Stačí zaparkovat elektromobil před kavárnou a máš vystaráno. Než stihneš vytáhnout klíč (nebo telefon), někdo u vedlejšího stolu utrousí, že „s tím přece nikam nedojedeš" a že „za pět let to bude šrot na baterky".
Každým rokem se to zlepšuje, ale elektromobily jsou v Česku pořád téma, u kterého se dá spolehlivě rozjet debata, ať sedíš kdekoliv.
Tak jsem si řekl, že to vezmu za druhý konec. Nebudu obhajovat elektromobily obecně, ale vezmu si na týden konkrétní auto (BYD Seal ve vrcholné verzi Excellence AWD) a všechny ty věty, co pravidelně slyším od odpůrců, si na něm otestuji. Osm nejčastějších. Některé padly hned první den. U dalších jsem se mohl zamyslet.
Co je vlastně Seal zač
BYD Seal je elektrický sedan (ne SUV, což je dnes skoro rebelie) s designem od Wolfganga Eggera, který dřív kreslil pro Lamborghini a Alfa Romeo. A je to znát. Seal má takovou zajímavou schopnost vypadat každým dnem líp a líp. Design kombinuje jemný styl a dravý sportovní vibe naprosto dokonale. Nikde nic přebytečného, jen jemné křivky. Stejně elegantní je i interiér. Je vidět, že BYD tímhle autem míří přímo na Teslu.
Verze Excellence AWD, kterou jsem měl k ruce, featurama nešetří: pohon všech kol, výkon 390 kW a zrychlení na stovku za 3,8 sekundy. Baterie BYD Blade (LFP) má využitelnou kapacitu 82,5 kWh a výrobce udává kombinovaný dojezd 520 km podle WLTP, ve městě dokonce 600 km. Ve standardu jsou tepelné čerpadlo, panoramatická střecha, zvuk Dynaudio s 12 reproduktory i head-up displej. Cena? 1,3 milionu korun (případně 1 169 000 korun v současně probíhající akci).
| Parametr | Hodnota |
| Model | BYD Seal Excellence AWD |
| Pohon | 4×4 (dva elektromotory) |
| Systémový výkon | 530 k (390 kW) |
| Baterie | 82,5 kWh (BYD Blade, LFP) |
| Dojezd | až 520 km |
| Reálný dojezd (náš test) | cca 450 km |
| Max. nabíjecí výkon | až 150 kW |
| Nabíjení 10 - 80% | 37 min (30–80 procent za 26 min) |
| Objem kufru/frunk | 485 l / 72 l |
| Cena základní verze | 999 000 korun |
| Cena testované verze | 1 300 000 korun |
Takže na papíře luxusní záležitost. Pojďme zjistit, jestli to platí i mimo katalog.
Věta č. 1: „Než to nabiješ, já to natankuju desetkrát“
Klasika číslo jedna. A tady musíme být fér – na rychlost tankování benzínu elektromobil zkrátka nemá.
Seal umí rychlé DC nabíjení výkonem až 150 kW a takových nabíječek je naštěstí po Česku více než dostatek. Z 10 na 80 procent trvá nabití něco málo přes půl hodiny. Na dnešní poměry je 150 kW spíše průměr. I přes rychlý nástup navíc Seal v poslední čtvrtině nabíjení zpomaluje, což může prodloužit zastávky na dlouhých cestách. Za to může i chemie LFP – spodní část nabíjecí křivky je u ní pozvolnější. Je to také jeden z prvních důvodů, proč Seal působí jako perfektní sedan na požitek z jízdy a ježdění do práce, nikoliv však na dlouhé cesty přes půl Evropy. A BYD svou cílovku zná moc dobře.
Na běžné cestě totiž nenabíjíš z 10 na 100 procent. Zastavíš na kafe, dáš si něco k jídlu, protáhneš se a auto se mezitím dobije natolik, že v pohodě dojedeš dál. Pro většinu každodenních situací není rozdíl mezi 37 a 20 minutami zásadní, sportovně také nejezdíš každý den po cestě do práce. Obojí je dost rychlé na přestávku na kávu a celý týden jsem po Praze jezdil víceméně bez nabíjení. To přišlo až při výletech mimo město.
Věta č. 2: „V zimě s tím nedojedeš ani do práce“
Oblíbená hláška každého, kdo elektromobil nikdy neměl. A tady je pravda někde uprostřed.
