Oddíl rozkoše. Tak se přezdívá skupině žen a dívek, které musí sexuálně uspokojovat vůdce Severní Koreje.
„Bylo mi patnáct, když mou školu navštívili dva čtyřicetiletí policisté. Prohlédli všechny studentky, některé z nich včetně mě si zavolali stranou a podrobně si zaznamenali mou rodinnou historii a školní záznamy. Pak se mě zeptali, jestli jsem někdy spala s chlapcem. Strašně jsem se styděla, když jsem takovou otázku slyšela,“ popsala Mi Hyang, která v roce 2010 utekla ze Severní do Jižní Koreje.
Dle své výpovědi měla být Hyang dva roky členkou takzvaného oddílu rozkoše. Skupiny žen, které jsou nuceny starat se o sexuální potřeby a tužby nejvyšších severokorejských představitelů. Než se žena setkala s Kim Čong-ilem, tehdejším vůdcem KLDR, musela podstoupit několikaměsíční výcvik a krví stvrdit slib loajality.
„Ty, které měřily více než 165 centimetrů, byly vyloučeny, protože Kim Čong-il byl malý,“ uvedla Hyang a dodala, že vybrané ženy nesmí mít žádné jizvy ani skvrny na těle a musí působit jemně a „žensky“. A musí být panny, což je potvrzeno invazivní lékařskou prohlídkou.
Tisíce sexuálních otrokyní pro mocné úředníky
Kippumjo, což by se dalo přeložit jako oddíl či brigáda rozkoše, je skupina, kterou údajně tvoří přibližně dva tisíce žen a dívek, často i nezletilých. Vybírány jsou za účelem nuceného poskytování rozkoše a zábavy vysoce postaveným představitelům Korejské strany práce a jejich rodinám, jakož i příležitostně významným hostům.
Podle profesora severokorejských studií na Univerzitě Dongguk v Soulu Koh Yu-hwana jsou tyto mladé ženy zaměstnankyněmi státu. Jejich práce se tak v mnoha ohledech rovná jiným formám povinné služby, jako je například vojenská.
Oddíl vznikl za vlády zakladatele Severní Koreje Kim Ir-sena, který je považován za „věčného prezidenta země“, přestože zemřel v roce 1994. Kolem roku 1978, na vrcholu své moci, začal vysílat své úředníky, aby vyhledali nejpřitažlivější mladé ženy a dívky v zemi – a v podstatě je unesli.
Po Kim Ir-senovi zvrácenou tradici převzal jeho syn a nyní ji praktikuje Kim Čong-un. Konečný výběr totiž vždy závisí na samotném diktátorovi, který se ženami nejprve vede osobní rozhovor. „Toto se děje již po tři generace Kimovy rodiny vládnoucí Severní Koreji a stalo se to tradicí, která je zároveň demonstrací vůdcovy moci nad lidmi a jeho sexuální síly,“ vysvětlil pro deník The Telegraph odborník na Severní Koreu z tokijské univerzity Waseda Tošimicu Šigemura.
Popis jejich „práce“ se podle deníku Asia Times odvíjí od toho, do kterého ze tří „týmů“ jsou ženy zařazeny – „tým uspokojení“ poskytuje sexuální služby, „tým štěstí“ masáže a posledním je „tým tance a zpěvu“. Některé přitom ke „službě“ doporučí školy, ve kterých se vzdělávají. Takovým dívkám je mnohdy i pouhých třináct či čtrnáct let.
„Úředníci přišli do našich škol a vybrali si dospívající dívky, aby pracovaly v jednom z jeho stovek domů v okolí Pchjongjangu. Vybírají ty nejhezčí a ujišťují se, že mají rovné a dobré nohy. Učí se mu servírovat jídlo, jako je kaviár a mimořádně vzácné pochoutky. Učí se také, jak ho masírovat, a stávají se z nich sexuální otrokyně,“ uvedla pro Mirror Hee Yeon Lim, které se také podařilo uprchnout z KLDR.
„Musí s ním spát a nemohou udělat chybu nebo něco namítat, protože by mohly velmi snadno zmizet,“ dodala žena. Na otázku, co se stane, když členka oddílu otěhotní, odpověděla: „Asi to stejné.“
Když jsem se poprvé setkala s Kim Čong-ilem, vypadal tak normálně... jako soused od vedle. Na obličeji měl spoustu hnědých skvrn. Jeho zuby byly nažloutlé. Moje předchozí představa o velkém vůdci se v tu chvíli rozbila. Ale choval se ke mně velmi ohleduplně.
– Mi Hyang, bývalá členka oddílu rozkoše
Jak ovšem ve své knize Under the Loving Care of the Fatherly Leader: North Korea and the Kim Dynasty uvádí autor Bradley K. Martin, rodiče takových dívek jsou mnohdy rádi, když jsou jejich dcery vybrány do oddílu rozkoše, jelikož jim to přináší lepší postavení, a tedy i peníze. Členky si podle portálu Chosun mohou přijít až na čtyři tisíce dolarů, tedy v přepočtu zhruba 91 tisíc korun, a žijí v jedné ze 31 dobře ukrytých vil a paláců po celé zemi. Během tohoto otroctví, které obvykle trvá deset let, ovšem musí přerušit veškeré kontakty s rodinou.
Severokorejským diktátorům přitom podle Martina nejde jen o rozkoš. Zneužíváním dívek chtějí docílit také omlazení. Údajně totiž věří, že při sexu (v tomto případě znásilnění, pozn. red.) vstřebávají „ki“ neboli životní sílu mladé panny.
Vysvobození ve 25?
Ze sboru odchází ženy ve 25 letech, kdy onu „panenskou sílu“ zřejmě ztrácí. „Tyto ženy znají mnohá tajemství a musí slíbit, že po odchodu nic nevyzradí,“ popsal Šigemura. Co by je – a jejich rodiny – jinak čekalo, lze snadno předvídat.
Vysvobození ale ženy po odchodu z oddílu nečeká. Mnohdy jsou totiž provdány za příslušníky severokorejské elity. Nikoho snad ani nepřekvapí, že ani tehdy se na jejich názor nikdo neptá.
Vychovávali mě v tom, že byl jako bůh – že byl už jako malý chlapec zkušený námořník, střelec do sedmi let, jako bůh. Když jsem ho ale potkala, připadal mi děsivý, opravdu děsivý, nic božského na něm nebylo.
– Hee Yeon Lim, bývalá členka oddílu rozkoše
Jak uvádí organizace Human Rights Watch, navzdory oficiálním tvrzením jsou severokorejské ženy a dívky vystaveny intenzivnímu a všudypřítomnému porušování lidských práv. Diskriminace, sexuální a genderově podmíněné násilí a prosazování rigidních genderových stereotypů jsou součástí jejich každodenního života.
Nerovné postavení se projevuje již v dětství, kdy se dívky učí, že si nejsou rovny s chlapci a nemohou se bránit špatnému zacházení a zneužívání. Dospělé ženy mají naprosto minimální zastoupení ve vedoucích funkcích v rámci vládnoucí Korejské strany práce a chod země tak prakticky nemohou nijak ovlivnit.
