Soukromý vlastník pozemku uzavřel volně přístupný park v Chittussiho ulici. Skončit kvůli tomu musela komunitní kavárna Tusculum. Penta se chce zbavit zeleně a pozemek zastavět luxusními byty. Iniciativa Zachraňme park v Bubenči se tomu snaží zabránit.
Ve středeční poledne se v severní části pražské Bubenče mnoho lidí nevyskytuje. V Chittussiho ulici už vůbec ne: jako táhlá hyperbola se rozprostírá uprostřed viditelně zdravého parku lemovaného pomalu opadajícími vzrostlými listnáči. Na jejím spodním konci už stromy nerostou přímo u cesty, ale z výšky poskytují přirozený stín zpoza vysoké cihlové zdi plné rozmanitého graffiti.
Ještě před několika týdny se do prostor zvenčí těžko viditelného parku dalo skrze vstup do areálu bývalé nemocnice poměrně jednoduše dostat. V parku dokonce pro letních měsících vzniklo poměrně rozsáhlé posezení, které zajišťoval kolektiv Petrohradská. Ten v budově provozoval komunitní centrum Tusculum. Jak zájemci z řad klientů*klientek a pacientů*pacientek přilehlé Léčebny dlouhodobě nemocných, tak obyvatelstvo Prahy 6 mohli v areálu přes den běžně trávit čas.
Tomu ale, jak se zdá, odzvonilo. Majitelem pozemku, na kterém se budova i park nachází, je společnost Nebeský klid. Jediným jejím akcionářem je v současné době investiční skupina Penta. Ta nyní areál pro veřejnost uzavřela. Tusculum z budovy dostalo výpověď a na vstupu do areálu momentálně visí cedule zákazu vstupu s dodatkem „soukromý pozemek“.
Občané*ky říkají ne!
„Máme vážný důvod se obávat, že záměr Penty ohledně výstavby v parku je jiný, než prezentovaný“, říká Vít Marek, jeden ze členstva iniciativy Zachraňme park v Bubenči. Iniciativu založila řada lidí, které uzavření Tusculum a následně i parku u Chittussiho ulice rozrušilo. Jako hlavní důvod projevu občanské nespokojenosti vidí nedomyšlené následky, jak vykácení desítky vzrostlých stromů v době pokračující klimatické krize negativně ovlivní život v Praze 6 a jeho přilehlém okolí.
Oblasti zeleně v prostředí městské zástavby, zejména ty přirozené, okolí výrazně ochlazují – a odlehčí tak zátěži tepelným ostrovům, kde je při vlnách veder vůbec nejvyšší teplota. Typicky to jsou ve městech právě místa s výraznou dopravní vytížeností nebo zástavbou bez zelených míst. A Praha 6 je i přes relativně vysoký počet městských parků z hlediska tepelné zátěže v létě jedním z nejhůře postižených míst.
Pro obyvatele Prahy 6 by tak ztráta parku u Chittussiho ulice v budoucnosti, kdy se budou města vlivem klimatické krize v horkých letních měsících stávat stále hůře obyvatelnými, byla citelná. Proto se členstvo rozhodlo sepsat petici, ve které vyzývá vedení Prahy 6, aby „v zájmu veřejnosti zaujala jasné stanovisko a aktivní roli ve stavebním řízení, jakož i při všech ostatních krocích a činnostech, jež činí či může činit v rámci své samostatné působnosti“.
Petice, která posbírala přes 1 600 podpisů, upozorňuje na důležitost místa nejen pro místní, ale také pro klienty*klientky sousedící LDN, kteří park běžně využívali a docházelo v ní k mezigeneračním setkáním. Už v 19. století v prostorách místa existovalo Kramerovo sanatorium, tehdy celé obklopené Bučkovými sady. Petice deklaruje názor, že prostor je hodnotný a „neměl by ustoupit komerčním zájmům jednoho konkrétního investora“.
Spoluzakladatelka Tusculum Edita Štrajtová Refresheru řekla, že původně počítali s až šestiletým provozem. Tusculu vypověděla Penta smlouvu po necelých třech letech fungování v době, kdy už měl projekt naplánované aktivity koncipované na dalších několik let.
„Přestože jsme si byli vědomi možnosti výpovědi, s ukončením projektu po necelých třech letech jsme reálně nepočítali. Měli jsme rozvinutý mezinárodní rezidenční program, fungující zázemí pro desítky uměleckých ateliérů a nově také dlouhodobější kulturní a komunitní projekty ve spolupráci s přilehlou léčebnou dlouhodobě nemocných. Řada těchto aktivit byla koncipována s výhledem na několik dalších let,“ popsala zánik konceptu. Štrajtová nicméně dodává, že i přes komplikace v podobě urychleného hledání nových míst pro umělecké ateliéry i rezidenční a veřejný program, výpověď proběhla v souladu se smluvními podmínkami.
Komplikovaný systém
S prostorem parku je situace složitá. O jeho vykácení a zastavění není doposud oficiálně rozhodnuto, záměr developera je ale po projednání Komisí územního rozvoje jasný. Ke kácení stromů vydal Úřad městské části Prahy 6 souhlas Jednotným environmentálním stanoviskem (JES). Petice uvádí, že dřeviny dostaly povolení ke kácení díky přidané hodnotě výstavby, která má sloužit jako zařízení sociální péče.
