Ať se děje, co se děje, nový týdenní přehled hudby tu prostě bude!
Hudba je krásná věc. Někdy ti polaská ušní bubínek, jindy ti jej zkřiví a deformuje. Dokáže ti vyvolat dávno ztracené nálady nebo udržet jeden konkrétní pocit na delší dobu. Variací je nesčetně a fantazii se meze nekladou a podobně nepředvídatelné jsou také naše týdenní přehledy, z nichž jeden ti právě přinášíme. Kdyby byl život stereotypní, tak není.
Proto se u nás dozvíš o novém albu kanadských legend Billy Talent, na což navážeme českým hip hopem z mikrofonu Jamese Colea, aby jej vystřídala hrdelní zpěvačka, která představuje kulturu domorodých žen za polárním kruhem. Zajímavé, že? Tak si to pojďme poslechnout.
Billy Talent – Crisis of Faith
Fanoušci kanadské rockové skupiny, jejichž základna příznivců je i v České republice obrovská, nemusí mít ani po šesti letech strach – ačkoliv pětice hudebníků v čele s frontmanem Benem Kowalewiczem nevydala po Afraid of Heights žádnou ucelenou desku, v pátek vydaný projekt Crisis of Faith je přesně to, co posluchači ve svých uších chtějí.
Billy Talent, v Česku známí hlavně hity jako Fallen Leaves, Red Flag nebo Surrender sice nechali svá punk-ish léta spojená s nespoutaně divokými vystoupeními a od nich se tvořícím zvukem evidentně za sebou, každopádně dobrou zprávou zůstává, že se svému ikonickému zvuku nezprotivili. Od roku 2012 a projektu Dead Silence, v němž nastavili nový, upravený směr svého hudebního směřování, jsou konzistentní.
Nalijme si čistého vína. Poté, co vám je po pětačtyřicítce, máte děti, rodiny, zdravotní problémy či řešíte další překážky dospělého života, je přece jenom těžší hlásat rebelii, jasně se vymezit proti systému, vymetat kluby svou divokostí a vášnivostí a jít do všeho po hlavě. Je ale nutno dodat, že i přes evidentní vyspělost, k níž pomáhá i dokonalá starost o zvuk v podání Iana D'Sa, dozrání Kowalewiczových textů a poklesu „surovosti“ či jakési autentičnosti místa a času najdeme v jejich hudbě stále to jádro, kvůli kterému jsou Talenti Talenty.
Crisis of Faith nabízí punkovější antisystémovky, motivační songy pro utlačované a ty, kteří vybočují z řady (I Beg To Differ (This Will Get Better), Judged), protáhlé Kowalewiczovy zpěvy, jasný podpis D'Sa při komponování kytar, k nimž se v poslední době přidávají i pomalé baladovky dokonce spojené se smyčci (The Wolf). Slýcháme metafory o zkažené víře, protiválečná stanoviska, rozohnění se nad neférovostí společnosti, ale i o naději, že bude líp.
Nový desetistopý projekt je svěžím produktem, na který se můžeš na skoro čtyřicet minut spolehnout. Někdo tuto dobu využije na teleportaci do doby před rokem 2013 a rovzpomíná se na lepší dny, někdo si Crisis of Faith implementuje do reality. Přece jen se jedná o téma, mluvíme-li o pandemii, fakenews a rozkolu ve společnosti, které je nyní opravdu aktuální..
James Cole – Alien
Český rap se začíná probouzet. První (nový) velký pražský drop tohoto roku přináší James Cole, jehož mise se zdá být jasná – držet sound Supercrooo, který proměnil rapovou scénu od základu, naživu, ale upravit si ji pro single playera. Alien vyvrací, že by Cole pouze parazitoval na hudbě, nápadech a stylu sama sebe před lety a sice malými, nicméně jasnými komponenty všechno upravuje a vymezuje vlastní strouhu, v níž se distribuuje mimozemský náklad.
Na nějaký status to raper nehraje, což napsal i sám na Instagram. „Hra je taková, jakou si ji uděláme. Někdo z toho chce mít závod a obraz závodu dominuje celému jeho životu. Je to život závodníka, kde vše vzniká jen a jen v ramci šílenýho úprku k cíli, kdy vyhrává ten, kterého p*del vidí všichni ostatní,“ tvrdí.
Yzomandias, Nik Tendo či TK27. Který český rapper má nejlepší módní vkus?
26. února 2024 16:00
„Za sto let si nejspíš nebudou pouštět hudbu nikoho z nás, maximálně jako muzejní exponát. Kdo hledá achievementy tam, nechť si užije svou sochu, která se potom musí pravidelně zbavovat ptačích h*ven,“ nevidí svůj osud v nadčasovosti a síle okamžiku.
Líbí se nám, jak se Cole v novém čtvrtečním releasu přestal bát pořádně využívat svůj hlasový potenciál, jenž je zřejmý minimálně z tracku B2DB. Nebojíme se říct, že z interpretů, kteří byli ortodoxně známí svým rapováním, má snad nejvhodnější hlas pro zpěv. Ďurech vůbec na nové desce více experimentuje se svým projevem, stylem psaní i myšlenkami, což nám připomíná jeho poslední dva releasy M.R.D. a G.O.A.T.
