Zatímco jiní ji považují za ikonu, ona se považuje za oběť slávy, vlastní krásy a image.
Život ikonické krásky a sexsymbolu 50. a 60. let Brigitte Bardot připomíná horskou dráhu, a zatímco jednou byla populární francouzská herečka, zpěvačka a modelka na vrcholu, jindy dosahovala osobnostní dno. Nálady se u ní střídaly častěji než počasí, sláva ji psychicky ničila a počty jejích milenců a milenek dosahovaly úctyhodných čísel, ačkoli samotná Bri, jak ji její rodiče oslovovali, tvrdí něco jiného.
Kráska s kultovními iniciály B.B., celým jménem Brigitte Anne-Marie Bardot, se narodila v roce 1934 do bohaté pařížské rodiny a ve společnosti svých rodičů a mladší sestry zažívala nedaleko Eiffelovy věže přímo pohádkové dětství. Protože její rodina finanční nouzí určitě netrpěla, mladá Brigitte trávila víkendy na chatě v Louveciennes, léta v Saint-Tropez na francouzské riviéře a zimy na alpských svazích. Třikrát týdně navštěvovala soukromou školu, po jiné dny se vzdělávala doma. Jako třináctiletá byla přijata na Conservatoire de Paris, kde se pod vedením těch nejlepších ruských choreografů po dobu tří let věnovala baletu, ve kterém to plánovala dotáhnout daleko, ale osud to zařídil jinak a z Brigitte se stala modelka. Ještě během jejích baletních dob se začala objevovat na módních přehlídkách a ve známých magazínech, už jako patnáctiletá ozdobila titulku Elle a o několik let později se na ní objevila podruhé.
Brigitte se narodila do bohaté pařížské rodiny a užívala si pohádkové dětství.
Brigitte dospívala do krásy, a to neušlo producentovi Rogerovi Vadimovi, který v té době pracoval jako asistent režiséra Marca Allégreta majícího na svědomí největší hvězdy francouzské kinematografie. Na jeho naléhání pozval Vadim tehdy jen šestnáctiletou dívku na konkurz, ale její rodiče byli zásadně proti. Herečky měly v té době špatnou pověst a oni si pro svou dceru, která navštěvovala konzervatoř a věnovala se tanci a zpěvu, představovali jinou budoucnost. Dědeček mladé Brigitte měl na to však jiný názor a její rodiče přesvědčil těmito větami: „Pokud z ní má být štětka, bude jí, ať už bude herečka nebo ne. Pokud nemá být štětka, tak jí nebude a filmy na tom nic nezmění! Nechme ji, ať naplní svůj osud.“ Díky tomuto názoru starého pána se B.B. vydala na konkurz, ze kterého si sice filmovou roli neodnesla, zato šílenou zamilovanost ano. O šest let starší Vadim jí učaroval natolik, že kvůli nesouhlasu svého otce s jejich vztahem si dokonce sáhla na život. Brigitte měla na naléhání svých rodičů odjet studovat do Anglie, ale u zamilované teenagerky něco takového nepřicházelo v úvahu a dala jim to najevo strčením hlavy do trouby a zapnutím plynu. Její rodiče se vrátili z jakoby zázrakem zrušeného divadelního představení o něco dříve, a právě dřívější návrat domů zachránil jejich dceři život. O tři roky později se Brigitte stala poprvé nevěstou a 21. prosince 1952 si Vadima v Paříži vzala za svého manžela. Tento den je památný, protože je to poslední den, kdy se budoucí sexsymbol objevil v konzervativním oblečení. Vadim dokázal svou milovanou manželku dokonale prodat a s jejím novým image blonďaté krásky s výrazně namalovanýma očima, plnými rty a ikonickým stylem oblékání se z ní ještě před natočením jejího prvního filmu stala nejfotografovanější žena té doby. Skutečná sláva však přišla až v roce 1956 s filmem A Bůh stvořil ženu, který z B.B. udělal novou ženskou ikonu a z jejího manžela známého režiséra a zároveň paroháče. Při jeho natáčení si vycházející hvězda filmového plátna totiž přímo před Vadimova očima začala s hereckým kolegou a nezůstala jen při něm. S rostoucím úspěchem narůstal i zájem mužů, dokonce žen, a už o rok později její první manželství skončilo rozvodem.
S prvním manželem, který vytvořil slavnou Brigitte Bardot. Pro lásku k němu se pokusila o sebevraždu.
