Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Asi každý má zvláštního souseda. Věčně zírající a sledující osobu vyvolávající až strach. Zpravidla jde o zbytečnou paranoiu, existují ale výjimky potvrzující pravidlo. To Lauren Giddings, sousedka Stephena McDaniela, poznala na vlastní kůži.
Představ si, že studuješ na právnické fakultě v Americe, bydlíš v apartmánech kampusu nedaleko školy a žiješ studentský život. Studuješ právo a očekává se, že tví spolužáci a spolužačky mají podobné životní cíle. I tak je ale struktura studujících opravdu rozličná, jak z hlediska ambicí, tak oblíbenosti. Ve škole potkáš populární sportovce, opravdu chytré osoby, ale i nepřístupné a zvláštní lidi.
V podobném kampusu jménem Barrister’s Hall žila i čtyřiadvacetiletá Lauren Giddings, mladá žena, jejíž životní pouť odstartovala snad nejlépe, jak mohla. Pocházela ze zajištěné rodiny, dětství měla skvělé, ve škole měla výtečný prospěch, byla oblíbená a také hezká.
Studovala na Mercer University ve státě Georgia, kde se setkala se spoustou lidí. Do školy to neměla daleko, její apartmán se nacházel přes cestu. Spokojeně zde žila asi tři roky. Nebo minimálně to tak vypadalo.
V blízkosti Laurenina bytu bydleli i její spolužáci včetně pětadvacetiletého Stephena McDaniela, který se přistěhoval během jejího třetího roku v Barrister’s Hall. Stephen také chodil na práva a přímo do její třídy, takže ho znala. Pozornost mu však věnovala akorát v momentě, kdy to bylo nezbytně nutné. Nebyli totiž přátelé.
Pravda byla, že v roce 2011, kdy se jejich cesty spojily nejblíže, spolu hovořili poprvé v životě. Když došlo na druhou konverzaci, McDaniel ji překvapivě pozval na rande. Lauren jeho pozvání s díky odmítla. Ujistila ho ale, že chce, aby zůstali přáteli. Ne proto, že by to tak opravdu cítila, ale protože chtěla zmírnit možný dopad na Stephenovu psychiku. Jevil se jí totiž jako zakřiknutý podivín.
Nechtěla si ani zbytečně vytvářet nepřátele. Během roku 2011 v ní totiž sílil špatný pocit, že se kolem ní dějí věci, které jí unikají. Svým přítelkyním se tak o situaci se Stephenem, z něhož také neměla zrovna dvakrát nejlepší pocit, svěřila. Vyprávěla jim i o svém pocitu, že ji někdo ustavičně sleduje. Jako by prý někdo navštěvoval její byt, aniž by o tom věděla. Z toho jí šel opravdu mráz po zádech, a několikrát ji dokonce napadlo, že se přestěhuje.
Vše trvalo týdny a Lauren nenašla jediný důkaz, který by potvrzoval, že její intuice je pravdivá. Z Barrister’s Hall to navíc měla blízko do školy, v apartmánu žila už několik let a měla to tam ráda. Stěhování nakonec zavrhla.
Smrt jako z hororu
V létě se nepříjemný pocit zintenzivnil, Lauren ale neudělala žádná opatření a rozhodla se, že jej bude ignorovat. V červnu roku 2011 se jí to vymstilo. V noci ze soboty 25. června na neděli 26. června jí za okny chodil jistý muž, který přes okno s otevřenými žaluziemi natáčel interiér jejího bytu.
Opravdové video, které pachatel natáčel před smrtí Giddings:
Poté si otevřel dveře a kolem půl páté ranní vešel dovnitř. Vybaven rukavicemi, maskou a kamerou přistoupil k mladé ženě. Nepočítal však s tím, že ji jeho pohyb probudí. Vyděšená Lauren se pokusila vystartovat z postele, bohužel útočník byl silnější.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak probíhalo vyšetřování vraždy Lauren Gidding.
Proč se Stephenu McDanielovi říkalo zombie boy.
Jaká vypadalo interview vraha v televizi.
Proč byl výslech McDaniela jedním z nejbizarnějších vůbec.
Sedl si na ni, vztáhl ruce na její krk a začal ji škrtit. Lauren bojovala ze všech sil celých patnáct minut, a třebaže škrábala útočníka do tváře a do hrudi, vzdor byl marný. Dne 26. června 2011 někdy před pátou ranní vydechla naposledy. Pro útočníka šlo však pouze o část odvedené práce.
