Má však tato zázračná sloučenina i terapeutické využití?
Redaktor ani redakce Refresher.cz/sk nepodporují užívání legálních či nelegálních drog. Článek má pouze informační charakter.
Obecně je považován za jeden z nejsilnějších halucinogenů, resp. psychedelik, které nám jsou zatím známé. DMT nebo také dimethyltryptamin je přirozeně se vyskytující sloučenina. Kromě toho, že se nachází ve většině rostlin a živočichů, v malých množstvích ji produkuje i naše tělo, kde je jeho funkce zatím známá při snění (dimethyltryptamin je zdrojem snění).
Rovněž je známá jako aktivní halucinogenní sloučenina v nápoji ayahuasca, který se používá pro rituální účely domorodými kmeny v Amazonce. Z deštných pralesů Jižní Ameriky se ale DMT pomalu dostává i do západních kultur, kde se užívá jako halucinogen pro své spirituální a mysl rozšiřující účinky.
Historie
Užívání DMT se datuje až do 8. století, kdy se používalo jako složka šňupacích směsí. Nejstarším důkazem užívání dimetyltryptaminu byl nález „yopo“, šňupací směsi obsahující DMT, 5-MeO-DMT a bufotenin, který byl nalezen v severním Chile. První zmínky o užívání ayahuascy zase pocházejí ze 17. století, avšak odborníci se domnívají, že užívaná byla již stovky nebo tisíce let předtím.
V novodobé historii bylo DMT syntetizované až v roce 1931 kanadským chemikem Richardem Helmuthem Fredrickem Manskem. O jeho popularizaci se ale zasloužil jiný muž. Byl to Dr. Stephen Szara, který se zúčastnil tradičního jihoamerického náboženského obřadu. Následně poprvé před širokou veřejností v roce 1956 demonstroval, že DMT vyvolává halucinace, deformaci prostorového i časového vnímání, poruchy myšlenek a euforii.
Následovala vlna klinických studií, které zjistily, že dimethyltryptamin se nachází také v krvi a moči běžných lidí. Za zlomovým zjištěním stály v roce 1965 Franzen a Gross. Avšak po přijetí zákona o kontrole látek z roku 1970 se většina výzkumů zabývajících se halucinogeny jak v USA, tak v Evropě ukončila.
DMT se dostalo opět do středu zájmu až v 90. letech minulého století, kdy se rozhodl Dr. Rick Strassman, americký psychiatr, znovu výzkum halucinogenů otevřít. Dr. Strassman věřil, že hluboké účinky, které halucinogeny způsobují, vyžadují další zkoumání.
Nakonec publikoval několik významných studií, včetně podrobných experimentů, které prováděl na lidských subjektech. Shrnutí jeho dlouholeté práce si můžete přečíst v knize The Spirit Molecule z roku 2000, která byla dokonce přeložena i do češtiny (DMT: Molekula duše). Pro pohodlnější z vás doporučuji dokument s stejnojmenným názvem.
Další zájem o zkoumání psychedelické sloučeniny projevili autoři knihy TiHKAL, Alexander a Ann Shulginovi, kteří zkoumali psychofarmakologické vlastnosti tryptaminů včetně DMT. Celosvětový průzkum drog (The Global Drug Survey) v roce 2012 odhalil, že zkušenost s DMT vykazuje přibližně 9 % populace, přičemž nejčastější formou užití je kouření (92 %), po kterém následuje orální užití v podobě ayahuascy. Průzkumu se zúčastnilo 22 000 dobrovolníků.
Dr. Rick Strassman
Chemie
DMT je agonista serotoninového (serotonin je neurotransmiter, který řídí zpracování informací, náladu a vnímání reality) 5-HT receptoru a podobně jako mnoho jiných halucinogenů, jeho psychedelické účinky lze připsat jeho působení na 5-HT2A receptor. Ovlivňuje i mnohé další receptory, zejména dopaminové a sigma receptory, avšak důsledky těchto interakcí nám zatím nejsou známy. Přesná toxicita DMT není známa, ale studie provedené na hlodavcích naznačují, že smrtelná dávka u lidí by byla extrémně vysoká, přibližně dvacetinásobek běžné dávky podané během ceremonie s ayahuascou.
