Ve středu bude na televizních obrazovkách odvysílán 23. díl reality show Survivor, ve které skupina lidí z Česka a Slovenska bojuje o přežití. A protože máme Voyo, viděli jsme ho již s předstihem.
Soutěžící jsou na ostrově v Dominikánské republice již více než 50 dnů, neustále jsou vystavováni stresu, účastní se fyzicky náročných soutěží a mají minimální přísun jídla. Není se proto čemu divit, že se během účasti v soutěži změnila i jejich váha, na kterou si ve středečním díle posvítil moderátor Ondřej Novotný.
Vážení před celým Českem a Slovenskem
Soutěžící jsou na ostrově již více než padesát dní, zbyla desítka z nich a ve středečním díle tak došlo ke sloučení obou kmenů. Účastníci a účastnice soutěže měli po téměř dvou měsících možnost umýt se, namalovat, převléknout se do slavnostních outfitů a společně usednout u pořádné hostiny, na které nechyběl ani Ondřej Novotný.
Právě ten pak hned po předkrmu některé šokoval, když jim oznámil, že bude následovat vážení. „Připravil jsem si pro vás program. Zábavu, na kterou se podle mě všichni těšíte. Je to zábava, která se jmenuje váha,“ sdělil soutěžícím. Někteří se z této zprávy radovali, avšak v obličejích jiných bylo možné vidět obavu. Vážit se před celým Českem a Slovenskem pravděpodobně není něco, po čem by kdokoli toužil. Obzvláště tehdy, když žijeme ve společnosti zaměřené na diety i vzhled a kde jsou otázky jako „zhubla jsi?“, nebo naopak „nepřibrala jsi náhodou?“ normální.
Se situací, kdy rodina nebo okolí utrousilo nevyžádané komentáře na naši váhu, se pravděpodobně setkal každý z nás. A jen málokdo si uvědomuje, jak taková poznámka „jaká škoda, tak krásný obličej a tak tlustá“ může ublížit. A teď ji může utrousit kdokoli, kdo sleduje soutěž Survivor.
Dvojitý bodyshaming žen
Jako první se na váhu postavil Martin, který během pobytu na ostrově zhubl 16 kilogramů. Následovali další účastníci, až přišla řada na Žanetu. Ačkoli u předchozích soutěžících Novotný bez okolků řekl jejich váhu před příjezdem na ostrov, Žanety se zeptal, zda má vůbec její váhu říkat. „Mám říkat tu váhu předtím? Tobě řeknu jenom to, kolik vážíš teď,“ řekl moderátor. Nakonec pak dodal, že před soutěží vážila 70 kilogramů. Tón, jakým to sdělil a jaké haló kolem toho dělal, jako by naznačoval, že je to něco, za co se má Žaneta stydět.
Pak přišla na řadu česká miss roku 2016 Andrea Bezděková, jejíž váha je neustále propírána na sociálních sítích. „To je asi jediná šance na někoho pod 50 kilo,“ komentoval Novotný. „47 rovných. To je váha v pohodě, 47 kilo, dospělý člověk, krásné. Začátek března, plavková sezóna se blíží,“ dodal moderátor se špetkou ironie v hlase. Pokud to tedy dobře chápeme, 70 kilogramů je na ženu moc a 47 zase málo. Novotný se pasoval do role muže, který komentuje váhu ostatních žen a určuje, co je moc a co je málo. V přímém přenosu tak můžeme slyšet, jak se moderátor TV Nova dopouští dvojitého bodyshamingu.
Podobný scénář se pak opakoval také u Barbory. „Měla jsi 60 kilogramů, kolik je tvůj plavkový sen? Sundáš si střevíce, aby to bylo míň?“ zeptal se jí Novotný. Ano, Ondřeji, plavková sezóna a plavkový sen je to jediné, na čem ženám záleží.
Otázkou však zůstává, proč podobné řeči Novotný nevedl také u mužů. I ve 21. století se opakoval zažitý stereotyp, kdy je komentování váhy ženy „v pořádku“, avšak u muže nikoli.
