Moana, nebo pokud chcete Vaiana, se konečně dostala do kin po celém světě.
Wreck-It Ralph, Frozen, Big Hero 6, Zootopia a nyní Moana. Disney Animation Studio válí, jinak se to říct ani nedá. Svými posledními animáky totiž zastínili samotný Pixar, což se nám kdysi zdálo jako zcela nepředstavitelné. A přestože jde o stále skvělý animák, dovolím si tvrdit, že právě Moana je z výše zmíněné pětky nejslabším počinem. Je možné, že se o to postaral i dabing, určitě však nepomohla muzikální složka, jakož i ničím nepřekvapivý příběh s klišé aspekty.
Ty pomáhala formovat premisa o mladé dívce plné nadšení pro dobrodružství a touhy poznávat nepoznané a zakázané. Když se jí to konečně podaří, zjistí, že je vlastně předurčena k velkým věcem. Zpočátku jsme si dokonce mysleli, že alespoň nepůjde o klasickou Disney princeznu, ale protože jde o dceru náčelníka kmene s mnoha povinnostmi, klišé scénáře jsme se nevyhnuli ani tentokrát. Ve své podstatě je však Moana zajímavou postavou, prakticky však jen charakterovou hrou na jistotu, což platí i pro Maui (The Rock). Moana má úkol najít ho a pomoci mu s navrácením jeho schopností, aby tak měli společně šanci zachránit ostrovy v oceánu. Ty postupně pohlcuje temnota způsobena Mauiho nepromyšleným činem. Postavy nezaujmou ničím inovativním, nedá se však říci, že by mě nebavily. Selhávají však v rovině vyvolávání emocí, kde Moana v mých očích ztrácí mnoho bodů. Nepomáhá tomu ani fakt, že se scénář pokouší rozvíjet děj a motivace postav skrz písničky, které jsou v češtině místy nesrozumitelné a v některých případech se i špatně poslouchají.
Moana je až na exotické a vizuálně podmanivé prostředí sázkou na jistotu. Milé písničky pro nejmenší, retardované zvířátko (ale ano, rozesmívalo i mě), atraktivní mladá dívka se sny a cíli přesahujícími její možnosti a silný side-kick, který se na dobrodružné cestě s hlavní postavou poučí a stane se jí dobrým přítelem. A i když se na animák dobře dívá, Moana se bojí zprostředkovat zážitek atraktivnější pro dospělé publikum, ať už jde o dialogy, humor (výjimka potvrzující pravidlo funguje i zde, protože Mad Max) nebo samotné postavy. Dialogy jsou příjemné, postavy sympatické a animace někdy až kouzelně odzbrojující, film jako takový však nenabízí kromě originálně zpracovaného prostředí nic, co bychom už někde neviděli.
Soundtrack potěší, některé písně dokonce zní docela příjemně (jakmile začnou hrát v nativním jazyce obyvatel havajských souostroví, kvalita muzikální složky rapidně stoupá, bohužel, hraje asi tak 30 sekund), postavy ničím neurazily a párkrát se pobavíte. Od Disney, zejména vzhledem k jejich posledním animákům, bych však čekal o něco více. Rozhodně však nemohu nikoho od návštěvy kina odrazovat, konec konců, jde o jeden z těch lepších animáků, na který sice rychle zapomenete, ale během jeho sledování se budete bavit, ať už je vám 10 nebo 20 let. A i když tvůrci zřejmě nikdy nestáli o revoluci v žánru, mohli se více zaměřit na uznání staršího publika, jinak totiž mluvíme jen o dalším úsměvném a krásně vypadajícím animáku, v němž postavy konají... protože proto. 7,5/10.