Efekt
Psychedelický práh pro DMT je přibližně 0,2 mikrogramy/kg. Při kouření se účinky sloučeniny dostavují velmi rychle, zhruba 2 minuty po požití a zcela vymizí do 15 až 20 minut (výzkum). Po přijetí do plic tedy působí velmi krátce, avšak jelikož hroutí i vnímání času, její účinky se vám mohou ve změněném stavu vědomí zdát i několikahodinové. DMT přijímané v nápoji ayahuasca má ale značně odlišné vlastnosti působení. Prvotní změny se v tomto případě dostavují zhruba za hodinu a trvat mohou i 12 hodin.
Studie z devadesátých let zkoumala účinek dávky intravenózně (injekčně) podaného DMT. Velikosti dávek byly následující: 0,05, 0,1, 0,2 a 0,4 mg/kg, přičemž testování se zúčastnilo 12 dobrovolníků. Pro lepší porozumění byla sestavena tzv. Halucinogenní stupnice (Hallucinogen Rating Scale), která byla sestavena výhradně pro tuto studii. Stupnice obsahovala šest kategorií: působení, vůle, tělesný efekt, vnímání, poznání a intenzita.
Takto byla prahová hodnota „psychedeličnosti“ pro DMT stanovena na 0,2 mg/kg, při níž byly dobře patrné i biologické účinky. Při podání 0,2 mg/kg se adrenokortikotropní hormon, beta-endorfin, prolaktin, růstový hormon (GH) a kortizol zvýšily. Velikost zornic, krevní tlak, srdeční frekvence a také subjektivní zkušenost dosáhly svých vrcholů do 2 minut od podání dávky.
Nízké dávky (0,05 až 0,1 mg/kg) DMT primárně ovlivňují fyzické a emocionální stavy s malými nebo žádnými obrazovými halucinacemi. Vyšší dávky vytvářejí rychle se pohybující kaleidoskopický útvary barevně intenzivních abstraktních obrazců. Sluchové halucinace jsou méně časté a nejsou považovány za důležitou vlastnost látky. Střídavě se mohou objevovat i pocity chladu a tepla.
Poměrně časté jsou i přechodné stavy úzkosti, ale ty většinou střídají euforické stavy a paradoxně mohou být někdy prožívané i současně. Velmi běžné je zažití tzv. mimotělní zkušeností nebo rozptýlení vlastního vědomí a ega do celého kosmu. Mnozí právě mimotělní zkušenosti považují za hlavní charakteristický znak DMT.
Rick Strassman ve své knize The Spirit Molecule popisuje události, v nichž přibližně polovina dobrovolníků během podání DMT vstoupila do nezávislé úrovně existence. Stupeň existence, která byla obydlena „inteligentními bytostmi“, „entitami“, „cizinci“, „průvodci“, „pomocníky“. Podle Strassmanovy práce mají častokrát formu klaunů, plazů, včel, pavouků, různých rostlin nebo neidentifikovatelných postav. Zprávy popisující takové druhy bytostí se zdají být jedinečné právě pro DMT.
Zatímco terapeutická hodnota samotného DMT nebyla prozkoumána do takové míry jako u jiných psychedelik, ayahuasca se již dlouhodobě používá k léčbě různých psychologických chorob, a to včetně poruch nálad či závislostí. Jak jsme již zmínili v úvodu článku, ayahuasca zaznamenává nárůst v užívání i v moderním západním světě, kde slouží jako alternativní léčivo pro léčbu deprese.
Na základě šesti studií, provedených v letech 1990 až 2015, se zjistilo, že ayahuasca spolu s LSD a psilocybinem mohou mít značný přínos v léčbě deprese, úzkosti a závislosti na alkoholu a tabáku. Už jen zbývá věřit, že jednou se společnost a vlády osvobodí od předsudků, které vůči těmto drogám stále přetrvávají, čímž se zpomaluje i jejich zkoumání, a jednou budou lidstvu skutečně nápomocné.
Pokud vás toto téma zaujalo, doporučuji zmíněný dokument DMT: Molekula duše
Redaktor ani redakce Refresher.cz/sk nepodporují užívání legálních či nelegálních drog. Článek má pouze informační charakter.