„Není to o tom, jak kdo vypadá, ale jak to cítí uvnitř,“ ozvala se soutěžící
Ačkoli vítěze Survivora zatím neznáme, všichni účastníci jsou již doma. Na Voyo odvysílaný díl, ve kterém se vážilo, tak již měli možnost okomentovat a nejvýrazněji se k němu vyjádřila právě Žaneta. „Ondřej nevyslovil moje kila, jako by to měla být ostuda. Věřím, že to tak nemyslel. Nahodil plavkovou sezónu, přitom Barča má, měla a bude mít postavu do plavek vždycky! Obzvlášť ženy jsou na téma váhy hodně citlivé. Možná protože každý má potřebu soudit, kdo jak vypadá, kdy jsi tlustý a kdy už jsi zase moc hubený,“ napsala na Instagramu.
„Měřím 175 cm, vážím od 65 do 72 kg a jsem s tím v pohodě. Bylo období, kdy jsem měla 85 kg a krátký vlasy a cítila jsem se líp, než když jsem měla 59 kg a dlouhý vlasy. Řeknu to zas a znova – není to o tom, jak kdo vypadá, ale jak to cítí uvnitř,“ pokračovala pak s tím, že nejdůležitější je najít balanc. Balanc mezi přejídáním a hladověním, řešením každého gramu navíc a každého komentáře na vzhled. Balanc mezi pohybem a odpočinkem.
„Život je moc dlouhý na to, vypadat pořád stejně, a moc krátký na to, stresovat se nějakou váhou. Pamatuj, že dokud jsi zdravý, tak na ničem jiným nezáleží,“ dodala.
V komentářích se k ní pak přidaly i další ženy, kterým poznámky Ondřeje Novotného přišly naprosto nevhodné. „Úplně jsem se za Ondřeje cítila trapně,“ napsala jedna z uživatelek. „Některé záběry při sprchování ženského osazenstva a celá scéna s vážením byla za mě vážně mimo a nepatří to do pořadu, jako je Survivor,“ přidaly se další.
Stop nevyžádaným komentářům týkajícím se váhy
Společnost by se měla naučit, že komentovat něčí váhu není v pořádku a takové chování by nemělo být normalizováno. Nevyžádaný komentář může ublížit, a navíc nikdy nevíte, zda dotyčný či dotyčná nežije s poruchou příjmu potravy nebo se z ní nezotavuje. Zároveň je však nesmírně důležité uvědomit si, že na základě fyzického vzhledu nelze poznat, kdo s poruchou příjmu potravy žije. PPP nemají vzhled a vyskytují se ve všech velikostech.
Uvědomme si, že váha také nevypovídá nic o zdraví, štěstí nebo životě dotyčných. Ve společnosti panuje určitá představa, že „tlustý“ člověk nikdy necvičí a salát je pro něj zakázané slovo. Tyto domněnky jsou neuvěřitelně škodlivé, stejně jako pochvaly za „zhubnutí“. Co když dotyčná osoba žije s vážnou nemocí, depresemi nebo jiným chronickým onemocněním, které zapříčinilo její úbytek váhy? Pak takovou „pochvalu“ pravděpodobně slyšet nepotřebuje.
Ostatně „chválení“ či komentování váhy také upevňuje fatfobii a zvyšuje pocit viny a studu. Pochvalou o zhubnutí dáváme člověku najevo, že se nám líbí jeho hubenější verze, že až nyní jej respektujete a že pokud se jeho váha vrátí na původní číslo, bude to tak špatně.
Rozmanitost těla je třeba oslavovat, nikoli kritizovat. Společnost lpí na představě, že štíhlý člověk = krásný, úspěšný, oblíbený, zdravý a milovaný. Jenže takové poselství je nebezpečné. Každý si zaslouží lásku a respekt, bez ohledu na to, jak vypadá jeho tělo.
