Člověk by si řekl, že po pěti filmech se jim podaří napošesté dát dohromady něco pořádného.
Paul W. S. Anderson možná nepatří mezi nejuznávanější režiséry své doby, ale po třech dílech této série nesoucích jeho jméno by nebylo nemístné čekat, že by ji zakončil něčím kvalitním a pamětihodným. Jelikož se o prvních pěti filmech nedá říct až tak mnoho pěkného (možná kromě jedničky), tak jsme doufali, že alespoň poslední kapitola tento bordel nějak pěkně uzavře. Jako by to nestačilo, k hypu také přispívá fakt, že nedávno se stejnojmenná herní série potěšila novému přírůstku s pořadovým číslem 7. S tímto vším se tedy dal čekat přinejmenším průměrný konec, vždyť když už ne příběhově zajímavý, tak alespoň pořádně výbušný a akční. Uspokojil však The Final Chapter alespoň naše nejnižší očekávání?
Už z popisu článku vám asi může být jasné, že odpověď na tuto otázku vás příliš nenadchne. Na začátek však chci poznamenat, že přestože Resident Evil: The Final Chapter nepatří mezi největší hollywoodské trháky, je stále možné, že pro vás to bude velkolepý zážitek. Pokud tedy máte takovou tematiku rádi nebo jste zarytým fanouškem série, přijďte do kina a užijte si ho, nikdo vám to nebere. Nyní si však pojďme říci, o čem tento snímek vlastně je.
Vše začíná pěkným panoramatem zničeného Washingtonu, navazujícím na konec pátého dílu. Zde se setkáváme s naší hlavní hrdinkou Alice (Milla Jovovich), snažící se přežít v troskách naší civilizace a zoufale hledající směr, jakým by se tato série měla ubírat. To se jí naštěstí podaří poměrně rychle, když v troskách najde stále fungující počítač a v něm se jí zjeví superprogram Red Queen. Ten ji seznámí s antivirem, poslední nadějí toho, co zbylo z lidstva. Problém však nastává, když zjistí, že má pouze 48 hodin na to, aby se vrátila do Úlu, což je podzemní laboratoř Umbrella Corporation, kde to všechno začalo. Zde vlastně příběh začíná i končí, protože pokud čekáte, že se bude nějak zajímavě vyvíjet, tak vás asi zklameme. Snímek se totiž soustředí na cestu z bodu A do bodu B a první polovina jen ukazuje překážky, které by jí v tom měly zabránit. Například fešák na obrázku níže.
V tomto bodě chci i poznamenat, že první scéna s Red Queen se odehrává asi prvních 7 minut filmu a v tomto bodě se mi podařilo napočítat již 3 jumpscares. To bych byl schopen ještě režisérovi odpustit a nazvat to „dynamickým startem“, ale po přibližně půl hodině jsem si uvědomil, že jediný způsob, jakým se mě tento film bude snažit vystrašit, budou vyskakovačky ze tmy a jiné levné triky. Co však zabolí nejvíce, je metoda, jakou byla zrežírována většina scén. Mnoho z nich se totiž drželo jisté formulky s účelem vystrašit zlatou rybku s pětisekundovou pamětí.
Jako příklad poslouží scény, na jejichž začátku můžeme vidět vystrašenou Millu Jovovich pohybující se po neznámém a téměř vždy temném místě. Dostane se nám pár close-upů, někdy dokonce i záběr z dálky, hudba v tomto bodě neexistuje, a je možno slyšet jen její vzdychání. Následuje levný jumpscare a nudných pět minut boje, z kterého kvůli nepřehlednému střihu divák téměř nic nemá. Sem tam někdo umře, ale to je nám jedno, protože emoční vztahy v tomto filmu neexistují, a divák tak nemá možnost si s nimi vytvořit pouto. Právě kvůli tomuto se již po chvíli film stává předvídatelným a pro diváka o to méně zajímavým.
A tak může být po všech slibech člověk rád, že série tímto filmem skončila. Děj se již v tomto bodě neměl kam ubírat a ještě byl i zanedbaný, protože snímek se více soustředil na akční scény a brutalitu. The Last Chapter se ještě k tomu snaží vynahradit svůj nedostatek příběhu trapnými shyamalanskými zvraty, snažícími se vytvořit iluzi, že tam nějaký někdy i byl. Kromě toho, že konec byl prosycen otravnými klišé jako v každém druhém „trháku“, tak ani nenabídl uspokojivé zakončení série. To má možná na svědomí výše zmíněná předvídatelnost a snaha rozplakat diváka zbytečnými emočními scénami.
Šestidílná série tak končí nudnou finální bitvou a přeslazeným happyendem. Dlouholetí fanoušci si film pochválí za přítomnost všech svých oblíbených postav a typických zmutovaných monster. My ostatní však opustíme kinosál myslící na průměrný příběh a zkažené akční scény. The Final Chapter tak končí frančízu se zklamáním a my musíme doufat, že si tvůrci nenajdou důvod natočit další pokračování. (4/10)