Keanu Reeves trénoval a trénoval, až zapomněl, že jeho postava má dělat i jiné věci, než jen zabíjet. V podstatě to ale úplně stačí.
5 let po překvapivé jedničce a 2 roky po fajn pokračování posílá do kin bývalý vedoucí kaskadér (dnes již režisér) Chad Stahelski do kin třetí část série John Wick. A dostává ovace snad z celého světa. Kariéra Keanu Reevese byla zachráněna a dnes už jen těží ze svých plodů. Dostat se k nim však nebylo těžké a do příprav na tyto filmy dal celou svou duši a tělo. Hlavně tělo, protože opět předvádí neuvěřitelné bojové kreace.
Děj začíná přesně v momentě, kdy končí dvojka. John má jen pár minut na to, aby se dal dohromady a začal utíkat někam, kde po něm nepůjdou všechny zločinecké organizace na světě. Porušil totiž pravidla Komise a na půdě Continentalu zabil člověka. Stále má však přátele a dlužníky, kteří mu mohou zachránit život. A to je v podstatě celý děj filmu, který má neuvěřitelně našlápnuté tempo. Přirovnat se dá snad jen k poslednímu Millerovu Mad Maxovi. Zpomaluje se skutečně málokdy a vždy jen na velmi krátkou dobu.
John je nekompromisní, smrtelný a nesmírně stylový. Ať už je to proti přesile, nebo v boji s excelentními protivníky, vždy si dokáže poradit. Ať je to s čistým, nebo špinavým způsobem. Bojuje o život a je to cítit v každé akční sekvenci. Nejednou jsem se přistihl při užaslém povzdechu nad provedenou scénou či choreografií.
Těšit se můžeš obzvláště na první várku zabijáků a následné házení noži či honičku na motorce, které v mých očích patří k vrcholům akčního žánru a Gun-fu jako takového. Co akční filmy považují za nejvyšší možný vrchol, tam se John Wick jen rozjíždí. Nejlepší na tom je, že vše je maximálně přehledné a neztratíš se, ani když se John bije s velkým množstvím nepřátel. Zatímco v první polovině filmu využívá k zabíjení všechno, co má na dosah rukou, v té druhé už chytí do rukou zbraně a opět se je na co dívat
U podobných filmů je práce s kamerou a nasvícením nesmírně důležitá a je vidět, že na Wickovi pracují jen specialisté a profesionálové, což platí i pro kaskadéry. Dočkáš se hned několika bravurních scén a originálních nápadů, které rozveselí dušičku každého fanouška akčního žánru. Tomu dopomáhá i dobře zvolený soundtrack.
I přesto, že akční složku chválím do nebes, negativa se dají najít i na ní. U těch nejlepších akčních filmů se souboji tělo na tělo si ani to nejbystřejší oko nevšimne, že jde o xykrát zpomalené a nacvičené choreografie, při kterých už herci/kaskadéři očekávají další chmat a úder a přesně vědí, z jaké strany je mají vykrýt. Bohužel, u tohoto filmu jsem si párkrát všiml i samotného Reevese, který blokoval údery dříve, než byly vyslány. Není to velká chybička, ale při takové 10minutové sekvenci pěstních soubojů má divák tendenci sledovat je pozorněji.
Akce se obecně dávkuje velmi obezřetně, ale v jednom bodě už hraničí se sterilností. Jde o společnou scénu Halle Berry, jejích psů a Johna proti malé armádě zabijáků. Byla o něco delší, než by se patřilo a začaly se opakovat i některé chvaty. Stále však platí, že šlo o špičkově provedenou a natočenou pasáž. K mínusům bych zařadil i postavu Halle Berry, jejíž motivace a celkové budování charakteru prostě nestačily. Sofia je nezajímavá a kdyby neměla psy, šlo by o další tuctovou vražedkyni s vražednými dovednostmi.
Totéž se však dá říci i o Johnovi. Bohužel, příběh, děj a postavy kolem něj v trojce již definitivně ztrácejí význam a téměř nikam se neposouvají. John už sotva mluví a nic moudrého ani hlubokého z něj prakticky nevypadne. Je to neuvěřitelně plochá postava, kterou mohl hrát skutečně každý a pokud by v čtyřce Reevese nahradil někdo jiný, asi bych si toho ani nevšiml (což samozřejmě neznamená, že Keanu není v té roli skvělý).
Příběhové „zvraty“ a celkové vyznění děje jsou příliš ploché a nezajímavé. Slouží výlučně jako důvod existence akce a zabíjení. Jakmile se nad nimi zamyslíš, celé se to rozpadne a nebude ti to dávat smysl, obzvlášť na konci. Pokud jsi tedy doufal v inteligentní rozšiřování mytologie, zajímavé, nové postavy a fajn příběh, zůstaneš zklamaný.
Zároveň mi je ale jasné, že ses těšil i na akci. A z ní, jak jsem již popisoval výše, budeš nadšený. Jednoznačně jde o nejdetailnější choreografie v rámci série, za které by se nemuseli stydět ani kluci v Raid. Nakonec, mám dojem, že někdo z Raidu jim fakt pomáhal. Tedy kromě toho, že si zde odtud i dva kluci zahráli. Poznáš je velmi rychle, ale počítej s tím, že scénáristé jejich schopnosti jemně oslabili. Stále však jde o vynikající fight.
John Wick 3 je v mých očích nejlepším dílem série, kterému uděluji devět bodů z deseti, a to z jednoduché důvodu. Nejvíce si na něm totiž cením akci a skvělé odvážné choreografické kaskadérské kousky. Navíc je tu správně přehnané násilí a množství krve společně s kamerou, která neuhýbá, a ty si tak můžeš dosyta užít házení sekerami či Johna Wicka s nezdravě silnou brokovnicí v uzavřených prostorách.
Zapomeň na děj, postavy a zajímavý/inteligentně napsaný příběh. Zde se jde od začátku do konce po krvi a dělá se to nesmírně stylově. Více než filmem jako takovým je trojka spíše ukázkou kaskadérských schopností a dokonale natočené akce s množstvím originálních nápadů v stylovém kabátku. A navíc se sem tam i zasměješ. Brutální scény jsou opodstatněné a jako fanoušek série si je dozajista užiješ. Pokud si však potrpíš na budování mytologie a čekáš od Johna více než 15 replik, můžeš si bodík odebrat.
