Když policie potřebuje přiznání, dokáže udělat cokoliv.
Spravedlnost neexistuje. Kdyby ses zeptal, co si o soudním systému ve Spojených státech amerických myslí někteří Američané, pravděpodobně bys dostal odpověď, že mu nevěří, protože se v minulosti dopustil již tolika chyb, které nakonec stály nevinné lidi dlouhá léta jejich životů, až se při tom rozum zastavuje. Možná jsi v poslední době zachytil i příběh Stevena Averyho, který se stal inspirací pro natočení dokumentárního seriálu Making a Murderer a od zveřejnění v polovině prosince loňského roku se stal internetových fenoménem. Avery byl v roce 1985 usvědčen ze znásilnění a až po dlouhých 18 letech se díky testům DNA zjistilo, že se na místě činu ani nenacházel a odseděl si tak 18 let za někoho jiného. Pravdou však je, že jeho případ není ani zdaleka jediným.
Jedním z dalších příběhů, v nichž byli obviněni a odsouzeni nevinní lidé, je i znásilnění a násilné zabití ženy v roce 1997. Skutek se odehrál ve městě Norfolk v americkém státě Virginia a přesto, že všechny důkazy poukazovaly na čin spáchaný jediným člověkem, do vězení se nakonec dostalo až pět mužů.
Vše se stalo 8. července roku 1997, kdy se v apartmánovém komplexu odehrála vražda Michelle Bosko. Svou zesnulou manželku našel ve vlastním apartmánu její manžel Bill a již od začátku bylo jasné, že ženu někdo znásilnil a později škrtil a ubodal k smrti. Násilná smrt nepatřila k něčemu, co by bylo v Norfolku běžným činem, a tak se okamžitě rozjela policejní mašinérie, jejímž cílem bylo za každou cenu obvinit a usvědčit potenciálního pachatele. Jako první se do rány nechvalně proslulému vyšetřovateli Robertu Fordovi, kterému byl případ svěřen do rukou, dostal chlápek jménem Danial Williams. Williams bydlel jen o několik desítek metrů dál od apartmánu Boskové a protože zavražděnou ženu osobně znal, zdál se být ideálním podezřelým. Když byl Williams zadržen a veřejnost se o pár dní dozvěděla, že se k vraždě přiznal, vypadalo to tak, že případ bude mít rychlé vyvrcholení, ale pravda byla někde jinde. Detektiv Ford držel Williamse v malé místnosti celých 11 hodin a jeho jediným cílem bylo získat od něj přiznání, že skutek spáchal.
Čtyři námořníci nebo "The Norfolk Four", kteří byli odsouzeni za čin, který nespáchali
foto: ellingtoncms
Williams se nejprve držel a všechna obvinění odmítal, ale když ho začal Ford strašit trestem smrti a ujišťovat ho, že pokud mu řekne pravdu, tak mu dokáže pomoci, Williams se zlomil a řekl mu svou vymyšlenou verzi skutku. Nicméně, jelikož nic z toho, k čemu se přiznal, příliš nedávalo smysl a neshodovalo se s důkazy nalezenými na místě činu, Williams musel své přiznání pod nátlakem poupravit a když se jeho DNA nenašlo v apartmá zavražděné, do hry vstoupil Williamsův spolubydlící Joe Dick. Dick zpočátku nemohl uvěřit obviněním, protože během činu se nacházel na lodi, protože byl členem amerického námořnictva, a jednoduše by se neměl jak dopravit na místo činu, zavraždit ji a vrátit se zpět. Výslech došel až do momentu, kdy byl Dick poslán na detektor lži. Po návratu mu však Ford zalhal, že detektorem neprošel a po hodinách výslechu se zlomil i Dick, přiznal se ke všemu, ovšem události popsal úplně jinak než Williams, a označil i dalšího pachatele Erica Wilsona. Žádné z přiznání dohromady nedávalo smysl a neshodovalo se a když se přiznal i Wilson a jeho DNA se také na místě činu nenašlo, do hry vstoupil ještě jeden člověk, Derek Tice, který v přiznání uvedl, že se skupina mužů vloupala do apartmánu zavražděné, i když apartmán ve skutečnosti nejevil žádné známky násilného vniknutí.
Tice stihl označit ještě další tři muže, kteří byli na základě jeho slov také obvinění, ale protože měli neprůstřelné alibi, například výběry z bankomatů stovky kilometrů od místa činu ve stejnou dobu, nakonec byli osvobozeni z obvinění. Čtyři muži se tak přiznali k činu, který podle důkazů spáchal pouze jeden muž, a ten se nakonec i našel v podobě Omara Ballarda, když na něj dala tip policistům přítelkyně zavražděné Michelle. Co pro policisty čert nechtěl, Ballard měl už v minulosti na svém kontě několik násilností vůči ženám a když byly porovnány nálezy DNA na místě činu s jeho vzorky, vše přesně sedělo. Ballard se nakonec ke znásilnění a vraždě přiznal a policistům popsal přesný průběh činu, který dával smysl při pohledu na důkazy. V praxi by to však znamenalo, že policie zpočátku chytila nesprávné muže, a tak se rozhodla zakomponovat Ballarda do skupinové vraždy. On přesto trval na své verzi, že vraždil sám, a tak si vyšetřovatelé domysleli, že pouze nechtěl s sebou stáhnout i ostatní čtyři obviněné. Když se celý případ dostal k soudu, prvním čtyřem obviněným nepomohl ani fakt, že na místě činu se nenašly stopy DNA ani jednoho z nich a prokurátor prohlásil, že to neznamená, že v apartmánu nemohli být.
Zavraždená Michelle Bosko a její manžel Billy
Výsledky soudních procesů byly hrozivé. Wilson se sice u soudu přiznal a čekalo ho pouze 8,5 roku za mřížemi, ale Williams, Tice a Dick dostali doživotní tresty bez možnosti podmínečného propuštění. Skutečný pachatel Omar Ballard pak dostal 100 let za mřížemi, z nichž mu bylo 59 prominuto. Osudy nevinných mužů odsouzených na doživotí však nebyly příjemné. I přes všemožné kroky ze strany jejich obhájců se na svobodu dostali až v roce 2009, Tick dokonce až v roce 2011, kdy muži dostali milost od guvernéra státu Virginia, ale i přesto budou do konce svých životů oficiálně označení jako sexuální predátoři, protože jejich rozsudky nebyly nikdy smazány.
