V rámci koncernu VW Group se chystají velké změny, které mají předejít vzájemné rivalitě.
Problematika nepříliš šťastného soužití značek Škoda a Volkswagen v rámci obrovského koncernu VW Group není zdaleka novým tématem. S odstupem několika let a stále větším a větším úspěchem české automobilky, se zdánlivě prosperující kolaborace stále více mění na vzájemnou rivalitu a směřuje až ke konfliktům. Řekněme si na rovinu, není se ani čemu divit. Škoda loni zaznamenala rekord ve své historii, když vůbec poprvé vyrobila a prodala více než milion vozů za dvanáct měsíců, což je až o 13 procent více, než tomu bylo v roce 2013. K roku 2018 je navíc v plánu předpokládaný prodej až jeden a půl milionu aut, o co se má významnou měrou postarat zejména ruský, indický a čínský trh, kde již několik let škodovky úspěšně expandují. Jinými slovy, v současnosti je pro Škodu ten domácí a slovenský trh skoro zanedbatelným smítkem. Zároveň s rostoucím prodejem pochopitelně jde ruku v ruce i obrat a zisk, který meziročně významně vzrostl také. No a to jsou sice všechno pěkné čísielka a nadmíru pozitivní předpoklady do budoucna, s nimi se však postupně přestává ztotožňovat koncern, respektive samotný Volkswagen. Je se čemu divit ?
V uplynulých dnech se o samotné budoucnosti dominantních značek koncernu rozpovídal sám šéf koncernu Martin Winterkorn. Ten vidí v současné situaci a momentálním blahobytu Škody velký problém a dokonce, jak sám prohlásil, česká značka doslova parazituje v rámci koncernu, neboť nejen podle něj těží podstatně více z jeho investic do vývoji technologií jako hlavní Volkswagen. V plánu je proto hned několik řešení, které chtějí eliminovat skutečnost, že by byla Škoda stále větší a větší konkurencí pro VW. Co má přesně Winterkorn na mysli, a jaká je budoucnost značek v koncernu? Pojďme si to projít.
Ve VW Group to v současnosti vypadá následovně. Kromě Škody, Volkswagenu (v čele s novým šéfem, Herbertem Diesseom) a značek Ducati, MAN a Scania jsou jeho součástí i automobilky Audi, Bentley, Bugatti, Lamborghini, Porsche nebo Seat. Pochopitelně, nejblíže to k sobě má právě dvojice zmíněných lídrů, kteří si začínají kvůli vzájemnému konkurování stále více lézt na „nervy“. Největší podnět ke znovuotevření témata představuje uvedení na trh třetí generace vlajkové lodi z Česka, nového Superbu. Ten totiž, jak mi jistě dáte za pravdu, přišel ve velkém stylu a začal být tak trnem v oku volkswageňákům. Pravdou sice je, že několik významných a inovativních prvků (full-LED světlomety & digitální budíky) z Passatu do Superba neprošlo (očividně zasáhlo nařízení z hora), ale i přesto má novinka od Škody nesrovnatelně větší kredit a úroveň než jakýkoliv automobil této značky dosud měl, což ve výsledku neznamená nic jiného, než ovlivnění prodeje německého bestselleru. Známý magazín Automotive News Europe například prohlašuje, že Superb je větší a atraktivnější než BMW řady 5 a zároveň levnější než Passat, což zejména na německém trhu nevěstí pro model z Wolfsbugu nic dobrého.
Přitom je třeba říci, že kromě Číny je právě Německo největším a nejdůležitějším trhem pro Škodu, což jinými slovy znamená, že pokud se mu bude dařit právě tam, stane se to, že vlastní automobilka v rámci koncernu významně a hlavně negativně ovlivní prodeje té druhé, jelikož Passat je odjakživa doménou německého trhu, kde již díky své stabilní pozici o něm domácí mluví jako vozidle ve své vlastní třídě, čili Passat-klasse. Možná ani nevíte, ale téma „až příliš dobrého Superbu“ již otevřená (ne)jednou byla, a právě díky ní to dlouho vypadalo tak, že nové generace se největší sedan už ani nedočká. Jak se ale ukazuje, nestalo se tak a kompetentní, ale i nový šéf VW, který mimochodem přišel z BMW, přestávají klidně spát. Může za to už i fakt, že Volkswagen začíná vykazovat poklesy prodejů - poslední měsíce se značně snížil odbyt, a to i přesto, že Němci již mají na trhu novou, výrazně lepší generaci Passatu, tedy odvěkého „trhače“ čísel. Například v květnu VW prodal necelých 500 tisíc vozů, což je o 5,9 procent méně než v tom stejném období před rokem. Tento pokles můžeme v době, kdy se automobilovým gigantům začíná dařit a „přebírají“ se z nedávné krize, označit za vskutku alarmující, zvláště pokud napíšu, že v celé obrovské skupině VW Group tvoří přes 60 procent prodeje právě značka Volkswagen.
Martin Winterkorn vidí problém i ve zmíněném sdílení technologií, konkrétně v tom, že Češi z nich dokáží toho vytěžíte očividně významně více než Němci. Za vším stojí především nová modulární platforma MQB, na níž je i postavena ve většině současných modelů obou značek, včetně onoho Superbu a Passatu. Podle slov hlavy skupiny právě použití dané platformy stojí výraznou mírou za úspěchem škodovek, ale na jejím vývoji se nepodílely, a to ani po stránce financování (čímž svém výdaje mohou více soustředit do designu?). Na druhou stranu Volkswagen ano a patřičně do něj nalili i peníze. Škoda má tak úspěšný „byznys“ postavený z velké části na něčem, do čeho neinvestovala, a to se vedení přestává především za přítomnosti úspěchů Škody a úbytku prodeje vozů VW líbit a označuje mladoboleslavskou značku za parazita investic Volkswagenu.