Rozhodl se, že tělo Lauren Giddings musí zmizet. Vytáhl pilku na železo, odtáhl oběť do koupelny a začal do ženina torza řezat. Nechutný a šokující čin vrah dokonal v momentě, kdy Laurenino tělo rozřezal na pět kusů. Každý posléze zabalil do igelitového pytle na odpadky. Nechtěl za sebou nechat žádnou stopu, proto uklidil a odešel z bytu. Kusy těl poté roznesl do popelnic kolem kampusu.
Trvalo tři dny, než si přátelé Giddings začali dělat starosti. Když její byt navštívili (nechala jim jeden klíč navíc), našli vše na místě – telefon, peněženku i doklady. Jen Lauren nikde. Do bytu se „pozval“ i zvědavý soused Stephen McDaniel, kterého zajímalo, co v jejím bytě hledají. Když zjistil, že se Lauren pohřešuje, okamžitě jim nabídl pomoc.
Po pár hodinách bylo její pohřešování oficiální. Vzhledem k tomu, že kriminalisté našli u jedné z popelnic kus lidského těla, netrvalo to dlouho a z hledání ženy se stalo pátrání po jejím obzvlášť surovém vrahovi.
Vrah v přímém přenosu
Situace nabrala velmi rychlý spád. Policie celé okolí pro veřejnost uzavřela. Zároveň s dalšími bezpečnostními složkami přijela do kampusu ve městě Mercer i místní televize WGXA, která se začala vyptávat na informace přímo studentů a studentek. Reportérka narazila na hubeného muže s kudrnatými a hustými vlasy a požádala jej o rozhovor.
Tou osobou byl Stephen McDaniel. „Lauren byla moje sousedka. Nikdo ji od soboty neviděl. Naposledy o ní někdo slyšel v momentě, kdy rozposílala e-maily, ale od té doby nic,“ řekl na kameru o Lauren, která, dle jeho slov, „byla tak milá, jak jen to šlo“. „Nic jsem v noci neslyšel. Jen hluk, který ale dělali lidé, kteří chodili kolem,“ dušoval se před reportérkou.
Pochlubil se, že spolu studovali na Mercer University a že promovali v květnu. O tom, kde se nacházela, prý neměl ponětí. „Jediná věc, která nás napadá, je možnost, že šla běhat a někdo ji po cestě sebral,“ dodal. Pak ale novinářka McDanielovi řekla, že se mluví o tom, že policie našla na parkovišti kus těla. To muže okamžitě vyvedlo z míry. Pochopitelně, vždyť tvrdil, že se jedná o jeho kamarádku.
„Tělo?“ zachvěl se mu hlas, když se jej reportérka tázala, jestli je v pořádku. „Musím si sednout,“ otřeseně odpověděl. Stephen McDaniel následně propukl v pláč. „Neznám nikoho, kdo by jí chtěl ublížit! Měla se stěhovat pryč. Nepřátele mít nemohla, když jsme tam přišli, nebyly tam žádné známky páčení dveří, bylo zamčeno,“ jančil. Smyčka se stahovala.
Zombie boy
O životě Stephena McDaniela se do té doby nevědělo mnoho a ani nebylo úplně proč. Jediná zásadní věc, která jej odlišovala od ostatních, byla jeho posedlost zombie apokalypsou. Byl si jistý, že se jednou stane. Svědectví o jeho posedlosti zombie přinesli jeho spolubydlící, kteří s ním sdíleli byt před smrtí Lauren Giddings.
„První konverzace, kterou jsem s ním měl, proběhla asi takto. Řekl: Hej, Matte, můžu se tě na něco zeptat? Kdyby přišla zombie apokalypsa, co bys dělal?“ popsal první setkání s McDanielem vystudovaný archeolog Matthew Garrison, který absolvoval Mercer v roce 2008 a mezi lety 2006 a 2007 se Stephenem bydlel. „Řekl jsem mu, že bych se asi nechal kousnout a viděl bych, v jakou zombie se vyvinu,“ odpověděl mu údajně s úsměvem.
Stephen se nicméně nesmál. Garrison v rozhovoru pro Above The Law uvedl, že vytřeštil oči, utekl do svého pokoje, zabouchl dveře a po zbytek večera nevyšel ven. Zombie apokalypsu bral McDaniel podle svého spolubydlícího naprosto vážně. Proto měl ve svém bytě sbírku mečů, několik zbraní, spoustu konzerv, taktickou vestu nebo kroužkové brnění, které jej mělo v každé situaci ochránit. Na druhou stranu toto podivínské chování nebylo tím nejhorším. Garrison popsal, že druhá tvář jeho spolubydlícího byla nechutná.
