Z počátku to může být sranda, součást zábavy, nakopnutí k lepším výkonům nebo rychlý únik od problémů a utlumení reality. Co se ale stane, pokud užívání drog změní chemii našeho mozku?
Žijeme ve světě nekonečných možností, ve kterém jsou zakázané věci stále lákavé. Hledání způsobů, jak se cítit dobře, je naší každodenní realitou. Každý se chce cítit dobře a chce, aby tento pocit přetrval co nejdéle.
Užívání drog nám však může narušit přirozenou schopnost cítit se dobře. Jen tak, bez pomoci, při obyčejných, ale tak důležitých činnostech, jako jsou setkání s přáteli nebo vychutnávání si dobrého jídla.
- Jak vypadá předávkování zdánlivým pocitem štěstí
- Kritéria, která podle vědců musí závislý člověk splňovat
- Užívání vs. zneužívání látek
- Jak chemie mění vnitřní chemii těla
- Je mozek závislého člověka odlišný?
- Proč jsou mladí lidé více náchylní na vznik závislostí
- Jaké jsou další zdravotní následky drogové závislosti
Historie užívání drog je dávná jako lidstvo samo. Drogy byly součástí náboženských rituálů na ochranu před různými hrozbami nebo se jimi v léčitelství zmírňovaly tělesné a duševní stavy a bolesti. Dodnes jsou u některých národů součástí kultury, tradic, ale někdy už i každodenního života. Existuje mnoho faktorů, jako je genetika, prostředí či věk, které mohou zvýšit riziko závislosti na alkoholu a jiných drog.
Proč jsou někteří lidé náchylnější stát se závislými než ostatní?
Každý organismus je jedinečný, a proto někteří lidé mohou užívat drogy mnohokrát bez jakýchkoliv nepříznivých účinků, zatímco u jiných může tatáž droga již při prvním užití vyvolat špatnou reakci nebo dokonce předávkování. Pro mnohé je prvním experimentem s drogami pokus o vyplnění prázdna ve svém životě.
„Drogy a alkohol nejsou můj problém, realita je můj problém, drogy a alkohol jsou mé řešení. Dívám se na drogy a chlast, abych v sobě zaplnil díru,“ řekl komik a zotavující se narkoman Russell Brand.
Když chemie mění chemii
Droga je tedy jakákoliv přírodní nebo uměle vytvořená látka, která je po užití schopná ovlivnit fyziologii organismu a za určitých podmínek vyvolat psychickou nebo fyzickou závislost. Drogy dokáží náš organismus stimulovat, utlumit nebo celkově pozměnit naše vnímání reality. Člověk je dokonce dokázal definovat podle toho, jaký psychologický postoj v něm vyvolávají a zda jejich užívání pohoršuje nebo nepohoršuje veřejné mínění.
Nelegální drogy: společensky i legislativně neakceptovatelné, za jejich výrobu nebo držení hrozí podle zákona finanční trest nebo odnětí svobody (např. heroin, kokain, pervitin).
Depresanty: vytvářejí pocity uvolnění a utlumení, poměrně rychle způsobují fyzickou závislost (alkohol, barbituráty, opiáty)
Stimulanty: zvyšují produktivitu a výkonnost, vyvolávají pocity euforie. Velmi rychle navozují výraznou psychickou závislost (kokain, pervitin; kofein, nikotin, metamfetamin)
Halucinogeny: výrazně mění vnímání reality, což může vést ke zvukovým a zrakovým halucinacím, působí na intenzitu a hloubku prožívání a vnímání prostoru, barev. Nebezpečím je nepředvídatelnost jejich působení (LSD, PCP, psylocibyn).
Závislost je projevem schopnosti mozku změnit se
Závislost není záležitostí slabé vůle nebo nedostatku morálky. Drogová závislost se považuje za onemocnění mozku, protože drogy mění mozek – mění jeho strukturu a způsob fungování. Tyto změny mozku mohou být dlouhotrvající a mohou vést ke škodlivým změnám v chování. Studie zobrazování mozku u lidí se závislostí ukazují fyzické změny v oblastech mozku, které jsou rozhodující pro úsudek, rozhodování, učení a paměť a kontrolu chování.
Které části mozku jsou užíváním drog nejvíce ovlivněny?
Užívání drog mění nejen nervová spojení v mozku, ale také velikost oblastí mozku, množství mozkové aktivity a celkovou životaschopnost mozkových buněk.
Rozšířená amygdala hraje roli při stresových pocitech, jako jsou úzkost, podrážděnost a nevolnost, které charakterizují abstinenční příznaky.
Prefrontální kůra pohání schopnost racionálně myslet, plánovat, řešit problémy, dělat rozhodnutí a mít sebekontrolu nad impulzivními podněty. Je to část mozku, která se formuje, reorganizuje a dozrává jako poslední a také výsledky výzkumu naznačily, že právě to může být důvod, proč jsou teenageři více impulzivní, mají sklon k riskantnímu chování a jsou i více zranitelní při vzniku závislostí.
