Nejnovější film ze světa Conjuringu může některé diváky zklamat, ale jiné příjemně překvapit.
Když jsem po příchodu do kina zahlédl nedaleko od sebe přibližně 70letou paní, nemohl jsem se ubránit mírnému úsměvu. Uvědomuje si vůbec, na jaký film vlastně přišla? Mé tušení se po několika děsivých scénách potvrdilo jako pravdivé. Starší žena z kinosálu brzy odešla.
Všichni ostatní diváci (ve věkovém rozmezí přibližně 15 až 30 let) si však snímek vychutnávali i nadále.
Příběhově jsme se v něm vrátili do roku 1952, kdy církev pověřila jednoho ze svých nejdůvěryhodnějších členů nelehkou misí. Otec Burke (Demián Bichir) se na jejich příkaz musí vydat do dalekého Rumuska, kde společně s mladou sestrou Irenou (Taissy Farmiga) navštíví místní klášter.
Už od prvního momentu je ale zjevné, že prostředí, ve kterém se hlavní hrdinové nacházejí, má od svaté půdy na míle daleko. V jejich společné snaze o prozkoumání příčiny sebevraždy místní jeptišky jim pomáhá i mladý kanadský Francouz Frenchie (Jonas Bloquet).
Zmíněný rumunský klášter a jeho okolí už od začátku navozují opravdu nepříjemnou atmosféru, kterou si hororoví nadšenci museli určitě užívat.
Z hlavních postav byla již od počátku určitě nejschopnější hereckou posilou mladá Taissa Farmiga. Je možné, že jste o ní dosud ještě neslyšeli, ale pokud ano, pravděpodobně ji znáte z hororového seriálu American Horror Story.
Malou zajímavostí je i fakt, že Taissina starší sestra Vera si zahrála v univerzu Conjuringu Lorraine Warrenovou, známou paranormální vyšetřovatelku duchů. Ta v minulosti Taissu přesvědčila, aby se stala herečkou. A rozhodně udělala dobře.
Během prvních částí seriálu se stala mou favoritkou a nezklamala mě ani v tomto případě. Farář Demián Bichir a místní dobrodruh Jonas Bloquet však místy působili jako velmi slabý odvar.
První noc v klášteře a pozdější vývoj děje jasně naznačil, že na nějaké logické chování postav či složitou zápletku se hrát ve filmu nebude.
Pokud se ve snímku objevila určitá záhada, jejího vysvětlení jsme se dočkali až příliš rychle. Místy dokonce i v mírně komické formě (ale více už prozrazovat nesmím).
Ano, opravdu jsem se při určitých scénách musel s rukou na ústech z chuti zasmát. Jednou to bylo kvůli naivně jednajícím postavám a prostoduchým flashbackům z minulosti, ale jindy kvůli vhodně vložené hlášce, která hororovou atmosféru kláštera a jeho okolí na malou chvíli uvolnila.
Démon Valak, zjevující se většinou v podobě jeptišky, je stejně fantastický a hrozivý jako tomu bylo i v případě druhé části The Conjuring. A skladba hrající při jeho zjeveních skutečně neměla chybu.
Na chvíli se ale ještě vraťme k postavě faráře, kterého ztvárnil Demián Bichir. Zpočátku na mě působil skutečně dobrým dojmem a očekával jsem od něj, že se svými postoji k věci bude ve filmu výrazným aspektem.
Po jeho krátkém představení jsem například doufal, že nakonec (jistěže s pomocí ostatních hrdinů) přinese démonovi zkázu. Jeho příběhová linie ale naopak místy zbytečně narušovala dění v klášteře a občas mi přišla výsostně otravná.
Rozporuplným internetovým hodnocením se nedivím. Popravdě, místy jsem si opravdu nebyl jistý, kolik bodů Sestře nakonec udělit.
Má své mouchy. Děj je přímočarý, zápletka doslovná a hlavní trojku si zřejmě neoblíbíte natolik, aby vás jejich osud vůbec zajímal.
A musím přiznat, že i když se snímek řadí do hororového žánru, nevyvolával ve mně příliš velký strach. Paradoxně jsem se však při něm bavil. A to opravdu dobře.
Chvíli sice trvalo, než jsem pochopil, jaký formát si pro nás tvůrci připravili, ale po určitém čase jsem jejich hru prostě přijal.
Nebudeme postupným a detailním zkoumáním vyšetřovat tuto rumunskou záhadu? Tak fajn. Půjde se rovnou na věc a kromě klasických „jump scares“ si s námi filmaři i trochu zažertují? Proč ne.
Pokud se na film budete dívat stejnými brýlemi, nejenže se dokážete dobře pobavit, ale zároveň budete mít i možnost lépe nasát atmosféru v mlze utopeného ponurého hřbitova a kláštera plného zla.
Z celkových dojmů si tedy určitě odvodíte, že Sestru lze jen těžko označit za špičkový novodobý horor. Zároveň se ale najde několik plusů, pro které se stále drží v slušných vodách nadprůměru.
Po dlouhé úvaze mohu říci, že i když film mírně odbočuje od svých bratrů a sestrám ze světa Conjuringu, určitě jim nedělá žádnou ostudu. A proto dávám 7/10.
Pokud vám ale formát, jakým tvůrci přistoupili k jejich novince prostě nebude vyhovovat, bohužel se může snadno stát, že vaše výsledné hodnocení může jít i o několik bodů níže.