Stephen se údajně sprchoval jen třikrát ročně, uklízel po sobě maximálně třikrát za měsíc a pach, který tak vycházel z jejich bytu, byl nesnesitelný. Nikdo se u nich nikdy nezdržel. Problém byla také jeho výbušná povaha, která se projevovala zejména v době, kdy hrál MMORPG počítačové hry nebo deskovky. Frustraci si nevybíjel na lidech, nýbrž křikem a kopáním do nábytku.
Velmi zvláštní výslech
McDaniel byl 30. června před polednem odvezen na policejní stanici k výslechu jako důležitý svědek. Vyšetřovatelé zjistili, že mají co do činění s velmi zvláštním podivínem. Jednou z prvních věcí, které jim velmi kooperativní mladík pověděl, bylo to, že je panic a že si sex nechává až na svatební noc. Druhou indicií, že je s mužem něco v nepořádku, bylo zjištění, že má celé tělo od škrábanců. Na to odvětil, že si vše udělal ve spánku.
Policie se jej proto zeptala, jestli může v jeho bytě provést domovní prohlídku, s čímž McDaniel možná trochu překvapivě souhlasil. V apartmánu našli policisté všechny výše zmíněné věci, kromě nich ale některé další. Stephen například z nějakého důvodu shromažďoval ruličky od toaletního papíru, vlastnil masku z dámského spodního prádla a velké množství kondomů. Když se ho zeptali, proč muž v celibátu má tolik prezervativů, odpověděl, že je ukradl v jiném bytě.
Štěstí dalo policistům možnost McDaniela zatknout a odvést v poutech na stanici k dalšímu výslechu, na který asi do konce svého života nezapomenou.
Z muže se stala doslova zombie. Minimálně v tom, jakým způsobem policistům odpovídal. Z kooperativního a aktivního svědka se stala prázdná schránka, která stěží dokázala odpovědět na zjišťovací otázky. Ve svém apatickém a snovém stavu odpovídal detektivům celé dvě hodiny.
Dodnes se neví, jestli se jednalo o vychytralou taktiku studenta práv, nebo o psychický kolaps muže, který věděl, že bude usvědčen z vraždy. Výkon to byl každopádně nevídaný. McDaniel vyhověl každé žádosti policistů, odpověděl jim na vše, takže spolupracoval. Na videu výše je však jasně patrné, že jim dohromady neřekl vůbec nic. Vyšetřovatelé tak byli bez přiznání, jelikož Stephen tvrdil, že nic neudělal a že neví, co se s Lauren stalo. Dokonce i poté, co se „probudil“ ze zombie stavu, když za ním přijela matka.
Jenže důkazy jasně hovořily proti zatčenému. U následného soudu hrálo v McDanielův neprospěch i vyšetřování jeho internetové aktivity ze zabaveného počítače. Potvrdilo se, že je milovníkem tvrdého násilnického porna, jehož scénář zahrnuje znásilnění ženy. V týdnech před vraždou dokonce houževnatě googlil hesla jako „Jak znásilnit spící ženu“. Když se potvrdilo, že skvrna na Stephenově pilce na železo je krev Lauren Giddings, nakonec se přiznal.
Ještě do roku 2013 hrozil Stephenu McDanielovi za úkladnou vraždu a hanobení lidského těla trest smrti, proti kterému se však postavili rodiče oběti. Ne snad proto, že by se jim vraha jejich dcery zželelo, ale protože chtěli, aby se proces značně urychlil. Vrah tak byl nakonec odsouzen na 30 let až doživotí.
Zdroj: Georgie Department of Corrections
Po čtyřech letech ve vězení požádal McDaniel o znovuotevření svého případu, jelikož se domníval, že se mu nedostalo správného právního zacházení, že nebyl podroben dostatečné zdravotní prohlídce a že jej právní zástupci během prvního soudního procesu nedostatečně hájili. Soud všechny připomínky zamítl.
V roce 2022 sepsal McDaniel další petici, v níž žádá o propuštění, jelikož podklady pro jeho obhajobu byly ukradeny státním zástupcem. Ani zde neuspěl. Dodnes si odpykává trest v Hancockské státní věznici v Georgii.
