A BOY WHO PLAYS WITH FIRE a jedná se o 10. kolekci tohoto designéra, což přidávalo na výjimečnosti celého eventu.
Při té příležitosti jsme se Jana Černého zeptali na jeho prezentovanou kolekci, budoucnost brandu Jan nebo možnosti stáže v jeho studiu. Reportáž z přehlídky včetně fotodokumentace najdeš zde.
Jaký je koncept této kolekce a v čem si myslíš, že je silnější než tvé předchozí?Ta kolekce se jmenuje A Boy Who Plays With Fire. Je to vlastně o mně. Když jsem byl malý, tak mě hrozně bavilo hrát si s ohněm a rodiče mi to vždycky zakazovali. Byla to pro mě taková ta zakázaná tajná věc, a tak nějak převzatě jsem si s tím ohněm nepřestal hrát doteď. Vybral jsem si práci, která není úplně konvenční. Dělám věci, které mě baví, a ne, které by se měly dělat. Je to taková oslava tady toho, přičemž současně slavíme 10. kolekci. Má to i podporovat mladé lidi, aby dělali to, k čemu je to táhne.
Ten koncept je určitě celkově víc dotažený. Jak z hlediska oblečení, veškeré grafiky na oblečení i komunikace, kterou kolem toho děláme. Pro mě ta show není jen o oblečení, ale je i o set designu, o světlech nebo zvuku. Máme hudbu od NobodyListena úplně na míru. Ta hudba neexistovala předtím, nejsou to písničky, které bychom jenom stáhli. Současně byl set design vytvořen na míru tomuto prostoru, který je už sám o sobě jedinečný tím, že tady nikdy žádný event nebyl. Jsme úplně v centru Prahy, ale hosté, kteří přichází, tu nikdy nebyli. Tento celek, to, jak se nám to podařilo celé zasadit do sebe a udržet koncept, je pro mě obrovský úspěch. Jsem na všechny v týmu extrémně pyšný, protože to zdaleka není už jen moje práce.
Pracoval jsi s novými technikami a materiály, které jsi dříve nevyužíval? Se kterými bys rád pracoval v budoucnu?Tentokrát je v tom ta kolekce rovněž výjimečná. Pracovali jsme s největším počtem materiálů a technik, se kterými jsme kdy snad dělali. Jsou tam umělé kožešiny, jsou tam samozřejmě moje typické zrcadlené bleache, ale současně tam představuji i nový bleach. Ten není zrcadlený, ale otiskuje podlahu mého studia. Dále se uvádí velké shopper bags (JAN SHOPPER BAG) a PRESTIGE X JAN v nových barevných variantách, takže je tam spousta nových věcí.
Mě vždycky baví barvení a bleachování látek. Takže já to chci do příště určitě opět vylepšit a hledat nové techniky.
Jaká jsou klíčová slova této kolekce, kterými ses řídil i během procesu tvorby? Ta slova tu i trošku jedou na screenech, které tu máme. I mimo samotný název se jedná o slova, která jsou spojená s ohněm a tím, co oheň dělá. Kolekce je o ohni, ale není o ohni v negativním nebo pesimistickém smyslu. Naopak je to myšleno tak, že oheň přetváří, mění a je velkou energií. Jsou tam slova jako pálení mostů nebo zažehnutá sirka, což představuje stadia života. Zapálení zápalky je pro mě dětství. Pálení mostů pro mě představuje dospívání, kdy zjišťuješ, co chceš dělat. Konec show se obrazně řečeno přesouvá do sálajících uhlíků, které už jsou sice nenápadné, ale vydávají nejvíc tepla.
V jakém moodu se kolekce nese a jakou emoci by měla symbolizovat? Co bys touto kolekcí chtěl na diváka přenést?Tohle strašně nechávám na divácích. Na tohle ani nechci odpovídat, protože opravdu na každého působí show vždycky jinak. Mě samotného překvapilo, jak to tady dneska všechno zapadlo do sebe. Má ještě úplně jinou emoci, než jsem od toho očekával. Je to podle mě překvapení a radost těch, kteří sem mohli přijít, aby si to sami zažili.
Na základě čeho jsi vybral tuto lokaci? Je to vždycky souběžná práce. Mimo to, že děláme kolekci jako takovou, tak samozřejmě hledáme i prostory. Můj tým pracuje na tom, aby byl zážitek co nejvýjimečnější. Tak nějak se nám podařilo získat cestu k tomuto prostoru, který jsem nemohl odmítnout. Jak jsme se bavili, je to prostor v centru, kde nic nebylo. Je to tajemství pro diváky, kteří dorazí. Ten moment toho tajemství a překvapení je to nejhezčí na těch show. Já ani svým kamarádům neposílám fotky looků, jak to vypadá dopředu, ačkoliv bych strašně chtěl, protože z toho mám vždycky mega radost.
