Do některých zemí se lidem jezdit nechce.
Každá země se snaží lákat turisty na své největší atrakce. Někde dominuje příroda a přírodní památky, jinde jsou zase největšími lákadly stavby a chrámy, ale v některých zemích světa prostě jakoby turisty ani nechtěli. Často můžeš na internetu narazit na žebříčky nejnavštěvovanějších zemí a měst světa, jenže o drtivé většině z nich jsi už slyšel, nebo jsi je už dokonce navštívil. Na druhém konci žebříčku se však nacházejí země, kde bys toho mohl i hromadu vidět, ovšem není to tak jednoduché. Problémy mohou být nestabilní politická situace, vysoká kriminalita i nedostupnost země, ale za pár desítek let se žebříček možná úplně změní.
Lichtenštejnsko (69 tisíc návštěvníků)
Mezi Rakouskem a Švýcarskem se skrývá přírodní ráj s názvem Lichtenštejnsko. I když nepatří mezi nejlákavější evropská místa pro turisty, člověk si tam může zajezdit na kole či zalyžovat a za návštěvu určitě stojí i hrad Vaduz, jehož historie sahá až do 12. století.
Moldavsko (121 tisíc návštěvníků)
Nevelká země byla kdysi součástí Sovětského svazu a dnes si našla své místo mezi Rumunskem a Ukrajinou. Moldavsko se může pochlubit hrady, římskými stavbami i fenomenálním vínem.
Bangladéš (125 tisíc návštěvníků)
Při pohledu na počet obyvatel asijského Bangladéše by si člověk řekl, že tam bude cestovní ruch rozvinutý a bude mít čím zaujmout široké spektrum lidí, ale opak je pravdou. Ani více než 160 milionů obyvatel nedokáže zastavit chudobu, špatné sociální podmínky a zejména přírodní jevy jako záplavy, které Bangladéš ohrožují. Turisté tam jezdí zejména kvůli návštěvám buddhistických chrámů či čajovým plantážím, ale turismus se tam ještě ve velkém nerozvinul.
Východní Timor (66 tisíc návštěvníků)
Nejméně navštěvovanou zemí v celé Asii je Východní Timor. Rozlehlé lesy na jedné straně a krásné korálové útesy na té druhé nejsou jediným turistickým tahákem pro návštěvníky. Zajímavé jsou také památky z dob portugalské koloniální éry či jeskyně Ile Kere Kere, avšak v této zemi je velkým problémem kriminalita, takže mnohé země doporučují vyhnout se jí z obav o bezpečnost.
Bhútán (155 tisíc návštěvníků)
Bhútán patří mezi asijské klenoty a velké části jeho přírody vypadají, jako by se jich lidská ruka dlouhá staletí ani nedotkla. V horách najdeš průzračně čisté řeky, obrovská pohoří a políčka, která stále místní obyvatelé obdělávají ručním pluhem, avšak dostat se do Bhútánu není jednoduché. Jeho letiště umístěné v náročném terénu a nerozvinutost infrastruktury dělají z Bhútánu komplikované místo k turismu.
Kiribati (4 tisíce návštěvníků)
Návštěva země se jménem Kiribati není pro každého. Velkým problémem je její dostupnost, protože žádný přímý let z Evropy tam samozřejmě nemůžeš očekávat, ale pokud by ses tam už dostal, pak by ses mohl pokochat celkově až 33 korálovými ostrovy, na kterých se bojovalo i za druhé světové války a zároveň nabízejí neuvěřitelné podmínky na šnorchlování či rybaření.
Tuvalu (2 tisíce návštěvníků)
Ačkoli Tuvalu patří do britského Commonwealthu a hlavou státu je královna Alžběta II., země patří mezi nejméně rozvinutá místa na světě. Těžko bys tam hledal vlastní armádu či speciální politické strany, a tak Tuvalu navštěvují většinou jen movitější turisté s touhou po exotice. Tuvalu je nejméně navštěvovanou zemí na celém světě, ale i tak nabízí krásy, které by se vyplatilo vidět.
Montserrat (9 tisíc návštěvníků)
Nejméně navštěvovaným ostrovem v Karibiku je Montserrat. Velkým lákadlem ostrova je stále aktivní sopka Soufriere Hills Volcano, která v 90. letech dokonce vybuchla a pokud bys Montserrat chtěl navštívit, pak si s sebou určitě vezmi šnorchl a nástroje na potápění, které je tam dokonalé. Zajímavostí je, že místní obyvatelé velkolepě oslavují Den svatého Patrika, čímž si připomínají své irské dědictví.
Anguilla (79 tisíc návštěvníků)
Anguilla je zámořským územím Spojeného království, ale nenašel bys odtud přímý let. Přesto si udržuje docela solidní počet návštěvníků, přičemž zejména v zimě na ni létá několik amerických celebrity, které se chtějí ohřát a stále mít relativní soukromí a klid od novinářů a fotografů. Její návštěva proto stojí za to, protože je považována za jeden z nejvíce idylických karibských ostrovů.
Svatý Tomáš a Princův ostrov (8 tisíc návštěvníků)
Šnorchlování, potápění, rybaření, pozorování velryb i delfínů. Pro všechny vyjmenované aktivity je země s názvem Svatý Tomáš a Princův ostrov jako stvořená, ale cestovní ruch na území prakticky neexistuje. Země se skládá ze dvou ostrovů vzdálených 225 kilometrů od Gabonu a je nejméně navštěvovanou africkou zemí vůbec.
Komory (24 tisíc návštěvníků)
Skupina ostrovů s názvem Komory se nachází nedaleko Madagaskaru a i když o ní většina lidí ani netuší, Komory ukrývají obrovské přírodní bohatství. Našel bys na nich majestátní sopečné pohoří, nekonečné korály u pobřeží a dokonce i lesy, v nichž volně žijí lemury, což by mohlo být skvělým lákadlem pro turisty. Přesto se cestovní ruch v této africké zemi nijak nevyvíjí, což je velká škoda.
Džibutsko (51 tisíc návštěvníků)
Velkolepé oslavy 40. výročí od získání nezávislosti se v posledních dnech odehrávaly v ulicích africké země Džibutsko, jejíž kultura je od té naší o dost rozdílná, ale o to zajímavější. Místní obyvatelé milují čaj, žije tam více žen než mužů a k zahození není ani příroda, avšak bezpečnostní rizika stále spoustě turistů návštěvu rozmlouvají. A mimochodem, turistický slogan Džibutska zní Djibeauty.
