V pohraničních oblastech však stále zůstávají desítky tisíc ruských vojáků.
Více než 10 tisíc ruských vojáků ukončilo měsíc trvající cvičení v blízkosti ukrajinských hranic. Manévry ruské armády způsobovaly v posledních týdnech vážné diplomatické znepokojení. Odehrávaly se v několika regionech, včetně Rostovské oblasti, Kubáně či Krymu anektovaného v roce 2014.
Kreml zdůrazňuje, že vojáky může v rámci vlastního území rozmísťovat podle vlastního uvážení. Ukrajina, její sousedé i širší mezinárodní komunita vidí za ruskými manévry zvýšené riziko vojenského konfliktu.
Rusko prostřednictvím prezidenta Vladimira Putina zatím ozbrojený střet vylučuje a manévry odůvodňuje obavami ze sbližování Ukrajiny s NATO. V nedávné komunikaci s prezidentem Joem Bidenem vyžadoval Putin příslib nerozšiřování NATO na východ a na území bývalého Sovětského svazu.
O ukončení rizika ozbrojeného konfliktu však ještě asi nemůže být řeč. Počet mobilizovaných ruských vojáků nedaleko hranic s Ukrajinou se stále odhaduje kolem 60 až 90 tisíc. Moskva má mnohem více vojáků než Kyjev, avšak případný vojenský odpor kladený Ukrajinci by pro Rusko znamenal velké ztráty v případě reálné vojenské invaze.
Agentura Reuters považuje za vysoce nepravděpodobné, že Rusko uvažuje o přímém dobytí celé Ukrajiny. „Západní vojenští analytici tvrdí, že ukrajinská armáda je lépe vycvičená a vybavená než v roce 2014, kdy Rusko prakticky bez boje obsadilo Krymský poloostrov. Kromě toho je vysoce motivovaná bránit svou zemi.“
