Šimona si pamatujeme jako „toho kluka, kterého vzal Yungblud na stage.“ Od té doby dal ale dohromady kapelu RUWORR!ED, s níž vystoupil na Rock for People, předskakovali (už ofiko) Yungbludovi, odehráli vlastní show a teď se chystají na pražský UGOT.
Čtvrtý den 28. ročníku festivalu Rock For People byl pro Šimona Zahradníka možná až osudným. Právě tehdy si ho headliner Yungblud vybral, aby přišel na stage a zahrál si po jeho boku song fleabag. Šimon si díky svému přirozenému vystupování na pódiu desetitisícového festivalu získal neskutečnou podporu nejen od přítomných v crowdu, ale i na sítích, kde se videa s ním stala virálními.
Možná tomu pomohl i zmíněný shout-out na sítích, že právě tohohle kluka z Brna Rock For People oznámil jako první jméno nadcházejícího ročníku. V ten moment ale Šimon musel dát dohromady kapelu i show.
„Šimon vzal za srdce tisíce lidí v jeden den, pro mnoho z nás to byl nejlepší moment celého RFP, jeho energie byla neskutečná, vypadal, jak kdyby k nim patřil, a přesně proto na něj za rok půjdem,“ napsala pod tiktokový příspěvek festivalu uživatelka Valentýna.
Název kapely RUWORR!ED podle Šimonových slov vystihuje motto naší generace. Neustále nás sice někdo srovnává s předchůdci, ale podstatné je žít přítomností. Ať už jsme v jakékoliv životní etapě, musíme se ke svým výzvám postavit čelem — výzvy a překážky totiž k životu patří a potkají každého z nás.
V rozhovoru pro Refresher jsme se bavili o tom, jak zvládl tlak, který s booknutím na Rock For People přišel, o fanoušcích a fanynkách a o tom, co teď kapelu čeká.
Jak se ti změnil život po Rock For People 2024?
Celkem hodně. Změnil se mi jak osobní život s lidmi, které už znám nebo které jsem měl tak nějak v povědomí, tak i v tom, co dělám. Do té doby byla hudba jen hraní na kytaru v pokoji a najednou jsme byli booknutí na Rock For People. Ihned jsme museli být profesionální a hned všechno delivernout, jak bylo potřeba.
Jak jsi zvládl za rok poskládat kapelu a show?
Bylo to celkem náročné, protože já jsem do té doby nehrál nikdy live. Žádný koncert, vůbec. A z ničeho nic jsme byli booklí na ten fesťák, kde chceš být booklý. V tu chvíli už ti lidé měli nějaká očekávání pro to, že to bude profesionální. Určitě byli lidi, kteří to brali tak, že jsem jenom ten kluk ze stage s Yungbludem, ale během toho roku jsem cítil velká očekávání.
Každopádně mi hrozně moc pomohli blízcí kolem mě i fakt, že bubeník, se kterým hraju a je se mnou v podstatě duo v RUWORR!ED, je kamarád od první třídy. To byl první nejlepší a nejdůležitější krok. Všichni kolem mě, rodina a kamarádi, každý na tom nějakým způsobem pracoval a podrželi mě. Ale chvíli to trvalo, než jsem se v tom rozkoukal a zvykl si.
Jak jsi to vlastně vnímal ty? Jak ses na tu stage dostal a co se dělo pak?
Ono to bylo fakt ve spanu třeba 15 sekund. Byl to čtvrtek, čtvrtý den fesťáku, všichni už byli úplně mimo a myslím si, že ať už by řekl cokoliv, tak bych to udělal. Bylo to tak spontánní, že jsem jenom zvedl ruku a začal křičet. Všichni kámoši kolem mě na mě začali křičet a ukazovat na mě. RFP komunita je fakt super a viděl jsem na těch lidech, že když mě viděli, tak hned uhýbali a otáčeli se. Ne že by šli přede mě, že chtějí jít oni, ale koukali na mě s tím, že chtějí, abych tam došel. No a pak jsem tam najednou stál.
A pamatuješ si to úplně clear, nebo to máš zpětně v mlze?
Mám to celkem clear díky asi tisíci úhlům toho, jak to bylo natočené. Bylo by to trochu jiné, kdyby z toho nebylo fakt tolik videí. Ale mám ty záblesky. Když zavřu oči, pořád mám ten pohled, jak koukám z davu na stage, pak jsem na ni vylezl, podíval se a viděl to ruské kolo a masy lidí. Když zavřu oči, pořád to vidím.
To léto vzal Yungblud na stage spoustu lidí, z tvých videí se ale stal ten největší viral. Jak si to vysvětluješ?
On to dělal fakt často a skoro nic nepostoval, asi čekali na „něco“. A tady to bylo opravdu přirozené. Když to video droplo, trošku jsem se bál, protože každý virál má své haters. Ale tady jsem nikdy nepocítil žádné negativní zprávy, protože to bylo asi genuine. To byl podle mě ten důvod, proč to šlo viral. Bylo to genuine, pure energy a happiness.
Ty ses pak podíval za Yungbludem do Anglie, předskakoval jsi mu ve Fortuně a hrál jsi na Bludfestu. Stává se ti, že si lidi myslí, že jste kámoši, a snaží se ho přes tebe kontaktovat?
