Zatímco společnost stále operuje s mýty o osamělosti, realita ukazuje, že single život není dočasnou stanicí, ale vědomou investicí do vlastního klidu a rozvoje. Svoji zkušenost nám popsala i mladá Češka.
Po staletí byla ženská identita přímo definována vztahem k někomu jinému: dcera, manželka a pak matka. Opomíjela se jejich vlastní identita a jejich život. Být single znamenalo něco špatného. Znamenalo to, že selháváš v „základním úkolu“, který na tebe společnost tlačí.
Jenomže v posledních letech vidíme revoluci. Stále více žen dochází k tomu, že jim partnerské vztahy více berou, než dávají. Pocit klidu jim přináší vztah, který mají samy se sebou.
Podporují to i čísla. Ze statistik jasně vyplývá, že počet jednočlenných domácností strmě narůstá. To potvrzují i nejnovější data z rozsáhlého výzkumu Současná česká rodina (Contemporary Czech Family), který realizovali vědci z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy.
Žiju svůj život podle svého vlastního uvážení a nemusím se otáčet na dalšího člověka. (...) Jsem přesvědčená, že je na prvním místě vztah, co má člověk sám se sebou, pak je přátelství a až potom romantická láska. – Alice, 30 let.
Z výsledků vyplývá, že bez partnera*partnerky v Česku žije přibližně 18 procent lidí. Zásadní je však rozdíl v tom, jak svou situaci vnímají muži a jak ženy. Zatímco muži jsou častěji single proto, že partnerku nemohou najít, ženy zůstávají nezadané mnohem častěji vlastní volbou a jsou se svou situací spokojenější.
Statistiky mluví jasně, ve věkové skupině 21–29 let se za nezadané proti své vůli považuje pouze pět procent žen, zatímco u mužů ve stejném věku je to 21 procent.
Ekonomická svoboda jako bod zlomu
V minulosti nebyla pro partnerství zásadní hloubka citů, ale šlo víceméně o ekonomické přežití. Žena bez muže prakticky neexistovala. Ve chvíli, kdy ženy dostaly možnost plně se zapojit do pracovního procesu, se staré struktury sesypaly.
Dnes jsme však svědky největšího přesunu majetku a vlivu v dějinách. Dynamika se změnila a s tím i definice partnerství.
Ekonomická nezávislost ženám přinesla jednu úžasnou věc, a tou je možnost volby. Dříve na ně byl vyvíjen tlak. Partnerství představovalo v očích společnosti stabilitu. A tak ženy zůstávaly ve vztazích, protože neměly kontrolu nad svými financemi. Nemohly odejít. Neměly tolik možností, jako máme dnes my.
Klid jako radikální akt
Zatímco dříve byla symbolem stability rodina s jedním živitelem, dnes se prioritou stává vnitřní stabilita ženy. Ekonomická soběstačnost přinesla možnost říct „ne“ vztahům, které jsou energeticky nevýhodné a vyčerpávající. Single život už není vnímán jako selhání v hledání partnera, ale jako investice do vlastního klidu a rozvoje.
Když se na ženský klid podíváš v historickém kontextu, je jasné, že si ho ženy, které přišly před námi, moc neužily. Jejich životy byly spojované s potřebami všech lidí kolem. Kvůli tomu neustálému šumu mnoho žen zapomnělo na své vlastní touhy a sny.
Hodnota ženy šla ruku v ruce s tím, jak moc se dokázala obětovat pro pohodlí svojí rodiny. Tomu je konec. Ženy zjišťují, že jejich hodnota nijak nesouvisí s tím, jestli jsou zadané nebo single. Nemusí si ji zasloužit tím, že se pro každého přetrhnou a utiší vlastní vnitřní hlas.
„Invisible Labor“ a konec funkce neplacené terapeutky
Ekonomická nezávislost vyřešila existenční otázky, ale neodstranila hluboce zakořeněný zvyk, že žena je ve vztahu zodpovědná za emoční management celého vztahu. Tento fenomén, nazývaný invisible labor (neviditelná práce), je vyčerpávající právě proto, že se o něm nemluví jako o práci, ale jako o přirozené vlastnosti žen.
Ve vztahu s mužem často žena automaticky přebírá roli člověka, který sleduje nálady a urovnává konflikty. Slouží také jako rodinný kalendář, který si pamatuje, kdy má kdo narozeniny, domlouvá večeře s přáteli a udržuje stabilní rodinné vazby. A v neposlední řadě si může vyzkoušet i roli terapeutky.
Pak se asi nemůžeme divit, že muži v manželství podle průzkumů přímo kvetou, žijí déle a jsou zdravější. Proč? Jednoduše protože mají k dispozici bezplatný servisní balíček. Mají vedle sebe člověka, který se stará o jejich zdraví, organizuje život a dodává stabilitu.