Jak bys popsal svou estetiku, do čeho stylizuješ své oděvy? Změnila se tvá estetika během posledních pár let, nebo se stále držíš v tom stejném „stylu“? Já tomu rád říkám New uniform for new generation. Je to pro mě nějaká uniforma a ty věci tak hodně často působí. Jsou to workwearové kusy, povýšené do vyššího tailoringu, do složitějších střihů. To je pro mě základ, ale mění se to v průběhu. Moje věci začínají být víc dekorativní. Víc pracuji i s potisky látek, které máme vždy na míru, nebo i s doplňky, jako jsou kabelky nebo šátky. Tímto se to tedy mění, komplexností, kterou do kolekcí dostávám. Je to samozřejmě i tím, že kolekce rostou a, díky bohu, budget roste taky, takže si můžu dovolit experimentovat víc.
Jaké kousky oblečení volíš na sebe jakožto módní návrhář?Hodně nosím svoje věci, což je úplně pochopitelné. Trika a mikiny nosím v podstatě jen svoje, boty víceméně taky. A pak si moc rád jednou za čas našetřím a dovolím si koupit nějakou hezčí věc od designéra nebo značky, kterou mám rád.
Stalo se ti v posledních pár letech, že bys měl kreativní krizi, kdy nepřicházely nápady nebo inspirace? Pokud ano, jak ses dostal zpět do kreativního módu?Vždycky je potřeba myslet na odpočinek. Já se naučil dopřát si klid a odpočinek, aniž bych si to vyčítal. Druhá věc je to, že jsem musel přemýšlet o značce jako o byznysu, abych se tím uživil a mohl dál dělat, co miluji. Je to, řekl bych, takový kruh a musel jsem se nad tím naučit přemýšlet takto. V jeden moment jsem si myslel, že je to kreativní krize, ale naopak. Já o těch věcech přemýšlel jen z jiného úhlu pohledu a bylo to strašně zdravé. Mně to pomohlo se rozhodnout, promyslet a uvědomit si stigmata, která ti všichni říkají, jak musí kolekce vypadat. Ona musí vypadat podle tebe, ne podle toho, jak ti to říkají jiní lidi.
Proč neprezentuješ své kolekce na pražském fashion weeku a organizuješ své přehlídky separátně?Protože můj celoživotní goal je být samostatný. Dělat si kreativně, co chci, a mít to celé pod sebou tak, jak chci. Sezení je postavené tak, jak chci, světla svítí tak, jak chci, kluci jsou vybraní tak, jak chci. To je ta největší krása v té tvorbě. To, že si stavíš svůj sen.
Jaká je tvoje dream spolupráce?Mě by strašně bavilo spolupracovat s nějakým architektem, kterého uznávám. Jestli mám nějaký koníček, tak je to architektura. Teď samozřejmě, jak tu stojíme, mě nenapadne žádné jméno, ale mám hrozně rád španělskou architekturu. Jak moderní, tak historickou. Cítíš tam z toho tu dovolenou a sofistikovanost.
Navštívil jsi v poslední době nějakou výstavu, která by tě zaujala a inspirovala? Poslední dva měsíce jsme furt šili tu kolekci, takže to jsem nikde nebyl. (smích) Já si pamatuji, když jsem přišel do Bourse de Commerce v Paříži, kterou opravili, a viděl jsem tam hlavní halu od architekta Tadaa Andóa. V této budově postavil prstenec z betonu, po kterém se dá vyjít. Byla tam právě výstava Urse Fischera, který dělá skulptury z vosku. Byly to sochy, které zapálil na začátku výstavy a pak tam tři měsíce hořely a postupně se rozpadávaly. To mě zasáhlo velmi.
Kromě samotného umění si všímám i toho, jak je koncipovaný vnitřní prostor. Právě v Bourse de Commerce si pamatuji, že mají hrozně hezké lenošky, které jim ladí ke kobercům. Je to perfektní. Samozřejmě si všímám všeho, já jsem na toto úchyl.
Můžeme v budoucnosti očekávat kamenný obchod s tvými produkty?Dlouhodobě to nemám jako nějakou prioritu. Často přemýšlím nad tím, jak tu značku prodávat nebo jaké mají být meeting pointy. Pro mě je kamenný obchod zatím velmi divoká věc v tom, že tam opravdu na tom ramínku musí pořád něco viset a ty musíš pořád střídat ty věci, které tam visí. Přestává to být udržitelné, začíná to být trochu na sílu a ještě ke všemu jsou na to enormní náklady. Já si myslím, že bych tím zbytečně vykrvácel, raději bych investoval energii do jiných věcí.
Je možnost jít k tobě na intership? Případně co by měl potenciální uchazeč splňovat? Je. Jestli se ke mně chce někdo přihlásit, tak mi napište na mail. Pošlete mi CV, co děláte, jak to děláte. Nemusí to být nutně portfolio, ale ukázky prací. Je potřeba umět aspoň trochu šít, protože ta práce je hodně o šití a o tom pomáhání v ateliéru Borisi Královi. Takže je tam tato podmínka, ale jinak to může být kdokoliv.
