Nový průzkum Člověka v tísni, FSS Masarykovy univerzity a organizace Green Dock ukazuje postoje mladých vůči změnám klimatu.
Přes 80 % mladých Čechů a Češek se obává změny klimatu. Podle této většiny již probíhá. Většina mladých lidí také zastává názor, že děti, které se v současnosti rodí, budou žít v o poznání horším světě, než ve kterém jsme žili doposud. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, který uskutečnil Člověk v tísni, FSS Masarykovy univerzity a organizace Green Dock.
„Více než čtyři pětiny oslovených si uvědomují, že změna klimatu už reálně probíhá, další desetina očekává změnu klimatu v budoucnu. Pouze půl procenta (!) změnu klimatu zpochybňuje, a 6 % neumí odpovědět,“ píše se v průzkumu.
Tito lidé zároveň podporují, aby se stát věnoval celosvětovým globálním cílům v oblasti emisí oxidu uhličitého a jejich negativními dopady do roku 2050. Tento názor zastává 44 % dotázaných a 36 % se k němu podle průzkumu přiklání. S tvrzením naopak nesouhlasilo jen 7 % dotázaných mladých lidí.
„To, co mladým lidem ještě více než ostatním chybí, jsou základní znalosti o této problematice, přehled možných řešení, opatření a politik ochrany klimatu. V důsledku toho je jejich pohled na problematiku v řadě ohledů útržkovitý, nahodilý, ale také bezvýchodný, frustrující. Důležité je seznamovat s variantami transformace k bezuhlíkové společnosti, jak s fakty, tak s debatou, které o této problematice probíhá, vč. zapojení různých ambasadorů a ambasadorek do tématu a s pohledem různých skupin na tuto problematiku,” přibližuje průzkum pohled mladých.
Mezi problémy, které mladé nejčastěji trápí patří především vlny veder, přívalové deště, sucho, povodně nebo znečištění ovzduší. Většina dotázaných má s výše zmiňovanými jevy také osobní zkušenost. Většina dotázaných zároveň vnímá dopady změn klimatu v České republice jako závažný problém.
„Přestože věk nepatří mezi ty faktory, které nejvíce ovlivňují klimatické postoje a názory
české veřejnosti (těmi jsou např. osobní identity, politická přesvědčení, zkušenost s extrémním počasím ad.), v několika oblastech si můžeme všimnout několika zajímavých specifik nejmladší věkové skupiny,“ popisuje výzkum.
Účastnilo se jej 2762 respondentů a hlavní sběr dat probíhal od 23. prosince 2020 do 28. února 2021. Kompletní výsledky si můžeš přečíst zde.
