Celý 1 měsíc jsem jedl výhradně maso. Zažil jsem výzvu, která můj život, psychiku i peněženku neuvěřitelně omezovala

V první den ráno jsem vstal a po provedení nutných potřeb se odvážil. Vážení by mělo probíhat ráno a nalačno, aby čísla nebyla zkreslená. Nemá velký smysl vážit se večer, když jsi přes den snědl rozdílné množství jídla a vypil více či méně vody. Váha mi první den ukázala číslo 78 kilogramů.

Nešlo o nejvyšší číslo, jaké jsem na ní kdy viděl, spíše o takový průměr, který by v ideálním případě mohl o několik kil klesnout. Měl jsem tušení, že bych po měsíci mohl několik kilo zhubnout, ale netroufal jsem si nic odhadovat.

Po vážení bylo třeba začít přemýšlet nad snídaní. Popravdě, já osobně nepatřím mezi velké fanoušky snídaně. Nikdy jsem hned po probuzení neměl chuť k jídlu, a tak jsem většinou snídani řešil několika sklenicemi vody. Díky vodě jsem měl pocit, že se můj organismus nastartoval, a tak jsem většinou vodní snídani aplikoval i během měsíční výzvy.

Pokud jsem však měl ráno chuť na jídlo, občas jsem sama sebe přemluvil na míchaná vejce či několik plátků šunky. Lidé v mém okolí se mi často divili, že dokážu bez problémů sníst samotnou šunku, ale já s tím nemám žádný problém. Soustředím se na její chuť, protože pokud člověk nekupuje ty nejlevnější šunky, ale raději si dopřeje poctivé výrobky s vyšším obsahem masa, je to pochoutka.

První den jsem na oběd vsadil na ověřenou klasiku. Prostě jsem si osmažil několik kousků kuřecího masa, položil je na talíř a pustil se do jídla. Musím říci, že takový oběd se mi poprvé jedl velmi zvláštně.

Obvykle je člověk zvyklý na přílohu jako rýže či brambory, nějakou tu omáčku nebo zeleninovou přílohu, ale když do sebe cpeš osmažené kuřecí bez ničeho, velmi rychle začneš přemýšlet nad tím, jak božsky chutná obyčejná rýže, což si člověk dosud ani neuvědomoval.

Na první večeři jsem zvolil stejně snadný přístup. Otevřel jsem si konzervu tuňáka, vykydal ji na talíř a chvíli váhal, do čeho jsem se vlastně pustil. Zřejmě ti nemusím připomínat, jak výrazně tuňák zapáchá. Kdybych ho jedl před začátkem výzvy, možná by z něj vznikla nějaká pomazánka nebo bych ho doplnil pečivem a zeleninovou oblohou. Tentokrát jsem však kousky tuňáka ve vlastní šťávě na smutně vypadajícím talíři konzumoval samotné.

Průběh mé masožravé diety

Musím konstatovat, že když se takto člověk začne limitovat, po pár dnech si na novou situaci zvykne. Náš organismus je velmi flexibilní, a tak nemá problém fungovat na živočišné stravě, jen rozmanitý jídelníček je podle mého názoru jednoznačně prospěšnější.

Dával jsem si pozor i na to, abych vajíčka a červené maso nekonzumoval každý den, protože v sobě podle některých studií ukrývají různá zdravotní rizika. Mezi nadměrnou konzumací červeného masa a vznikem rakoviny byly nalezeny nějaké spojitosti, což však neznamená, že si nemůžeš dvakrát týdně vychutnat burger nebo steak. Neměl bys však steak jíst dvakrát denně. Ani s vajíčky bys to neměl přehánět.

Na celé této výzvě byla zřejmě nejvíce frustrující monotónnost. Jelikož stále studuji, hodně času ze svého dne netrávím vymýšlením složitých receptů. Maso bych mohl připravit na mnoho způsobů, jenže já jsem na takové pokrmy neměl čas. Většinou jsem tedy skončil při osmaženém kuřecím, vepřové panence nebo steaku.

Z pochopitelných časových důvodů bylo mým nejlepším kamarádem právě kuřecí, které jsem vždy připravil za několik minut a hned jsem se mohl nasytit. Když jsem večer usínal, přemýšlel jsem nad tím, co budu zítra jíst, a už se mi o plátcích krájené šunky a roztékajícím volském oku snad i zdálo. Nejsem nejzkušenější kuchař, takže gastronomická kreativita nebyla mou nejsilnější stránkou.

Na druhou stranu, postupem času jsem začal pociťovat několik změn. Kdysi se ve mně hlad ozýval na pravidelné bázi a i když jsem nebyl hladový tak, že bych to v těle cítil, rád jsem si dopřál nějakou dobrotu. V této výzvě se touha po jídle trochu změnila. Cítil jsem se sytější, nad jídlem jsem tak moc nepřemýšlel, spíše jsem jen vymýšlel, jak dnes zkombinuji šunku, vajíčko a kuřecí.

