Jejich příběh je příběhem jednoho selhání za druhým.
„Rozhodly jsme se natočit video ohledně koronaviru, protože jsme obě nakažené. A myslíme si, že je důležité, aby veřejnost věděla, že to fakt není sranda.“ Těmito slovy začíná video nahrané na YouTube kanále Petry Vychytilové. Natočila jej společně s Evou, se kterou bydlí, aby lidem popsali, jak u nich nemoc postupuj, jaké má příznaky, kde jí chytili a jak probíhala celá komunikace se zdravotníky a hygienou. Jejich příběh je příběhem celé řady selhání.
„Je to asi 6 dní zpátky, co jsem se probudila ráno, měla jsem 39 horečku, bylo mi strašně zle. Kašlala jsem a volala jsem své praktické doktorce. Řekla jsem jí, že mám tyhle příznaky a ona mě odkázala na 112. Volala jsem na 112, tam mi řekli, že pokud se nedusím a nejde mi o život, tak s tím nic neudělají a mám zavolat na hygienickou stanici,“ začíná své vyprávění Eva.
10 nejlepších seriálů na Netflixu, kterými si zkrátíš čas v karanténě
15. března 2020 v 11:41
Dovolat se hygienikům jí trvalo 4 a půl hodiny. Když jí konečně telefon zvedli, řekli jí, že pokud nebyla v zahraničí a nepřišla do kontaktu s nakaženou osobou, tak nemá nárok na testy a má jít za svou praktickou lékařkou. Ta Evě řekla, ať dorazí osobně. Doktorka jí v ordinaci vyšetřila. „Jenom tak na mě koukla. Vysmála se mi za roušku, řekla mi, že to nemusím nosit, že to není potřeba, že mám jenom chřipku, ať si vezmu paralen a jedu domů. A že není potřeba karanténa.“
Evu tedy vyzvedli rodiče, jela na nákup a vrátila se domů. Její stav se ale začal zhoršovat. I po šesti dnech jí horečky neustupují. I s Petrou mají neustále teplotu 38 až 39, strašné bolesti hlavy.
Zlom přišel tři dny po prvních příznacích, kdy Eva, přesvědčená tvrzením své praktické lékařky, že koronavirus nemá, vyrazila do Nemocnice Motol na pohotovost metrem. Tam ji vyšetřila doktorka, která jí oznámila, že pravděpodobně má koronavirus a zřejmě nakazila i jí. Následně jí udělala test na koronavirus, které Evě vyšel na druhý den jako pozitivní.
Od té doby s Petrou leží doma, spí, jsou bez energie. Petře začaly příznaky v sobotu večer. Předtím ještě byla s kamarádkou venku na kávu a se psem, jelikož opět vycházela z přesvědčení, že její spolubydlící koronavirus nemá. Jenže pak se jí začalo špatně dýchat, potom se přidaly horečky 38–39, které dokáže paralenem srazit na 37, bolest očí a zubů, celého těla. „Pořád to graduje, přidávají se další a další příznaky,“ tvrdí.
Eva hygienikům nahlásila, s kým vším se setkala. Odtud pak volali Petře, která testem neprošla, ale má všechny příznaky a s Evou bydlí v jedné domácnosti. „Řekli mi, že pro ně nejsem infikovaná, dokud mi neudělají testy. A těch případů je tolik, že se za mnou dostanou až za týden. Do té doby nebudu evidovaná jako infikovaná. Viděla jsem se ještě s kamarádkou a dalšími lidmi, které by měli otestovat. Oni je ale nemůžou otestovat, i kdyby měli příznaky, protože nemůžou nahlásit, že se potkali s infikovanou osobou. Protože já tak ještě oficiálně vedená nejsem,“ říká Petra.
Obě nemají předepsanou žádnou léčbu a od hygieniků mají informaci, že mají záchranku volat jen v případě, kdy bude jejich stav tak vážný, že bude třeba hospitalizace. „Doktor mi řekl, ať jsem statečná, ať jsme silná a pokud se budu dusit, mám volat 155. Do té doby máme 14 dní ležet doma a na horečku brát paralen. Nedá se nic dělat,“ zmiňuje Eva. „Ta péče je o nás nulová. My kdybychom tady pomalu chcíply, když to řeknu na plnou pusu, tak to o nás ani nikdo neví,“ dodává
Petra dále tvrdí, že se pohybovala na přednáškách na Karlově Univerzitě v době, kdy byla na 100 % nakažená. Hygiena jí ale dle jejího tvrzení údajně tvrdila, že inkubační doba je dva dny a ten jeden den ve škole řešit nebudou, protože nakažlivá být nemohla. „Teď zjišťují, že tady je osoba, která ode dneška má příznaky a viděla se se mnou před 11 nebo 10 dny. Takže vy můžete být tuhle dobu úplně v pohodě a ty příznaky můžou přijít.“
Vrátila se i k popisu svého zdravotního stavu. „Horečka je to nejmenší. Nejhorší jsou bolesti hlavy a dýchání. To nejde popsat. To je bolest, jako když vám bouchne hlava.“ Vyzývá k tomu, aby se lidé opravdu chránili, nosili roušku. Sama se totiž dle svého přesvědčení nakazila v MHD nebo v obchodě. „Tuhle nemoc fakt nechcete, my jsme mladý a máme co dělat. Nedokážu si představit, co to musí udělat se staršími a nemocnými lidmi, když vidím, co to dělá s námi.“
