Hledá se Dory dorazilo do kin 13 let po první části. Vyplatí se vám zajít do kina?
Pixar je studio v problémech. Kdysi králové animovaných filmů sice nemají problémy s tržbami ani budoucností, ale o své postavení už dávno přišli. První velký šok přišel při vydání Cars 2, které velmi bolelo. Po dlouhých letech, kdy si Pixar držel nesmírně vysokou kvalitu ve všech svých projektech, přišel první náraz do stěny. Do té doby to byl klenot za klenotem, až se při pohledu na seznam jejich animáků člověku nechce věřit, jak to mohli dokázat. Po Cars 2 přišlo Brave, na které každý z nás zapomněl a které jakoby ani nebylo od Pixaru. Bylo to fajn, ale tam to skončilo. Na řadu přišlo prequelové pokračování příšerek. Vůbec neurazilo, ale bylo naprosto zbytečné, a tak ani potřetí po sobě nedokázal Pixar doručit něco, s čím neměl problém celých 15 let. Dva roky pauzy se však vyplatily. Přišlo Inside Out, které je za posledních 5 let jejich nejoriginálnějším a nejpovedenějším projektem a konečně v nás probudilo lásku v animáky od Pixaru. Svítalo tedy na lepší časy? Rozhodně ne. Dorazil totiž Good Dinosaur, kterému by více sedělo logo Illumination Studios, než Pixaru. Zřejmě jejich nejslabší film, na který velmi rádi zapomenete již do druhého den. A pak... ohlášení Hledá se Dory po 13 letech od prvního dílu. Člověk by si tedy pomyslel, že toto je sázka na jistotu, avšak... takový člověk se v konečném důsledku velmi mýlil.
Hledá se Dory nás vezme v příběhu o rok později po událostech z jednotky, kdy Dory žije s Marlinem a Nemem na útesu a snaží se zapadnout. Z ničeho nic si však vzpomene na své rodiče a je odhodlána je najít. Poté, co pro ně Dory udělala, nemohou Marlin a Nemo jinak než vydat se s ní za její rodinou. A tak začíná další nezapomenutelný výlet napříč oceánem... nebo ne? Věru ne. Celé to krásné dobrodružství, jakým bylo Hledá se Nemo, je tentokrát přeskočeno a Marlin s Nemem se díky pomoci starého známého dostanou na druhou stranu oceánu v jedné scéně. Během chvíle se ocitáme v Mořském institutu, kde se uzdravují nemocní či ranění mořští živočichové. Dory zjišťuje, že pochází právě odsud. A zde se také odehrává drtivá většina příběhu. Příběhu, který ztratil na emocích, který odsunul Nema na druhou kolej a do popředí postrčil Dory, jejíž ztráta paměti je vysloveně iritující a časem vám začne pěkně lézt na nervy. Hledá se Dory staví na nostalgii, starých známých postavách, ale ve scénách, kdy chce doručit emoce prostě selhává. Určitě jsem z toho nevyrostl, nakonec, jednotku jsem viděl asi před dvěma týdny v televizním přenosu, v pokoji byl hluk a reklamy si také neodpustili, ale i podesáté mě ten Nemo dokázal vždy znovu chytnout za srdce. Dvojku jsem si však nedokázal užít ani v kině. Nefungovaly emoce, napětí a ani snaha učinit z Dory hlavní postavu, aniž by nám na ní pár věcí vadilo.
Až tak zlé to však nemohlo být, ne? Věru ne, nebojte se, není z toho velký průšvih. Celé to zachraňuje nádherná animace, úžasné nové postavy, dynamický a úsměvný děj, nové lokace a hlavně chobotnice Hank. Velká škoda, že jeho příběh se jakoby vytlačil do pozadí. Příběhem nás provází příjemný soundtrack a vynikající tempo. Plusem je, že se vůbec nebudete nudit. Nové prostředí střídají originální a vtipné postavy, ty jsou skutečně povedené, naneštěstí se ale žádná z nich nevyrovná těm z jednotky. Zapomeňte na skvělé žraloky, pelikány či akvarijní rybičky (slibovaného pokračování jejich příběhu jsme se nedočkali), celé je to příliš urychlené, nemáme dost času oblíbit si je a také, až na Hanka, nám žádná z nich nepřiroste k srdci. Podobným negativem jsou samotné scény. Jednotka byla plná kouzelných momentů, na které si vzpomenete kdykoliv a napočítáte jich bez problémů i 10. Ve dvojce jsou takové maximálně tři, ale nejsou zdaleka tak odzbrojující. Může za to hlavně fakt, že krásy a nebezpečí oceánu vystřídali lidé, stavby a stánky se suvenýry. Fungující aspekty snímky jsou v některých případech okopírované z jednotky. Pixar chtěl prostě pokračování příběhu, který pokračování vlastně ani nepotřeboval a nikdo ho nechtěl. Hledá se Nemo nastavilo laťku prostě příliš vysoko a Pixar v aktuální formě neměl šanci ho dorovnat.
Scénář i režie jsou z řemeslného hlediska zvládnuté dobře, chyběl mi tam však odvážnější přístup a originálnější scény, které by skutečně s člověkem zamávaly. Stále je to místy vtipné, místy milé a nostalgické, po 13 letech čekání jsme si však zasloužili víc, než jen okopírovanou jednotku s pár novými, méně zajímavějšími postavami. Naštěstí, alespoň to finále doručí silnější momenty a skutečně krásný závěr. A teď bych už byl rád, kdyby ten závěr zůstal nedotknutý a Nemo se nechal na pokoji. Když se nad tím tak zamyslíme, Nemo vlastně dostal klid už ve dvojce, protože prohodí jen pár slov a ve většině scén je jakoby neviditelný, což skutečně zamrzí. Zdá se, že ty nezapomenutelné a lepší filmy v Disney již vytváří Disney Animation Studios, ne Pixar. Říct mi to před 5 lety, vysměji se vám a napíšu o vás článek, jak jste mimo. Hle, byli byste jen jasnovidci. S oběma přimhouřenýma očima je to 7/10, a i to jen z nostalgie. Do toho kina ale jděte, stále jde o příjemný animák, na Pixar máme ale mnohem větší nároky.