Cole potvrdil svůj čich na hosty. Dokkeytinovi se výrazně povedl vstup, možná bychom jej označili za nejlepší hostovačku. Nik Tendo, Karlo ani Toxxx ale nezaostávají. Ukázalo se, že bylo správně, že Cole tradiční spolupráci s Bauchem nevynechal. Díky bohu se stále jedná o osvěžení a tandem nenudí. Věříme, že každý, kdo má rád český rap, výrazně rytmickou čtyřicetiminutovou novinku s drzým nadhledem ocení, jelikož si ji každý může vyložit po svém.
„Vážím si lidí a proto je tím nechci urážet a odepřít jim možnost věci hledat, pro sebe, bez manuálu,“ dodává Cole.
iann dior – on to better things
Kytarovky, synth, experiment, rap, trap, zpěv. V pátek se objevila venku deska, která ti z mrazivého prosvíceného dne udělá party a zvedne ti náladu. Je nutné nechat vše zlé za sebou, a přesunout se on to better things, což ví i dvaadvacetiletý Michael Ian Olmo alias iann dior.
Mladá hvězda vystoupala do povědomí zaoceánských rapových fanoušků díky SoundCloudu před třemi lety, vydal debutové album Industry Plant, rok poté se společně s 24kGoldnem podílel na singlu Mood, a po pop-punkové hitparádě s Machine Gun Kellym a Travisem Barkerem z Blink-182 začal sbírat stovky milionů zhlédnutí. Ony i další spolupráce s Justinem Bieberem, Gunnou, Lil Uzi Vertem a třeba Trippie Reddem udělají své.
Dnes visí ve vzduchu pouze očekávání. Dokáže dior svým chytlavým zpěvným hlasem znovu okouzlit své fanoušky natolik, aby jej posunuli k ještě výraznějším legendám? on to better things promíchává jeho lásku k hip hopu a k pop-punku a nese s sebou snovou atmosféru.
Spojení ale vyvolává menší obavy – umělec lavíruje, jednou zní jako „obyčejný“ trapový umělec, podruhé jako The Kid LAROI. Zdá se nám, jako by se v něm tyto dva proudy bily a ze dvou věcí je nakonec jeden polovičatý mix. Avšak pokud se jeho konflikt vystříbří, nevidíme důvod, proč ne.
Normální posluchač ale nic jiného než hudbu nepotřebuje, proto nevidíme překážku, která by signalizovala, proč by si tento popovější kousek mezi hiphopovými alby nevychutnal. Přestože texty nejsou bůhvíjak inspirující nebo motivační, celkový vibe desky zvedne náladu. A pozitivní nálady v lednu není nikdy dost.
Tanya Tagaq – Tongues
Je pravda, že milovníky elektronické hudby často nepotěšíme a fanoušky alternativy také ne. Všichni by ale jednou začat měli být potěšeni, proč to tedy nezvrátit již na počátku roku. Teď si ale jenom určit, kdo má kde hranice. Jelikož interpretka, kterou ti nyní představíme, razí velmi specifický styl muziky, která nepřitahuje miliony posluchačů. A některým dokonce zní jako „záhrobní chroptění“.
KVÍZ: Poznáš české rappery podle jejich občanského jména? Vyzkoušej to
16. ledna 2024 9:29
Jedná se však o hrdelní domorodý zpěv žen zvaný katajjaq, jenž se line z úst nunavutské zpěvačky jménem Tanya Tagaq. Že nevíš, odkud pochází? Šestačtyřicetiletá umělkyně pochází z města Cambridge Bay, což jistě napovídá, že by se mohlo jednat o člověka z anglofonní země. Do hlavního města se však ze svého rodného města autem nedostane, zpěvačka to má se dvěma přestupy celých 19 a čtvrt hodiny letu. Holt Kanada.
Z polárního severu, kde žijí zejména Inuité, kde se staví iglů a loví tuleni k obživě, se vzduchem šíří i tvrdý, nicméně zajímavý hrdelní zpěv kopírující tamní život, zdánlivě nevhodný pro velká pódia. Avšak Tagaq spojila toto umění právě s elektronickou hudbou, rockem, nahrává písně a vystupuje po celém světě.
Slovy však nedokážeme popsat tísnivý a naléhavý, ale zároveň hluboce rytmický a až uklidňující pocit, proto si jej radši poslechni sám a suď. Tongues mají různé tvary a zvuky.
YoungBoy Never Broke Again – Colors
Dřinu nemůžeš ignorovat. To, co vložil do hry NBA YoungBoy, udělal opravdu málokdo. Šílený workoholik, který měl za sebou již šestnáct mixtapů, přidal v pátek do svého portfolia již sedmnáctý, s názvem Colors, jenž navazuje na jeho zářijový release Sincerely, Kentrell.
Hladový interpret nejspíš ventiluje své myšlenky ze svého pobytu ve vězení, který těmto posledním dvěma projektům předcházel. Mixtape ohlásil teprve před devíti dny, před týdnem vypustil pět singlů najednou a v pátek k tomu přidal i track Flossin, na němž hostuje Internet Money, jako takový malý bonus.
Moc nerozumíme jeho marketingové strategii, když patnáctistopý projekt vydal ve stejný den jako jeho Deluxe verzi s pěti dalšími tracky, každopádně kdo zná YoungBoye, tuší, že jsou tracky často nabité informacemi a kontroverze má na rozdávání, tudíž mu nějaké to překrytí nevadí.
V éteru se navíc diskutovalo o tom, že reprezentant NBA vypustí pikantní informace týkající se rapera s přezdívkou NLE Choppa anebo se očekával diss na Lil Durka, v němž mu „slibuje stejný osud“ jako zesnulému King Vonovi. Jestli to opravdu udělal, už zjistíš sám.