Pro přiblížení, na onom MQB je postaveno pouze 20% vozidel s logem VW na kapotě, zatímco v případě Škody je to až dvojnásobek! O kvalitách a hlavně výborní flexibilitě poměrně nové platformy není pochyb, a tak už i laik pochopí, že Škoda „slízla smetanu“. Opět se tak otevírá staronové téma, jakým způsobem a v jakém rozsahu je třeba Škodě přistřihnout křídla. Jeví se totiž jako zdaleka větší konkurent působící ve vlastních vodách jako by se kdysi zdálo. Tuto skutečnost, respektive celé to haló kolem Superbu je, samozřejmě, těžké objektivně posuzovat, zvláště pokud k úplnému jádru věcí vidí jen málokdo, ale široká veřejnost to není. Ta si ale názor umí udělat rychle, zejména ta z Německa. I malý chlapec bez znalosti v automobilovém průmyslu by zjistil, že pokud se na vozidlo, které je zde prakticky odjakživa (první generace se ukázala již v roce 1973) a prošlo si přirozeným vývojem včetně několika těžkých období, dotáhne a v něčem překoná jiné vozidlo z toho jistého koncernu s podstatně menší historií, něco není úplně v pořádku, nemluvě o tom, že k tomu nemělo nikdy dojít. Ať už máte názor na obě automobilky jaký máte, minimálně to není fér, především pokud víme, odkud pochází technika.
Jedním z podniknutých kroků, samozřejmě nejen díky tomuto problému, je úprava strategie a struktury koncernu, který bude rozdělen do čtyř jakýchsi divizí. Ty mají usilovat o vzájemné odlišení a zároveň můžeme hovořit o rozsáhlejší autonomii. Dosavadní smýšlení v koncernu přitom se vzájemnou rivalitou počítalo, mělo prý vést k urychlení pokroku jednotlivých značek. Jak však můžeme vidět, vedení to přerostlo přes hlavu. Každému bloku tak po novém má šéfovat jediná osoba, které se zvýší odpovědnost. Paradoxem ale je, že do mainstreamové skupiny se k Volkswagenu má přidružit kromě Seatu i Škoda, čímž si opět „velikáni“ najdou svou cestu k vzájemné rivalitě. Nebo že by ne? Do jejího čela se totiž postaví právě Herbert Diess, který se momentálně potřebuje přiklonit na stranu Winterkorna a v rámci očekávaného pochlebováním se určitě naladí na taktiku, která ve výsledku bude znamenat to, že Škodu bude třeba mírně „zpomalovat“. V jaké míře, to je prozatím ještě sporné. Dříve nebo později si toho ale určitě všimneme. Tato taktika by se ale v konečném důsledku koncernu nemusela vyplatit, protože někteří analytici se přiklánějí na stranu Škody v tom smyslu, že problém není na její straně, ale na straně Volkswagenu.
Dalším krokem, který je avizovaný již déle, je vytvoření nové laciné značky, která dokáže konkurovat prodejnímu skokanovi, rumunské Dacii. Dobře víme, že Škoda již dlouhá léta renomé lidové automobilky nemá, a VW již tuplem ne. Když si to ale v hlavě uspořádáte, zjistíte, že jedna strana mince hovoří o omezování Škody, čímž by se udržel jako takový odstup od hodnotnějšího Volkswagenu, druhá ale vybízí českou automobilku na zvýšení, nazvěme to prestiže, aby se definitivně vzdala pověsti lidové značky, jelikož po novém toto místo má zastoupit chystaná, zcela nová odnož koncernu. Druhá z možnosti je ale už v této fázi více než nereálná - jiný názor na věc má i šéf Škody, Winfried Vahland. Tvrdí, že za jeho působení v portfoliu nepřibude žádný „módní výstřelek“, tedy vozidlo, které by automobilce zvýšilo image. Pokud bude u moci můžeme zapomenout na ryze sportovní škodovku či kabriolet. Dále se vyjádřil i na téma oné expanze, a to tím stylem, že na kontinent za velkou louží se tisknout s „českými“ automobily stejně nechystá. Tím je ale plánovaných 1,5 milionu prodaných vozů v roce 2018 trochu utopií, protože dobře víme, že ani na takový čínský trh se spoléhat v dnešní době velmi nedá, o čemž hovoří i tamní pokles poptávky.
Sečteno podtrženo, Škodě se momentálně nadmíru daří, ale v koncernu se z toho (paradoxně) netěší. Pokud nedojde k striktnějším řešením, bude to snad už jen „horší“. To už jen z toho důvodu, že Škoda plánuje brzy uvést na trh malý crossover postavený na základech Fabie, čili ano, další auto na platformě MQB, a kromě toho brzy poznáme i nového Yetiho, který bude mezigeneračně ještě větší, a tím už i škodovka bude mít ve svých řadách plnohodnotné SUV, po kterých stále šílí celý svět. Tím pádem bude o důvod víc sáhnout po vozidle z Mladé Boleslavi, respektive o důvod víc koupit Škodu než Volkswagen, čímž si ji koncern znovu jen „připustí víc k tělu“. To, zda vznik divizí a nová struktura koncernu jednotlivým značkám prospěje, nebo spíše uškodí, je nyní dost odvážné povědět. Uzavřu to ale citátem nejmenovaného analytika, který prohlásil, že to není jen o těch autech: „Škoda je prostě vážný konkurent Volkswagenu. Lidé ve Škodě myslí rychleji a lépe než mnoho lidí ve Wolfsburgu, kteří jsou příliš pomalí. Mnoho z nich by se mohlo od Škody učit.“
