Přes ouiju jsme se spojili s démonem Zozem. Naše kamery zachytily smích, černý stín a kroky (Rozhovor)

Luke Čenga je zakladatelem týmu, který zkoumá paranormální jevy. V rozhovoru nám vyprávěl o tom, jak se pomocí spiritistické desky ouija dostali do kontaktu s démonem Zozem, proč se musel zbavit panenky jménem Kimmy, která strašila v jeho domě, a která oblast plná duchů na něj nejvíce zapůsobila.

Vysvětlil nám i to, jakými zařízeními zaznamenává paranormální jevy a jak je podle něj možné dokázat jejich existenci. Dobrodružství jeho skupiny budeš moci sledovat již v létě prostřednictvím seriálu Neviditelní.

Doporučeno

Před rituály s mrtvými se svlékla do naha. Byla poslední britskou čarodějnicí, nebo podvodnicí? 24. března 2019 10:24

Ovlivnil vás v zájmu o paranormální svět nějaký zážitek?

V naší rodině se z maminčiny strany stala tragédie. Když jsme byli děti, rodiče o tom nechtěli příliš mluvit. Později nám však máma řekla, že se s ní přišla rozloučit její zesnulá sestra, která si k ní sedla na gauč.

Nejprve se vedle ní udělala prohlubeň na matraci, jako kdyby si na něj někdo sedl, a pak uviděla, že je vedle ní její sestra bez hlavy. Když jsem byl starší, v televizi jsem natrefil na podobné skupiny, které se věnují tomu, čemu se nyní věnujeme i my. A začalo mě to fascinovat. Je to moje vášeň od mládí.

Tady se nám podařilo zaznamenat duchy, kteří k nám promlouvali německy i česky. To místo je nabité temnou energií, je tam na sobě nalepeno mnoho duší.

Z čeho financujete své výjezdy?

Z vlastních peněz. Ale pokud mám být upřímný, tak tomuto projektu se věnuji více než své práci.

Začátkem léta vyjde na CS MYSTERY váš seriál Neviditelní. Bylo pro vás problematické natáčet zkoumání paranormálních jevů během pandemie?

Náš tým jsem založil v březnu 2018. Některá videa jsme tedy začali natáčet už v roce 2018, čili před pandemií, jiná vznikla během ní. A jestli to bylo problematické? Jak kde. Já osobně žiji v Rakousku a ta opatření jsou zde nyní uvolněnější. Ale samozřejmě to byl problém, hlavně co se týče cestování.

Myslíte si, že váš projekt nabídne divákům dostatek důkazů k tomu, aby uvěřili v existenci paranormálního světa?

Dobrá otázka. Ke každému místu, které navštěvujeme, se váže nějaký příběh, který lidem nejprve představíme. A následné dění na místě nedokazujeme jen na základě našich lidských pocitů, ale používáme při tom různá zařízení. Mnohdy se pak i ze skeptiků stávají lidé, kteří tomu uvěří nebo se o to začnou alespoň více zajímat. Ale záleží hlavně na tom, zda má člověk otevřenou mysl, protože osobě, která má uzavřenou mysl, to dokážete vysvětlit jen těžko.

S jakými zařízeními, která by měla dokázat existenci paranormálního světa, pracujete?

Pracujeme například s kamerami s infračerveným viděním a se spirit boxem, což je takzvaná skříňka na duchy. Funguje na základě bílého šumu. To jsou AM vlny a FM vlny rádiových stanic. Pokud se duch pokouší vyslovit nějaké slovo, spirit box to dokáže přetransformovat do lidské řeči, díky čemuž to můžeme slyšet i my. Využíváme i SLS kameru, která funguje na základě pohybového senzoru — Kinectu z X–Boxu. Ten vystřeluje laserové paprsky a snímá objekt před vámi do několika metrů. Pokud něco daným paprskům brání, vykreslí to tvar tohoto objektu. A může to být například i postava ducha.

Jsou tato zařízení běžně dostupná i pro amatérské lovce, kteří mají zájem hledat paranormální jevy?

Na Slovensku se k nim nedostanete. Většinou to objednáváme z Británie nebo USA. Největším problémem je v tomto případě neskutečně drahé clo. Takže ano, dá se k nim běžně dostat, ale ne u nás.

Tvrdíte tedy, že přes jmenovaná zařízení můžete dokázat existenci paranormálního světa a není to postavené jen na víře v nadpřirozeno?

Ano, prostřednictvím těchto zařízení to dokážeme potvrdit. Ale pokud je někdo zarytý skeptik, nepřesvědčíte ho o ničem. Nicméně samozřejmě to má něco společného i s vírou. Přece jen jde o spirituální a duchovní svět. Ale abychom to mohli snadněji ukázat lidem, máme na to tato zařízení. V USA a Británii to vnímají úplně jinak než na Slovensku. U nás je ještě množství lidí, kteří tomu nevěří, a i proto jsme se rozhodli představit lidem náš projekt.

Na nahrávkách nebo videích lovců duchy často slyšíme, jak tyto entity údajně něco odpověděly. Jsou to krátká slova, jako například „ano“, „ne“, „odejdi“ a podobně. Nemůže jít podle vás jen o jakýsi zvukový šum, který se podobá konkrétním slovům a lidská mysl si je domýšlí?

Jistěže, to připouštím. Lidská mysl je taková, že slyšíme a uvěříme tomu, čemu chceme uvěřit. Já se proto držím toho, že to musím slyšet nejen já, ale i jiní, nezávislí lidé. Evidenci našich videí druhý den analyzujeme a slova, která nám duchové odpověděli, vždy přehraju i někomu jinému. Pokud se nás na tom shodne víc, tak mohu říci, že s velkou pravděpodobností to bude opravdu konkrétní slovo.

Byla to panenka jménem Kimmy, ke které byla připoutána duše jedné paní z Anglie. Ta ji vlastnila někdy v 50. až 60. letech a zemřela s ní v ruce. Kimmy byla tak inteligentní a zároveň zákeřné stvoření, že dokázala uvážit, kdo se jí líbí a kdo ne.

Která z oblastí na Slovensku na vás při hledání paranormálních aktivit zapůsobila nejvíce?

Je jich víc, ale musím zmínit například Starú Kremničku. V ní jsme vyšetřovali jeden případ, kdy tu 26. prosince 1944 vykolejil vlak s vojenskou municí a trhavinami. Na místě zemřelo více než tři sta německých vojáků.

V té době zabavilo většinu důkazů gestapo, k některým jsme se ale dostali. Tady se nám podařilo zaznamenat duchy, kteří na nás mluvili německy i česky. To místo je nabité temnou energií, je tam na sobě nalepeno mnoho duší.