Předávkuj mě štěstím
Mozek je komplexní systém speciálních buněk (neurony), které spolu komunikují prostřednictvím chemikálií nazývanými neurotransmitery. Drogy mění způsob, jakým nervové buňky normálně odesílají, přijímají a zpracovávají informace.
Závislost nastává, když drogy mění hladinu neurotransmiterů v mozku a člověk přijde do stádia, kdy doslova touží po těchto změnách. Mohou vést k nutkavému vyhledávání drog navzdory přetrvávajícím negativním následkům.
Každá droga jedinečným způsobem ovlivňuje tzv. systém odměňování mozku. Systém odměn v mozku vyhodnocuje a spojuje určité situace s pocitem radosti, které vnímáme jako dobré pro naše přežití a chceme je stále opakovat.
Za normálních podmínek mozek reaguje a podněcuje naše chování k příjemným stimulům jako jídlo, pití vody, trávení času s blízkou osobou, sex, atd. Stejným způsobem vyvolává i euforické účinky v reakci na drogy. Při aktivaci tohoto centra odměny se uvolňuje dopamin, který nás odmění příjemným pocitem, čímž jsme motivováni opakovat toto chování i při užívání drog.
Mozek se tak přizpůsobuje nárůstem dopaminu produkováním menšího množství vlastního dopaminu nebo snížením počtu dopaminových receptorů. Necítíme se tak odměněni při situacích, které nám vždy přinášely potěšení, a mozek proto vyhledává stále větší množství drogy s cílem zvýšit uvolňování dopaminu.
Některé látky, jako například marihuana a heroin, mohou aktivovat neurony, protože jejich chemická struktura napodobuje přirozený neurotransmiter v těle. Díky této podobnosti jsou tyto látky schopné „oklamat“ mozkové receptory a aktivovat nervové buňky. I když tyto drogy napodobují tělu vlastní chemické látky mozku, neaktivují neurony stejným způsobem jako tělu přirozený neurotransmiter a vedou k tomu, že komunikace mezi neurony je neorganizovaná.
Drogy jako kokain nebo metamfetamin mohou zase způsobit, že nervové buňky uvolní abnormálně velké množství neurotransmiterů nebo brání zastavení šíření signálu mezi neurony.
Předpokládalo se, že nárůst dopaminu v souvislosti s drogami přímo navozuje euforii a vyvolává potěšení. Dnes si však vědci myslí, že dopamin nás spíše nutí opakovat příjemné činnosti. Je to jako začarovaný kruh, protože mozek má rád příjemné činnosti, a proto usnadní vytváření nervových spojení, které vedou ke zvýšenému uvolňování dopaminu. Dlouhodobé užívání drog a alkoholu časem vytvoří silná nervová spojení v mozku, která ztěžují skoncování s drogami.
Tenká hranice mezi užíváním a zneužíváním
Americká psychiatrická společnost definuje závislost na psychoaktivních látkách podle několika kritérií a na to, aby byla závislost diagnostikována, musí se u uživatele vyskytnout 3 a více z těchto kritérií v rámci 12 měsíců.
- Užívání látky ve větších množstvích nebo v delším časové období, než bylo původně v plánu
- Jeden nebo více neúspěšných pokusů zanechat nebo alespoň kontrolovat užívání látky
- Dlouhé časové období věnované získání, užívání látky nebo zotavení se z jejího účinku
- Přetrvávající touha po užití látky
- Neschopnost věnovat se každodenním činnostem v práci či ve škole v důsledku časté intoxikace nebo abstinenčním příznakům
- Neustálé užívání látky i přes přetrvávající psychické, fyzické nebo společenské problémy
- Vzdání se důležitých společenských, pracovních nebo rekreačních aktivit z důvodu užívání návykových látek
- Nárůst tolerance organismu na užívanou látku a potřeba stále větší dávky k dosažení požadovaného účinku
- Vznik abstinenčních příznaků, které se mohou zmírnit přijetím většího množství látky
Jaké jsou další zdravotní následky drogové závislosti
Užívání drog může mít za následek krátkodobé a dlouhodobé zdravotní problémy, některé mohou být vážné a v konečném důsledku nevratné. Vedlejší účinky drogové závislosti mohou zahrnovat:
- Problémy se spánkem, pamětí, nesoustředěnost a celková neschopnost řešit každodenní problémy
- Oslabený imunitní systém, který následně zvyšuje riziko onemocnění a infekce
- Nevolnost a bolesti břicha, které mohou také vést ke změnám chuti k jídlu a hubnutí
- Zvýšenou zátěž jater, která může vést až k jejich selhání
- Infekce ústní dutiny, infekce žil, hepatitidy
- Poškození mozku, mozkové příhody, onemocnění srdce a plic, rakovina
- Výkyvy nálady, psychózy a vyšší riziko duševních chorob, deprese, sebevraždy