Ano, zima dojezdu nesvědčí. Při dálniční jízdě kolem 130 km/h se spotřeba pohybuje mezi 22 a 23 kWh/100 km (lze ale vyskočit až na 26 kWh při agresivnější jízdě), což znamená reálný dojezd zhruba 280 až 350 km při teplotách kolem nuly. V mrazech tedy z udávaných 520 km je rázem o skoro třetinu méně.
Ale „nedojedeš do práce“ je třeba brát s rezervou. Ve městě je Seal úplně jiná liga – výrobce udává městský dojezd až 600 km a spotřebu 15,8 kWh/100 km, přičemž zimní testeři viděli na displeji i hodnoty 13 až 14 kWh na 100 km, což je na dvoutunové auto skvělé. Na běžné dojíždění ti jedno nabití vydrží klidně týden a jako auto, kterým každý den jezdíš do práce, poslouží spolehlivě. Jak podotýkám hned od začátku, Seal není auto na celoevropské turné. Je to auto, ve kterém si užíváš akční popojíždění každý den.
U mě to ostatně potvrdila i praxe. Plně nabitá baterie slibovala kolem 500 km a i s pořádně dravou jízdou a kombinací dálnice a města jsem se reálně dostával na 400 až 450 km na jedno nabití. To je na auto s takovým výkonem víc než úctyhodné.
Věta č. 3: „Za pět let máš baterku na vyhození“
Tato věta je úplně mimo a nejen díky tomu, že BYD je světový výrobce baterií. Seal jede na baterii BYD Blade s chemií LFP, a to je trochu jiný level než starší lithiové články.
LFP chemie je odolnější vůči rychlému nabíjení než tradiční NMC baterie - BYD dokonce doporučuje občasné úplné nabití na 100 procent, aby se vyrovnaly články, na rozdíl od aut, kde se nabíjení nad 80–90 % nedoporučuje. Chemické složení LFP se navíc degraduje pomaleji než u baterie Tesla NMC.
Pravda, dlouhodobou degradaci za týden neověřím. Ale tvrdit, že bude za pět let na vyhození, je proti realitě LFP baterií nesmysl.
Věta č. 4: „Stejně to jezdí na uhlí, takže žádná ekologie“
Věčný argument, který nemá s autem samotným nic společného, ale stejně padne pokaždé.
Tenhle spor se totiž netýká Sealu, ale toho, odkud bereš elektřinu. Podíl uhlí v české síti postupně klesá a energetický mix se rok od roku čistí. A jestli nabíjíš z vlastní fotovoltaiky, celá rovnice se posouvá úplně jinam. Pak jezdíš prakticky zadarmo a bez emisí.
Energetická soběstačnost domácnosti: Snižte závislost na distribuční síti
9. prosince 2025 v 11:30
Věta č. 5: „Na dálnici ti dojezd spadne na polovinu“
Nejoprávněnější výtka z celé osmičky. Dálnice je pro elektromobil nejtěžší disciplína a Seal není výjimkou.
Zatímco ve městě jede za 13–14 kWh, na dálnici spotřeba znatelně roste – v zimních testech dle stylu jízdy může vylézt až k 28 kWh na sto, s dojezdem kolem 300 km. Já jsem jezdil při druhé vlně letošního zabijáckého horka a s kombinací dálnice a města jsem se dostával na zmíněných 400 až 450 km, ale princip platí: čím víc dálnice a čím vyšší tempo, tím víc dojezd padá. Nutno dodat, že spotřeba 22–24 kWh na dálnici je u tak výkonného elektromobilu naprosto srovnatelná s evropskou i korejskou konkurencí, takže to není chyba Sealu.
A vlastně to sedí i na celkový charakter auta. Seal je viditelně stavěný na město a svižnou zábavu, ne na desetihodinové dálniční přejezdy. Pohodlný je a zcela bez problémů s ním absolvujete třeba cestu do Vídně, Mnichova nebo Krakova, ale na opravdu dlouhé štreky už není uzpůsoben tak jako třeba nedávno testované rodinné BMW.
Věta č. 6: „Nikde nenajdeš volnou nabíječku“
Věta z roku 2018, kterou lidi opakují ze setrvačnosti. Seal navíc nabíjí i na stanicích Tesla Supercharger – mnoho z nich je v Evropě dnes otevřených i pro ne-Tesla elektromobily. Seal na nich zvládne až 150 kW. K tomu klasické DC sítě.