Jenomže co je pro muže sen, je pro ženy často pastí, ze které se špatně odchází. Po celém dni v práci tě totiž čeká další směna. Tentokrát ta emoční. Výsledkem není radost ze vztahu, ale hluboké vyčerpání a pocit, že ve vlastním životě hrají jen vedlejší roli „té, co se stará“.
Single neznamená osamělá
Ozývají se samozřejmě také ti, kteří se staví proti tomu, aby byly ženy single. Často používají narativ toho, že single ženy jsou přece osamělé a jejich život není kompletní. Jenomže to je hloupost. Jde o strach naší společnosti z toho, že dochází ke změně, která ohrožuje tradiční a zavedený systém, ze kterého ale profitují primárně muži.
Pokud společnost stojí na neplacené ženské práci, bude se logicky bát chvíle, kdy ženy zjistí, že ke štěstí nepotřebují partnera.
Single neznamená osamělá. Ženy bez partnerů svůj čas a energii investují do kvalitních a hlubokých sociálních vazeb. Věnují se svým kamarádkám, komunitám nebo širší rodině.
Patriarchát nás naučil, že je romantická láska na prvním místě a přátelé slouží k tomu, abychom zaplnily volný čas, než přijde ten pravý. Tento žebříček se ale hroutí stejně jako staré struktury. Partneři přicházejí a odcházejí, ale tvoje podpůrná síť, která tě zachytí, když už nemůžeš dál, zůstává. Proto je nutné uvědomit si, jak moc je důležitá.
Investice do seberozvoje
Tato proměna není jen dočasným trendem, ale hlubokým přenastavením společenských pravidel. Ženy už odmítají hrát vedlejší role v příbězích jiných lidí a namísto „opravování“ partnerů se soustředí na kultivaci vlastního vnitřního klidu.
Single život se tak stává novým standardem svobody. Jde o prostor, kde ticho neznamená osamělost, ale svobodu od neustálého emočního šumu a očekávání druhých. Je to vzkaz budoucím generacím, že celistvost ženy nikdy nebyla a nebude podmíněna přítomností muže.
Naučila jsem se naučila velké sebelásce, která je právě důvodem, proč mám dnes vysoké standardy a decentralizovala jsem muže.
O single životě jsme si popovídali i s třicetiletou Alicí, která nám popsala, jaké mýty kolem single žen stále panují a jak vnímá tlak ze svého okolí.
Co je pro tebe největším přínosem svobody, kterou ti život bez partnera aktuálně poskytuje?
Řekla bych, že jde primárně o ten pocit klidu, co cítím. Žiju svůj život podle svého vlastního uvážení a nemusím se otáčet na dalšího člověka.
Který mýtus o nezadaných ženách tě nejvíc štve?
Že když jsi single, tak to automaticky znamená, že jsi osamělá a je s tebou něco špatně. Já jsem přesvědčená, že je na prvním místě vztah, co má člověk sám se sebou, pak je přátelství a až potom romantická láska.
Kdo tvoří tvou „vybranou rodinu“ (přátelé, komunita) a jak tyto vztahy naplňují tvou potřebu blízkosti?
Energii věnuju své komunitě. Intimita a podpora totiž nejsou jenom výsadou romantických vztahů. Na to, abys získala pocit bezpečí a měla oporu, nemusíš být po boku partnera. Proto je důležité kultivovat svá přátelství a nedívat se na ně jako na něco druhořadého.
Říkáš, že přátelství nejsou druhořadá. Narazila jsi někdy na bariéru u přátel, kteří jsou v páru a tuto hierarchii vnímají jinak?
Bohužel ano. Občas se lidé ve vztahu ztratí a vidí jenom svého partnera. A pak se snaží ostatním vnutit jejich pohled.
V čem vidíš svou největší vnitřní sílu, kterou jsi objevila právě díky tomu, že se spoléháš sama na sebe?
V tom, že jsem se naučila nastavovat pevné hranice. Taky jsem se naučila velké sebelásce, která je právě důvodem, proč mám dnes vysoké standardy a decentralizovala jsem muže.
Pociťuješ někdy tlak okolí na to, aby sis někoho našla?
Problém jsem měla na začátku jenom se svojí babičkou, která se mě při každé návštěvě ptala, kdy už taky někoho přivedu. Zároveň mě často porovnávala se svými dalšími zadanými vnoučaty. Cítila jsem, že na mě přenáší svoje vidění světa, se kterým ale nesouzním.
Co bys poradila svému mladšímu já, které možná věřilo, že ke štěstí je partner nezbytný?
Té dívce bych asi řekla, aby se zastavila a přemýšlela nad tím, proč chce vztah. Poradila bych jí, aby se zaměřila na svůj vlastní růst a zjistila, co si doopravdy přeje. A určitě bych dodala, že to, jestli s někým je nebo není, absolutně nesouvisí s její hodnotou.