Deník Alarm tuto situaci vztahuje ke změně územního plánu, který byl teprve nedávno schválen. Pozemky okolo bývalé Nemocnice Bubeneč byly historicky vedeny jako tzv. plochy veřejné vybavenosti. Nyní je ale Metropolitní plán vymezuje jako zastavitelnou transformační plochu s obytným využitím. tedy místo směřující spíše k výstavbám určeným pro bydlení. Výstavbě zařízení se sociálními službami by se ale Penta zřejmě ani tak vyhnout nemohla – na JES bude stavební úřad při schvalování nahlížet.
Sociální záměr výstavby však investorem dosud nebyl dostatečně doložen, a při žádosti o běžnou výstavbu bytového komplexu by developer povolení k širokému kácení pravděpodobně nedostal. Penta na zaslané otázky ohledně plánované podoby zařízení sociální péče neodpověděla. Obavy vyvolává i výsledek již proběhlé výstavby tzv. Vily Chittussi na jižním okraji pozemku v ulici Na Marně. Na tento výrazný bytový komplex získala Penta povolení k výstavbě dříve a zkolaudovala ji jako „kombinaci bytového domu a zařízení sociální péče.“
To je ale pojem, který v české justici postrádá právní definici: Pentě tak zřejmě napomohl k tomu, že z plánu alespoň částečného zařízení sociální péče, ať už to mělo znamenat cokoliv, vznikl bytový komplex se 13 luxusními byty v nejvyšším standardu Platinum. Developer popisuje, že v každém bytě „naleznete chladicí klimatizační jednotky, předokenní elektrické žaluzie a velkoformátová hliníková okna s izolačním trojsklem. Samozřejmostí jsou třívrstvé dřevěné podlahy, velkoformátové obklady a dlažby, podlahové vytápění a značkové vybavení koupelen“.
Penta se podle serveru Alarm brání, že v bytovém komplexu službu sociální péče za poplatek můžou všichni vlastníci využít – neuvádí ale jakou. Ze 13 bytů nalezli redaktoři Refresheru na jmenovkách pouze dvě jména, zbytek je anonymizovaný. Je patrné, že pro veřejnost služby sociální péče, pokud se v budově vůbec nějaké nachází, nejsou určeny.
Má park budoucnost?
Netransparentní kroky Penty narážejí také na nevoli vedení Prahy 6. Nový starosta Petr Prokop (STAN) přiznává, že společnost Nebeský klid původně v souladu s metropolitním plánem uvažovala především o zástavbě pro bydlení – a přerod na zařízení se sociální péčí byl pro něj překvapením. „Pokud se vlastník skutečně rozhodl zachovat v lokalitě sociálně-zdravotní funkci, která zde po desetiletí byla, je to dobrá zpráva. Podobný postup, ke kterému došlo u Vily Chittussi – kdy povolený účel stavby nesouhlasí s reálným užíváním, už v případě tohoto záměru nedopustím,“ uvedl před volbami starosta.
Staronová koalice Starostů, TOP 09 a Snahu o aktivnější participaci městské části do promluvení o výsledné podobě zásahů Penty do parku v Bubenči potvrdila i mluvčí Prahy 6. „Problematika je důležitá a je třeba se jí věnovat. Pokud bude petice doručena na úřad, rozhodně ji budeme projednávat na zastupitelstvu,“ uvedla Maršálová.
Plánované kácení kritizuje i Štrajtová, která ničení vzrostlých stromů považuje za nešťastné především k charakteru a historii celého areálu. Téměř tříleté fungování Tusculum pomohlo přehlížené místo otevřít pro trávení času sousedům a sousedkám, ale především jeho akce propojily sousedskou a uměleckou aktivitu s komunitou přilehlé LDNky. „Právě v tom spočívá i jeden z důležitých přínosů dočasného využívání. Svou činností můžeme upozornit na místa, která by jinak zůstávala mimo pozornost veřejnosti, zpřístupnit je a ukázat jejich potenciál i hodnoty, které nemusí být na první pohled zřejmé,“ dodává Štrajtová.
Městská část nemá sama o sobě dostatek kroků, kterými by mohla Pentě výstavbu zamezit. Podle dosavadních vyjádření se nyní soustředí především na vyjasnění účelu stavby, který bude v rámci možností stavebního zákona plně odpovídat jejímu reálnému užívání i po kolaudaci budovy. Pokud by Penta nebyla v odůvodnění dostatečně transparentní, mohla by městská část v případě rozporu se schváleným účelem podniknout kroky k jeho změně. Chybějící právní ukotvení pojmu „zařízení sociální péče“ ale tuto možnost značně limituje.
To Refresheru potvrdil i starosta Prokop. „Metropolitní plán v této lokalitě s funkcí bydlení počítá, takže samotné umístění bytové funkce není problém. Pokud má ale investor v plánu vybudovat zde čistě bytový areál, musí projít řízením s tímto jasně deklarovaným účelem. Jako MČ budeme v rámci řízení požadovat závazné podmínky definující účel užívání a následně vyžadovat důslednou kontrolu ze strany stavebního úřadu; pokud by totiž vznikl jakýkoliv rozpor se schváleným účelem, budeme trvat na postupu podle stavebního zákona,“ přiblížil Prokop.
Jestli bude petice úspěšná, ukáže průběh schvalování stavebního řízení. V jeho připomínkování bude městská část podle mluvčí Maršálové plnit svoji roli, nespecifikovala však konkrétní kroky.
