O zaslání přihlášky do NATO má například Finsko rozhodnout už v nejbližších týdnech.
Pokud by Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, Rusko přistoupí k posílení své vojenské přítomnosti v Baltském moři. Varování směrem k Severoatlantické alianci formuloval jeden z nejbližších spojenců Vladimira Putina a bývalý prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv.
Kromě posílení pozemních, námořních a vzdušných sil připustil i rozmístění jaderných zbraní. Dmitrij Medveděv, který je dnes místopředsedou Rady bezpečnosti Ruské federace, řekl, že o bezjádrovém statusu v Baltském moři „už nemůže být ani řeči a musí být obnovena rovnováha“.
Rusko by podle Medveděva tímto způsobem jen reagovalo na změnu strategie severských zemí a dosud prý „taková opatření nepodniklo a ani je nemělo v plánu“.
Russia’s Dmitry Medvedev warns of Baltic nuclear move if Nato expands https://t.co/D9Tnb2uhnW
— FT Europe (@ftbrussels) April 14, 2022
Představitelé neutrálního Finska i Švédska začali zvažovat podání přihlášky do NATO v souvislosti s narůstajícím bezpečnostním rizikem plynoucím z ruské invaze na Ukrajině, která trvá již 50 dní. Premiérky obou států ve středu na tiskové konferenci uvedly, že válka na Ukrajině změnila celkovou bezpečnostní situaci a „dramaticky změnila nastavení“ jejich zemí.
Finskom které sdílí 1300kilometrovou hranici s Ruskem, se má podle premiérky Sanny Marin o podání přihlášky do NATO rozhodnout v nejbližších týdnech. Dosud tak prý neučinilo také proto, že mělo zájem o klidné soužití se svým východním sousedem.
