Přesuny miliard lidí, hromadné vymírání druhů či absolutní roztátí ledovců. Budoucnost Země a lidí rozhodně není růžová

Přesně předpovědět budoucnost je nesmírně náročné, ale mnohdy se vám jistě stává, že z různorodých médií se na nás valí kvantum informací o špatných a nepříjemných časech, které mají nastat. Jak již podle nadpisu víte, myslíme zejména na problémy se životním prostředím. Zvyšující se teplota, tání ledovců a následné zvyšování hladiny oceánů, úbytek mnoha druhů živočichů... Problémů by se zkrátka našlo hned několik, ale pokusili jsme se pro vás vytvořit jakýsi krátký chronologický seznam událostí, kde se zaměříme na to, co nás pravděpodobně za několik stovek let čeká. Nevkládáme se do role nějakých velkých prognostiků, ale zlepšit si přehled i v tomto směru není na škodu. Pojďme se tedy vrhnout na první bod.

Celosvětové zvýšení teploty

Začínáme hned s nejznámějším problémem. Vypouštění skleníkových plynů má za následek drastické zvyšování průměrných teplot skoro ve všech koutech zeměkoule. Je však příčinou pouze oxid uhličitý a další plyny? Několik dní zpátky jsme vám přinesli rozhovor s panem Michalem Kravčíkem, kde se dozvíte ještě o jedné další a velmi zajímavé teorii. Předpovědi vědců již nyní hlásají, že do roku 2100 se zvýší průměrná teplota na Zemi o 4° C. K nejhoršími následky budou kromě sucha i rozsáhlé požáry, se kterými jsou nemalé potíže již nyní - jako příklad uvádíme Kalifornii.

Úbytek ledu a sněhu

Se zvýšenými teplotami souvisí i drastický úbytek ledovců na zemských pólech, ale i bílé pokrývky v horských masivech jako jsou Alpy, Andy či gigantické Himaláje. Poslední jmenované by měly do zmíněného roku 2100 ztratit okolo 70% rozlohy svých ledových a sněhových ploch. Několik desítek let na to přijdou o své bílé kouzlo i evropské Alpy. Nepěkná představa.

Zvyšování hladiny moří

Kromě faktu, že naše oceány by měly postupně nabírat na teplotě a stát se stále více kyselejšími než jsou nyní, je velmi aktuální i téma zvyšování jejich hladin. My na Slovensku a celkově ve střední Evropě nějaké mimořádné záplavy očekávat nemusíme, ale co ostrovní státy ležící například v Tichém oceánu? Už dnes se nacházejí jen několik metrů nad hladinou, a proto její zvýšení o každý jeden metr směrem nahoru je alarmující. Není absolutně vyloučeno, že jednoho dne se na Kiribati či jiné už tehdy zaniklé státečky budeme moci jezdit dívat pouze za pomoci potápění se a šnorchlu.

Obrovské problémy ve světových metropolích ležících na pobřeží

Dnes se ve zprávách objevují především ekonomičtí migranti a lidé prchající před válkou na Blízkém východě, ale můžeme ve 22. století očekávat nárůst klimatických uprchlíků? Jednoduše si představte, že bydlíte kousek od pláže, a ta se rok co rok zmenšuje a voda se rychle zvedá a přibližuje k vašemu domu. Buď nějak horko těžko odoláte nebo utečete na bezpečnější a výše položená místa. Pokud by se něco podobného odehrálo dejme tomu hned zítra, tak celé stovky milionů lidí by musely pomaličku začít opouštět svá obydlí, aby neskončily pod vodou.

Globální přelidněnost

V dnešních dnech je nás již přes sedm miliard, ale podle výpočtů by nás v 22. století mělo být konkrétně 9,6 miliardy obyvatel atakujících hranici deseti miliard. Docela dost, ne? Jaká nová rizika se vytvářejí? Nedostatek čisté a pitné vody, drahocenného jídla či jiných věcí potřebných na přežití dokáží snadno způsobit další velké konflikty a hromadné umírání milionů jedinců. Něco podobného se odehrává i dnes, ale zatím v menším rozsahu.

Šesté masové vymírání živočichů

Přeskočme do 23. století. Když sečteme všechny výše uvedené problémy dohromady, tak dospějeme k závěru, že se otevírá další rána. Postupně začnou z povrchu zemského mizet desítky, ba stovky různých druhů ryb, žab, ptáků, savců a jiných obratlovců, hmyzu, plazů a mnoho dalšího. Jakoby všechno a všichni opouštěli potápějící se loď.

Roztátí ledovců v Grónsku

A už se dostáváme ke konci. Ve 24. století by se jednou z hlavních a nejdůležitějších témat měl stát největší ostrov na světě - Grónsko. Ten ztrácí ledovce již velmi dlouho a postupně dochází ke stádiu, kdy se prostě už ani nemá co roztát. Zatopené pobřežní oblasti se znovu dostávají do ještě větších problémů a tak se musí stěhovat další miliony lidských bytostí. Jednoduše, když hladina moří stoupne o šest metrů, tak New York, Miami, Amsterdam a další velkoměsta budou pod vodou.

Geoolitické, hospodářské a jiné důležité změny

Významnou roli pravděpodobně zahraje Kanada, protože její rozlehlá tundra také ubere na velikosti a se zvýšenou teplotou by mohlo jít o potenciálně obyvatelné oblasti. Proto není vyloučený hromadný exodus lidí z lokalit, kde již život bude nesmírně náročný a těžký. Novými zemědělskými velmocemi by se staly Rusko, Čína či USA.

Směrem do vesmíru

Už dlouho budou rozjeté programy na bádání po nových místech vhodných pro život v dalekých končinách vesmíru. V úvahu připadá Mars a jiná tělesa, a proto se sem začnou vydávat desítky vesmírných korábů spolu s lidskými posádkami. V té době by na Zemi mělo žít až 11 miliard hladových krků, čili dobyvatelé nových světů by se nemuseli už nikdy vrátit. Otevírá se zbrusu nový svět plný obrovských příležitostí a možností mimo Zemi.

Poslední ať zhasne

Někdy na konci 25. století je led na pólech již zcela rozpuštěný a hladina oceánů zvednutá o celé metry. Lidí je stále příliš mnoho a planeta Země trpí. Chceme takový osud?