Jordan Peele přispívá do své filmografie dalším nevídaným výtvorem. Jaký je jeho nový horor Us?
Jordan Peele je americký komik, scenárista, herec a poměrně nedávno si ke jménu mohl připojit i označení režisér. Svým hitem Get Out (2017) zabodoval v kinech a nepovšimnutý nezůstal ani v očích Akademie, která ho náležitě ocenila Oscarem za nejlepší originální scénář.
Slovíčko originalita je alfou a omegou tvorby Jordana Peela, což dokazuje během celé své kariéry. Nálepkou originální/nevídaný/výjimečný apod. může úspěšně označit i svůj nejnovější počin s názvem Us.
V úvodu příběhu je nám představen nepříjemný zážitek z dětství malého afroamerického děvčátka jménem Addy, které se na pláži v Santa Cruz ztratí svým rodičům z dohledu. V atrakci se zrcadlovými stěnami potká své podivné „dvojče“ a tato událost ji poznamená až do dospělosti. Následně se přesouváme do současnosti, kde rodinka Wilsonových míří na výlet do prázdninového domu. Rodinu tvoří otec Gabe (Winston Duke), máma Addy (Lupita Nyong'o), dcera Zora a syn Jason.
Vše probíhá (až na menší incident na pláži) v pořádku, dokud se před dveřmi domu, kde Wilsonovi bydlí, neobjeví druhá rodina. Ve skutečnosti jde o dvojníky každého jednoho z nich. Všichni jsou oděni do červených kombinéz a v rukou svírají zlaté nůžky. Násilím se dostanou do domu a v tom momentě začíná skutečný horor. Přibližně tolik k ději, cokoli navíc by bylo pouze zbytečné kažení filmového zážitku a vypouštění spoilerů.
Pokud znáš humorné skeče Key & Peele v podání Keegana Michaela Keye a zmíněného Jordana Peela, je ti dobře známo, jaká je jejich struktura. Když si kteroukoliv epizodu rozložíš na jednotlivé složky, zjistíš, že 90 % tvoří humor, přičemž těch zbývajících 10 % tvoří horor či jinak vypjatá situace, za níž následuje nečekaný/nelogický plot twist.
Nápady na geniální scénky tvořila primárně tato komická dvojice, ale je známo, že právě hororovou část měl na starosti Peele. Vždy měl blíže k hororu, no a jak můžeme vidět, právě touto dráhou se ubírá i jeho režisérská kariéra. Jakoby skeče obrátil naruby, takže 90 % času se budeš bát a 10 % se budeš smát, přesně tak, jak tomu bylo v Get Out.
Režisérovi se úspěšně daří gradovat napětí u diváka a ví přesně, jak ho má ovládat. Humor je rovněž důležitou složkou a je s ním nakládáno velmi obezřetně. A když je použitý v místech, kde bys ho nečekal, velmi se tam hodí. Jako kdyby měl autor díla v ruce dálkové ovládání na lidské emoce a divákovi přesně kázal, co má dělat. A ono to perfektně funguje.
Jediná výtka tak směřuje k propracovanému a vypiplanému scénáři. V něm mi – paradoxně – překážela lavina nápadů. Ve třetím dějství se režisér a scénárista v jedné osobě rozhodl dát skálopevné vysvětlení všem událostem, které ději předcházely a zároveň po něm následovaly, čímž si na sebe vzal až příliš velké sousto.
Divák může mít v nadcházejícím závěru pocit, že je toho jaksi hodně a začne se škrábat na čele. Peel realizací známých konspiračních teorií narušil tajemné pozadí dvojníků, kteří si říkají Tethered nebo Shadows. Předpokládám ale, že bez doslovného vysvětlení by mnoho lidí odcházelo z kina se zklamáním, takže rozhodnutí dodatečně ozřejmit děj rozumím. Film však nabízí množství cestiček a dveří, které může každý otevřít do úplně jiného neznáma. Jinými slovy, je jen na tobě, jak si řadu věcí interpretuješ.
Herecké výkony jsou opět vynikající. Herci ze sebe vydali všechno, protože museli ztvárnit nejen svou postavu, ale i dvojníka s celkem odlišnou povahou. Kvalitativně nad svými kolegy vyčnívá fenomenální Lupita Nyong'o v postavě matky Addy a její dvojnice jménem Red. Kdyby nebyly horory na Oscarech tak přehlíženou komoditou, jistě by kandidovala alespoň na nominaci pro nejlepší herečku. Šance tu samozřejmě stále je.
Po technické stránce by si snímek Us zasloužil plné bodové hodnocení. Střih, zvuk, ale hlavně kamera dodávají tomuto mysteriózní hororu tu pravou atmosféru. Za objektiv se tentokrát posadil Mike Gioulakis (Split, Under the Silver Lake, Glass) a změna je oproti Get Out citelná. Jistěže, i psychologický thriller s Danielem Kaluuyem měl skvělou kameru, ale v Us se řadí na vyšší převodový stupeň a zásluha patří právě Gioulakisovi.
Hudba je velmi slušně zvolena a skvělým tahem bylo použít stejnou píseň v náladově rozdílných částech filmu. Neodpustil bych si, kdybych nezmínil geniální moment se skladbou Fuck tha Police od N.W.A. Vhodnější využití této písně nenajdete snad v celé historii kinematografie a já se při scéně, kdy zazněla, nemohl ubránit hlasitému smíchu. V USA ji lidé určitě nesmírně docenili a skrývá se za ní velká hloubka. Bravo.
V konečném zúčtování, kamera s hudbou a celkový vizuál lahodí uším i očím. Zamrzí přílišná velkolepost a doslovné vyznění příběhu. Za zmínku stojí snaha o eliminaci tzv. jump scare momentů ve prospěch nefalšovaného strachu a úzkosti. Peele očividně odhalil ten správný poměr mezi humorem a hororem, aniž by zacházel do vod trapnosti či klišé. Us tak hodnotím osmi body z deseti a už teď jsem zvědavý na další projekt stále úspěšnějšího režiséra.
P.S.: Jordan Peele nepotvrdil, ale ani nevyvrátil možnost, že se Us a Get Out odehrávají ve stejném vesmíru. Peele má ale podle několika zdrojů všechno promyšlené a počítá také s možností vlastního hororového univerza či filmové série, podobně, jako tomu bylo například u Shyamalana (Unbreakable, Split, Glass).