A hlavně: většina majitelů podobně zaměřeného auta řeší nabíjení doma, nikoliv přes nabíječky na cestách. Naštěstí z nedávných cest už jsme se mohli přesvědčit, že stačí přes appku naplánovat funkční nabíječky a rychlé nabití lze zvládnout víceméně u každé zastávky na kafe.
Skvěle tu také poslouží několik úrovní rekuperace energie, při které nemusíte moc manuálně brzdit a při opatrné jízdě lze opravdu naházet zpět do baterie nějakých 30-40 km navíc.
Věta č. 7: „Je to jenom počítač na kolech, žádná zábava za volantem“
Seal od prvního okamžiku působí jako auto zacílené na řidiče a požitek z jízdy, designem počínaje a rozložením kabiny konče. Přední sedadla jsou sportovního typu a extrémně pohodlná, ale je jasné, že jejich hlavní úkol je obepnout řidiče, ne rozmazlovat pasažéry na dlouhých trasách. Vzadu se přitom pohodlně vejdou tři další lidi.
Vlastně mě i obyčejná jízda příjemně překvapila, a to mám za sebou dostatek elektromobilů. I v normálním režimu má auto neuvěřitelný tah. Po úplném sešlápnutí pedálu je akcelerace okamžitá a dravá, režim Sport to ještě zintenzivní a zpevní řízení. Nízké těžiště, pohon všech kol a tuhá konstrukce karoserie dělají svoje a tvoří celek, který je stabilní na dálnici a přitom ochotně reaguje na pokyny řidiče na okreskách. Na dvoutunový sedan nečekaně šikovné, pohon všech kol je zkrátka znát.
Infotainment je naopak hodně přímočarý. 15,6palcový displej ovládá skoro všechno, ale systém je jednoduchý a přehledný. Vypadá to, že BYD radši udělalo méně věcí pořádně než hromadu napůl funkčních vychytávek. Head-up displej (exkluzivita verze Excellence AWD) navíc pomáhá tím, že nemusíš pořád koukat do strany.
Menší výtky se ale najdou. Chybí zadní stěrač, což při dešti poznáš. Větrání se i zde nastavuje šmejděním prstem po displeji, což je můj personální zvedač tlaku. A ploška pro bezdrátové nabíjení pod displejem má sice místo rovnou pro dva telefony, jenže není pogumovaná - při jakémkoliv svižnějším manévru ti mobil (powerbanka, klíče, vyber si) lítá po celé konzoli a nedrží. MagSafe by tu udělal parádní službu.
Všechny neduhy jsou však spíše kosmetického rázu. Seal zkrátka zatraceně baví.
Věta č. 8: „Za ty peníze si koupíš pořádný benzín“
Poslední a nejvíc peněženková námitka. A tady záleží, jak počítáš.
Ano, 1,3 milionu korun není málo. Ale cena je vzhledem k tomu, jakou mechaniku, elektroniku a technologii dostaneš, relativně příznivá. Za výkon, výbavu a jízdní vlastnosti bys u zavedených značek dal*a výrazně víc.
Pro srovnání – základní verze Comfort začíná na 999 tisících korunách, takže za příplatek dostaneš dvojnásobný výkon a pohon všech kol. Vůz lze samozřejmě chytit i v různorodých akcích, ta současná například shodí cenovku vrcholné verze až na 1 169 000 korun.
Jedna věc, kterou je ale fér zmínit: jde o sedan, takže využitelnost zadního kufru má své limity. Je zato překvapivě hluboký a věcí se do něj vejde spousta - bez problémů jsme naložili tři velké kufry, batohy a menší tašky kolem. Na stěhování nábytku to není, ale na běžný život i nákup bohatě stačí. Čímž se opět vracíme ke kostře celých dojmů – Seal je o řízení, ne o dopravě.
Verdikt
BYD Seal je krásné "řidičské" auto, které vypadá stylově, udělá dojem a nabídne agresivní, zábavný styl jízdy. Není to ale vůz, se kterým vyrazíš na pohodovou desetihodinovou jízdu. Stěhovat v něm nábytek taky nebudeš a kdo potřebuje rodinný dálniční křižník, ať se dívá jinam. Kdo ale hledá stylového, řidičsky vděčného parťáka do města a na svižné výlety po okolních státech, bude nadšený.