Po dvouletém vztahu s hereckým kolegou následovaly románky s několika zpěváky, údajně až rok trvající vztah s Marilyn Monroe a kruh se znovu uzavřel dalším hereckým kolegou z filmu Babeta jde do války, se kterým Brigitte ve svých pětadvaceti letech nečekaně otěhotněla. Obdivované herečce s výborně rozjetou kariérou nejen v Evropě, ale i v zámoří, těhotenství vůbec nezapadalo do jejího plánů a navíc, jak se sama vyjádřila, i ona byla v té době dítětem. Naplánovala si potrat, ale od toho ji otec dítěte, francouzský herec Jacque Charrier, odradil a před nešťastnou Brigitte poklekl. V roce 1960 se tak stal jejím druhým manželem a po těžkém porodu v domácím prostředí, když se v bolestech svíjející kráska vinou paparazzi obléhajících její dům nemohla dostat do nemocnice, i otcem jejího jediného dítěte, syna Nicolase. Mateřství nesnášela a nezvládala ho stejně jako i těhotenství a už o devět měsíců později si sáhla na život podruhé. Odjela na venkov, kde obklopena samotou požila léky na spaní, zapíjela je šampaňským a podřezala si žíly. Podle vlastních slov, když už byla omámená, vyšla ven, lehla si do trávy, na které se pásly ovce a pozorovala hvězdy. Prý to bylo krásné a ona chtěla zemřít. Rychlý převoz do nemocnice jí však znovu zachránil život, což se herečce vůbec nelíbilo, protože už konečně chtěla opustit tento povrchní svět. To, že si ke svému synovi nerozvinula absolutně žádný vztah a těhotenství pro ni představovalo nejvyšší stupeň utrpení, potvrzují i její kontroverzní vyjádření uvedená ve vlastní knize vzpomínek: „Těch devět měsíců, to byla noční můra. Bylo to jako nádor, který se živil z mého těla. Nedočkavě jsem čekala na moment, kdy se ho zbavím. Raději bych přivedla na svět psa.“ S druhým manželem se rozvedla a za tyto vyjádření musela jemu i jejich společnému synovi zaplatit nemalé odškodné. To, že Jacque Charrier o své bývalé manželce nehovořil právě v nejlepším, potvrzují i slova, kterými popsal její svět: „Pro ni se svět dělí na tři skupiny. Lidské bytosti - nízká rasa opovrženíhodná, zvířata - bytosti hodné lásky a ona sama - bytost hodná zbožňování.“
S druhým manželem vypadali jako šťastná dvojice, po porodu syna se všechno změnilo.
Po těžkém porodu se svým jediným dítětem, synem Nicolasem.
Brigitte se z těhotenské noční můry a z dalšího nezdařeného manželství vzpamatovala, péči o syna přenechala výlučně jeho otci a s úsměvem na tváři se vrátila k image ztělesnění dokonalé ženské krásy a k zástupům mužů, kteří na opět svobodnou krásku nedočkavě čekali. Následujících sedm let jejího života bylo plných krátkých i delších postelových známostí, zábavy i těžkých depresí s údajnými dalšími pokusy o sebevraždu, čtení až 80 dopisů denně od svých ctitelů, ukrývání se před reportéry a fotografy, jejichž pronásledování z duše nenáviděla, ale i ukazování se na večírcích. Ve filmovém světě i nadále spolupracovala se svým prvním manželem Rogerem Vadim, který ji s radostí obsazoval do vlastních filmů a kromě herectví se začala věnovat i pěvecké kariéře. V roce 1966 se Brigitte vdala potřetí. Jejím manželem se stal úspěšný podnikatel, milionář a sukničkář Gunter Sachs používající svou manželku jako módní doplněk. Celé divadlo, jehož součástí bylo i obsypávání jejího domu v Saint-Tropez okvětními lístky růží z vrtulníku, trvalo tři roky. Mezi její milence patřili například Jean-Paul Belmondo, Jimi Hendrix, Sean Connery, Warren Beatty, již zmíněná Marilyn Monroe, Alain Delon a mnoho dalších známých i méně známých jmen, což potvrdila i samotná Brigitte. Ta uvedla, že měla více než stovku mužů a k tomu několik žen, ale později to číslo zredukovala na sedmnáct. Pro jistotu. Skutečně bouřlivé období jejího života však popsala velmi výraznými slovy: „Svět je tak malý, že se jednou i tak všichni setkáme v jedné posteli!“
Brigitte a její třetí manžel, podnikatel Gunter Sachs.
Ve svých třiceti devíti letech Brigitte Bardot oznámila konec herecké kariéry, zničena slávou a množstvím zbytečných vztahů se stáhla do ústraní a svou pozornost obrátila na zvířata, jediný smysl jejího života. „Své mládí a krásu jsem věnovala mužům. Nyní dám své zkušenosti a to nejlepší, co ve mně ještě zůstalo zvířatům.“ To byla slova ukončující kariéru jedné z nejkrásnějších žen filmového plátna, sexsymbolu a ikony 50. a 60. let minulého století. Brigitte svou vilu v Saint-Tropez proměnila na soukromou zoologickou zahradu a k množství zvířat, se kterými tam žije do dnešních dnů, přibyl i její již čtvrtý manžel, politik Bernard d'Ormale. B.B. se stala symbolem Francie, a to doslova. Její tvář totiž posloužila jako předloha pro bustu Marianne, která symbolizuje francouzskou revoluci a cestu ke svobodě. Busta se dnes nachází na každé radnici ve Francii. Přestože celý svět považuje Brigitte Bardot za symbol a ikonu, ona se považuje za oběť slávy, vlastní krásy a uměle vytvořené image.
Odjakživa milovala zvířata a nakonec se jim rozhodla zasvětit zbytek svého života.
Brigitte s bustou Marianne nacházející se na každé radnici ve Francii.
