Umělý mozek je obrovským pokrokem, ale přináší řadu problémů.
Lidský mozek dokáže zpracovávat obrovské množství podnětů, ale také sám spontánně vytváří množství elektrické aktivity. Jen díky tomu můžeme fungovat, vznikají tak myšlenky, pamatujeme si tak informace a jednotlivé části mozku si takto všechno komunikují.
Až dosud se vědcům nepodařilo vytvořit mozkovou tkáň, která by spontánně vytvářela elektrické impulzy, ale týmu v University of California se to povedlo. Jejich pokus o umělý mozek je nejbližší věcí podobnou reálnému funkčnímu mozku a aktuální mozkovou aktivitou připomíná předčasně narozené dítě.
Každý zjednodušený orgán vytvořený v laboratoři se nazývá organoid a v první řadě se používá k testování například bakterií, drog, vývoje buněk a mnoha dalších vlivů. Vytvořit mozkový organoid je však mimořádně náročné a výroba jednoho zabere i deset měsíců a především, mnoho zkažených pokusů.
Úspěšné organoidy mozku dokáží vytvořit obdivuhodné množství mozkové aktivity, protože se na jejich výrobu používají ty nejlepší geny. V mnoha lidech však začíná jiskřit znepokojení. Oblast vývinu vědomí v miminkách není prozkoumána a klidně může být možné, že tyto umělé mozky o sobě vědí nebo brzy budou vědět a současná věda je používá k testování a vývinu.
Aktivita organoidů zdaleka nepřipomíná tu u dospělých lidí, ale momentálně nedokážeme s jistotou říci, zda se v umělých mozcích (které povětšinou předčí ty lidské na stejné úrovni) vědomí opravdu netvoří, i když analýzy ukazují, že mozková aktivita umělých mozků není koordinována a jde spíše o náhodné výboje.
Další znepokojení pochází od samotných vědců. Brzy dokážeme vyvíjet mozky tak efektivně, že se vejdou do větší zkumavky. Vědomí obsažené v tak malém prostoru, které by v budoucnu mohlo zvládat lidské úkoly, to už je pořádně děsivá představa.