Chodí mi často různé zprávy. Když byl ten event, chodily dost random zprávy. Ale já to mám tak, že během eventů, kdy mám zpráv strašně moc, tak to vůbec nečtu. Ale chápu to, ten reality check lidi moc nemají. My jsme s Domem v kontaktu, ale vůbec nevím, co bych mu měl od někoho přeposílat nebo vůbec psát.
On je prostě full package. Třeba zrovna naše účast na Bludfestu vznikla tak, že jsme se potkali v Praze ve Fortuně. Dominic měl zvukovku, a už uprostřed ní na mě mával, ale mluvilo na něj asi tak 20 lidí do ucha, takže nemohl přestat. Hned po zvukovce sešel dolů a už přes půlku arény na mě křičel: „Bludfest bude v Česku a ty tam budeš hrát!" On je opravdu vřelý a upřímný.
Kdo nebo co vlastně je RUWORR!ED? Jak bys to obalil někomu, kdo vás ještě nezná?
Řekl bych, že je to projekt nebo kapela. Už bych to nenazval jenom jako „já“. Ze začátku to tak bylo, ale teď už je v tom hodně lidí, kteří na tom odmakali kus práce. Je to projekt, který se snaží pushnout moje emoce a nápady mezi mladé lidi. Nejlepší věc, které jsem zatím docílil, je to, že napíšu něco, co si lidi pustí znovu, neskipnou to a vidí v tom něco svého. Dokážou si v tom něco najít, sdílí to se mnou a máme si co říct. To tvoří tu komunitu.
Cítíš tedy, že už za sebou máte svou komunitu fans?
Mega, fakt hodně. První koncert byl 8. března minulý rok, což je rok a půl zpátky. Za tu dobu jsme hráli asi 15 koncertů a na 10 nebo 12 z nich byly první dvě řady vždycky stejné. Ať už přejedeme z Prahy do Brna. Když jsme oznámili Brno a Prahu, koupili si lístky na oba koncerty, aniž by věděli, co čekat. Dokonce se to drželo, i když jsme jeli do Kolína nebo kamkoliv jinam. Snažím se to lidem vracet, po koncertech máme často delší meet & greet než samotný koncert. Nosí strašně moc hezkých věcí, které sami dělají.
Novosvětská je banger. Alžběta Malá září v novém klipu Dvořákovy Prahy
19. srpna 2026 v 8:30
Ty jsi k vašemu dosud nejúspěšnějšímu singlu Stab Me in My Back jel brutální tiktokovou kampaň. Myslíš si, že sociální sítě jsou teď pro young artists ta nejlepší cesta, jak se přiblížit k lidem?
Jsem v tom krátce, takže nechci rozdávat rady, jak a co dělat. Ale je to nejvíce přístupný, zdarma a nejjednodušší způsob, jak hudbu protlačit k lidem. Je na tobě, jak tu příležitost využiješ. TikTok je fakt silný, ale má to i nevýhodu: pokud ti tam něco vyletí, většinou to pro ty lidi u toho videa i končí. Je to pro ně písnička v playlistu, ne full package artist. Musíš počítat s tím, že si takhle nenajdeš full-on fanoušky na 10 let, ale můžeš tím pushnout song, který chceš někam dostat.
V pátek se chystáš na UGOT. Neměl by si člověk nejdřív projít undergroundy, a pak až obrážet arény?
Já si tu cestu nevybírám. Jdu za tím, co přede mnou je. Jsem rád, že jsme za ten rok odehráli hodně koncertů a byly různorodé. Chápu, že většina lidí vidí hlavně tyhle tři velké akce, ale tak to úplně nebylo. Každá ze zmíněných akcí byla vrcholem sezóny, ale všechno předtím byly kroky a schody, abychom k tomu došli.
Před Bludfestem jsme měli dvě headline shows a přeskakovali jsme Palaye Royale v Bratislavě. A jsem hrozně rád, že hrajeme na UGOTu, protože tam budou úplně jiní lidé, hlavně rappoví fans. Je to super příležitost ukázat jim i naši hudbu.
Když si představíš line-up jako Cringe Prince, Dušan Vlk, Edúv Syn, Matyášovy kamarádi, cítíš se mezi nimi dobře?
Jo, asi jo. Nevím, jak to cítí oni, ale jsem rád, že hraju s těmito lidmi ve stejný den, protože s nimi většinou nehraju. Zatím jsme hráli jen headline shows nebo žánrově podobné věci, takže jsem rád za ten mix.
Co vlastně tebe a RUWORR!ED teď čeká?
Čeká hodně nové hudby. V březnu jsme vydali první menší projekt a od té doby bylo ticho, protože jsme měli důležité koncerty. Teď nás čeká objevit, kam se chceme vydat hudebně a co bude ten další rok.
Pro mě je skládání hudby forma terapie, kde řeším své věci. Za koncepčním albem nemusíš jít od začátku s tím, že "tohle je ta věc", ale rozejít se tou cestou najít to, za čím jdeš, jak to předáš lidem a jak to dáš dohromady.
Chceš ještě závěrem něco dodat?
Chtěl bych říct, že český trh a lidi, kteří poslouchají hudbu, jsou na strašně dobré cestě. Posouvá se to dobrým směrem. Ale bylo by super, kdyby i lidi mimo alt-scénu dávali té hudbě více času a pozornosti. Je v tom fakt víc, než to na povrchu vypadá.