Když si přečteš zážitky z masožravé diety u lidí ze zahraničí, řada z nich popisuje, jak začali mít jasnější mysl. Na sobě jsem takovou výraznou změnu nepozoroval, ale je pravda, že jsem se občas dokázal intenzivněji soustředit. Vyplatilo se to při práci, když jsem potřeboval dokončit článek pod stresem, nebo předat zadání do školy, ale nemohu s určitostí konstatovat, že by za to mohla výhradně masožravá dieta.

Největší komplikace jsem kvůli své masožravé dietě nezažíval doma v kuchyni. Obtíže přicházely zejména ve chvíli, kdy jsem se měl s kolegy vydat na oběd, nebo si jen tak večer zajít do baru či do restaurace. Obědy byly nejhorší, protože v situaci, kdy si se skupinou svých kolegů sedneš za stůl a ty ze své porce můžeš vyjíst pouze maso, nepůsobily příznivě na mou psychiku.

Občas jsem si objednal maso s rýží či bramborem a tyto přílohy skončily na talíři kolegy, zatímco já jsem se cpal vepřovým nebo kuřecím plátkem. Nemohl jsem sníst ani kousek sušeného rajčete či kapie položené na mase, jednoduše žádná rostlinná jídla.

Ať už máš jakkoliv pevnou vůli, zřejmě bys takové sociální situace nevydržel. Musím proto přiznat, že stoprocentní nebyla ani moje dieta. Má to však jasné vysvětlení, protože začít ze dne na den jíst pouze živočišnou potravu není jednoduché a tvá mysl si musí chvíli v přechodném období na změnu zvykat. V začátcích jsem si proto jednou či dvakrát dopřál kakaové řezy a jindy jsem zase snědl trošku rýže či jeden brambor. A to ani nemluvím o několika pivkách, na která jsem se nechal přemluvit.

Nicméně, musím podotknout, že v barech jsem opravdu tvrdý alkohol nepil a jen jsem si tam přišel posedět s kamarády. Dívali se na mě zvláštně, i mě přemlouvali, že jeden panák mi nijak neuškodí, ale já neustoupil. Nepovažoval jsem to za extrémní porušení výzvy, ale musím být upřímný. Kdyby ses jednou do takovéto výzvy pustil i ty, garantuji ti, že ji v začátcích nepochybně porušíš, protože to jinak nejde.

Závěrečné hodnocení

Nakonec měsíc mého utrpení skončil. Možná jsi čekal jiný konec a euforickou zpověď člověka, kterému se změnil život a rostlinná potrava mu už chybět nebude, ale opak je pravdou. I když jsem se velmi snažil, na masožravou dietu bych si v dlouhodobém horizontu nedokázal zvyknout.

Petr Mára, který mě inspiroval, se takto začal stravovat kvůli zdravotním komplikacím. Jemu masožravá dieta pomáhá a cítí se díky ní lépe, jenže já byl v rozdílné situaci. Člověk zvyklý na pestrou stravu nemůže jen tak ze dne na den vyloučit všechny rostlinné produkty.

Neříkám, že by mi výzva nějak uškodila. Musím však říci, že jsem zřejmě za ten měsíc zažil nejomezenější období svého života. Bylo třeba se limitovat v téměř každé oblasti života, jídlo bylo po třech dnech monotónní a když jsem druhý týden obědval suché kuřecí maso bez přílohy, přál jsem si, aby mě zasypali rýží a bramborami.

Ano, zhubl jsem. Jak se dalo očekávat, taková dieta způsobila, že jsem zhubl zhruba 4 kilogramy. Nezkoumal jsem redukci své váhy nijak odborně, ale za část ztracených kilogramů zřejmě může fakt, že jsem byl občas ze svých limitovaných jídelních možností tak frustrovaný, že jsem raději vypil tři sklenice vody a hlad zahnal.

Nepochybně taková dieta ovlivňuje i peněženku člověka. Je jasné, že na kuřecím a šunce nedokážeš žít donekonečna, což v praxi znamená zvýšené výdaje na hovězí maso. Kuřecí si můžeš koupit ve slevě za pár korun, ale když máš chuť na pořádný steak, jen velmi těžko najdeš chutné a kvalitní hovězí někde ve výprodeji. Nejde tedy o radikální nárůst výdajů, ale čím častěji jsem domů odcházel s dražším hovězím, tím více moje peněženka plakala.

Pokud tě proto nic nenutí změnit svůj jídelníček a začít jíst výhradně maso s vajíčky, nedělej to. Raději si vychutnej steak s vajíčkem, zeleninovou přílohou i bramborami a raduj se z toho, jak ti barbecue omáčka dotváří symfonii chutí. Když naběhneš na masožravou dietu, na symfonii chutí můžeš zapomenout, protože ten steak budeš muset žvýkat jen tak o samotě a zapíjet ho vodou.

Sociální omezování mladého člověka ve společnosti kamarádů nestojí za to, aby si z jídelníčku vyřadil rostlinnou stravu. Když tě masožravá dieta láká kvůli hubnutí, pak je třeba si uvědomit, že existuje několik lepších způsobů, jak v rozumné míře konzumovat vše, na co máš chuť, a i tak svoji hmotnost redukovat. Přeci jen, dnes již nejsme neandrtálci, kteří musí zabíjet mamuty, ale dokážeme si k masu dopřát patřičnou přílohu a dochutit ho do dokonalosti.