Sacha Baron Cohen to opět dokázal. Někdo možná z kina odejde znechucený, jiní se zase budou smíchy popadat za břicho.
Sacha Baron Cohen je tak trochu magor. Ví to o něm celý svět, ale i tak ho Akademie pozvala na předávání Oscarů, kde, jak jinak, perlil. Po skvělém Boratovi, Brunovi a Diktátorovi přišel s dalším šíleným nápadem. Víme o něm již cca 3 roky, kdy se začalo mluvit o komedii Hooligan. Pár dní je už v kinech, jmenuje se Grimsby a způsobila, že jsem poprvé v kině padl ze židle smíchy.
Ještě než přejdeme k tomu nejdůležitějšímu, musíte asi vědět, o čem vlastně je. Příběh hovoří o bratrech Grimsbyových. Ti byli v dětství odloučení a každý vyrůstal jiným způsobem, každý z nich vyrostl v něco jiného. Nobby (Cohen) je chuligán, fotbalový fanoušek a otec 9 dětí a 1 vnuka. Sebbe (Strong) je speciální agent odnože MI6. Po 28 letech Nobby konečně vypátrá Sebbyho, zmaří mu akci a nechtěně na jeho vyholenou hlavu nakreslí velký terč. Cohen má toho místy dost a přijde s velkým klišé či nepovedenou scénou, která měla asi v scénáři působit sentimentálním dojmem, ale ve filmu, kde si tajní agenti strkají do zadku rakety, by žádné poselství prostě nefungovalo. Potěší ale fakt, že funguje chemie mezi postavami a samotný děj nemá takové množství či rozsah trapných scén a dialogů jako například Diktátor. Řekněme si upřímně, Anna Faris (ta ze Scary Movie) tam byla někdy fakt o držku. Zde však Cohenovi asistuje více než schopný a sympatický Mark Strong, který zajišťuje i dějové linie zobrazující akci. Ta je na poměry komediálního žánru na vysoké úrovni. Kde menší Grimsbyho bráškové jen tápou, přichází režisér Louis Leterrier s pohlednou, přehlednou a zdařilou akcí.
Akce funguje, dialogy také, ale příběh, dějové linky a některé rozuzlení či pochod děje, je totálně nelogický se spoustou scenáristicky hluchých momentů (i když zrežírovaný a zahraných fakt slušně). Nebýt té akce, skutečně bychom mohli hovořit o jediném relevantním - o humoru a všem ostatním coby nositelům děje, občas protáhlým či zbytečným, ale účelným. Jakmile přijde na řadu humor, pocítíte, že je to Cohenův film. Málokdo má v Hollywoodu koule natočit něco takového, ale Cohenův styl a absurdnost scén je nezaměnitelná. Budete se smát, to vám garantuji, a nemyslím tím nevinné škubnutí rtů jako u jiných komediích (na které všichni chodí v houfech). Budete se bít po stehnech, chytat záchvaty smíchu a děkovat Cohenovi, že je takový zvrhlý, zároveň však už budete prosit promítače, aby některou scénu urychlil. Jednak proto, že nebudete zvládat dýchat, jednak proto, že občas Cohen překračuje všechny vymezené i imaginární hranice a přichází s ne groteskní či absurdní, ale s doslova nechutnou a neospravedlnitelnou scénou... a to mám na něm rád, protože jsem v partě největší primitiv, co se humoru týče. Cohenovi jsem to tedy všechno zobal z ruky téměř bez výhrad a bavil jsem se jako dávno ne.
Jistě, je to komedie a Cohen není Fincher, nemůžete čekat, že vás děj překvapí, že se dočkáte rafinovaných zvratů či oscarových hereckých výkonů (i když nebudete mít výhrady snad vůči nikomu). Jde tu jen o čistokrevnou zábavu bez větších ambicí, než přimět vás zavřít oči a naplno si vychutnávat všechny ty vtipy a gagy. Je škoda, že Nobby není extrémně zajímavý a těží hlavně z toho, že je „zpomalený“... co si to namlouvat, je to prostě Cohenův archetyp vtipné a trochu přibrzděním postavy. Logiku, propracovaný scénář ani posloupnost zde nehledejte. Zajděte do kina s čistou hlavou s vědomím, že jdete na něco debilního a budete se bavit u skutečně debilních, nechutných a odvážných vtipů a situačních gagů, jaké jste v kině pravděpodobně nikdy neviděli (k Boratovi to má skutečně fakt velmi blízko, i když zároveň na míle daleko). Pokud však podobnému humoru neholdujete, můžete být znechuceni či dokonce odejít ze sálu, úplně bych to chápal, zároveň by mi vás však přišlo líto, protože překonat sofistikovaný humor je naprosto jednoduché, proto je škoda, že to mnozí z nás neumí překousnout. Stačí penis, znalosti z biologie, Sacha Baron Cohen a o zábavu je rázem postaráno. Ideální vejít dovnitř s malými očekáváními, partou kamarádů, kteří nečtou Nietszcheho místo Bible a budete mít na co vzpomínat. 7,5/10
PS: Nenechte se zmást hodnocením, bylo tam prostě příliš mnoho filmových nedostatků, než abychom tomu udělili nějakých 9/10. Pokud to však chcete hodnotit jen podle žánrové hodnoty a rozsahu, tu devítku si tam klidně dosaďte. Pokud nejste Cohenův fanoušek naopak půjdete blíže k podprůměru. O jedné scéně se ale bude mluvit ještě dlouho.
