Očekávaný seriál přichází s novými epizodami. A opět je to pecka.
Tak jsme se konečně dočkali. První série kriminálního seriálu Mindhunter z produkce Davida Finchera (který zrežíroval první tři epizody) a Charlize Theron uchvátila snad každého milovníka kvalitních kriminálních thrillerů. Na druhou sérii jsme si museli počkat dva roky, ovšem nyní tu už konečně máme novou nadílku epizod. Stálo to čekání za to?
Příběhově Mindhunter navazuje tam, kde skončil poslední díl první série. Holden (Jonathan Groff) je hospitalizován po panické atace, ale brzy se dá jakžtakž dohromady a vrátí se doplnit svůj tým: Billa (Holt McCallany) a Wendy (Anna Torv), jelikož povinnosti nepočkají.
Ti navíc dostávají nového šéfa (Michael Cervera), který má pro jejich práci pochopení a chystá se z ní udělat běžnou praxi FBI. Naši hrdinové se tak opět soustřeďují na sbírání cenného materiálu přímo od uvězněných sériových vrahů a zločinců, přičemž se nevyhnou ani nechvalně známému Charlesi Mansonovi (Damon Herriman).
Kromě toho však stále pátrají po tajemném BTK vrahovi a později je povinnosti zaženou do horké Atlanty, kde dochází k sériovým vraždám dětí.
Asi nemusíme zdůrazňovat, že moje očekávání (a jistě nejen moje) byla po předchozí sérii velmi vysoká. To je samozřejmě velmi ošemetná věc. Tvůrci se musí sakra snažit, aby se dokázali první sérii alespoň vyrovnat, nebo alespoň radikálně nepropadnout v kvalitě.
Dalo se čekat, že Fincher a spol. si tento aspekt pohlídají. Zřejmě i proto jsme na novou sérii čekali trochu déle. Po dokoukání druhé série mohu s uspokojením konstatovat, že žádný kvalitativní propad se nekoná, ba přímo naopak. Osobně bych dokonce řekl, že druhá série je ještě o kousek lepší než ta první (s čímž samozřejmě nemusíš souhlasit).
Postupně se rozvíjí několik motivů, které tvůrci nakousli (Wendy a její sexualita, Billův syn) a postavám dodávají na mimořádně zajímavé prokreslenosti. Mnoho navíc dělá fakt, že jsme si je oblíbili a chceme vědět, jak se se svými osobními problémy poperou.
Technická kvalita je opět špičková, nemluvě již o skvěle vykreslené atmosféře dané doby. Samozřejmostí je opět výborný soundtrack, ale i kamera či práce se zvukem. Tvůrci opět nedávají prostor laciné brutalitě a ani to není nutné. Často stačí jen drobný náznak či slova odsouzených kriminálníků k tomu, aby vám běhal mráz po zádech.
Hlavní kostrou celého příběhu jsou i tentokrát rozhovory se sériovými vrahy. Na scénu se kromě Mansona dostane například Samův syn, ale i mnozí další. Tyto scény jsou po scenáristické, herecké a režijní stránce absolutně lahůdkové a pro diváka je vysloveným potěšením si je vychutnávat. Obzvláště bych vypíchl rozhovor s Charlesem Mansonem, kterého si střihl dokonalý Damon Herriman.
V tarantinovce Tehdy v Hollywoodu (naše recenze zde) se jen mihl, ale zde konečně dostal možnost předvést se a využil ji na sto procent. Mansonův šílený výstup z hlavy jen tak nedostaneš (podobně jako Eda Kempera v podání Camerona Brittona z první série).
Ústřední trio hraje opět famózně, tentokrát však více přiloží ruku k dílu i zelenáč Gregg Smith (Joe Tuttle), kterého jsme poznali v první sérii. V druhé polovině (poté, co se přesuneme do Atlanty) rozhovory s vrahy mírně ustupují do pozadí a do popředí se dostává ústřední kriminální případ. Někomu to může vadit, ale mně to nevadilo.
I tato část je totiž natočena bravurně a napínavě. Tvůrci navíc brilantně vykreslují problémy tehdejší doby (které určitě přetrvávají i dodnes), konkrétně rasismus či byrokracii, která znemožňuje efektivnější pátrání.
Tvůrci diváka umně drží v napětí a člověk opravdu neví, jak se celý případ vyvine. Dokáži si sice představit, že samotný závěr může působit na diváky méně intenzivně než naposledy, ale rozhodně zanechá emocionální stopu.
Zároveň příběhy jednotlivých postav nabírají na komplexnosti a bude velmi zajímavé sledovat, jak s tím tvůrci naloží v budoucnosti. Výborná byla hlavně linie s Tenchovým synem, která byla bohatá na emoce a postavu Billa zase o něco lépe dokreslila a přidala mu na viditelných vnitřních konfliktech.
Osobně ani nevím, co bych druhé sérii Mindhuntera vytkl. Už od prvního dílu jsem byl naprosto pohlcen a během dalších osmi epizod se to nezměnilo. Atmosféra, herci, dialogy. Všechno tu zkrátka šlape jako dobře namazaný stroj. Druhé sérii dávám absolutorium, tedy deset bodů z deseti.
Možná bych mohl kritizovat nějaké detaily, ale to mi při takovémto mistrovsky sestrojeném díle přijde až malicherné. Mindhunter se totiž bez debaty řadí mezi současnou seriálovou špičku a rozhodně bys ho měl vidět. Snad na třetí sérii nebudeme muset čekat další dva roky.
