Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Sobota 14. 12. 2019 svátek má Lýdie

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Zajímavosti - Lidé
8
Matúš Majer
24. červenec 2016, 2:15

Od slunečních hodin po atomovou přesnost: O vývoji času aneb proč každá sekunda trvá jinou dobu

Velké objevy se udály i na tomto poli.

Matúš Majer
24. červenec 2016, 2:15
Od slunečních hodin po atomovou přesnost: O vývoji času aneb proč každá sekunda trvá jinou dobu
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
8
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Určitě se všichni shodneme na tom, že mít k dispozici informaci, kdy zapadne Slunce, je poměrně silná výhoda. Už v pravěku si "lidé" uvědomovali, že čas plyne a některá období trvají zhruba podobně dlouho. Prvním přelomovým bodem byla neolitická revoluce - lidé začali dělat i něco jiného než honit zvířata po lese, vznikaly počátky pěstování a lidský život se uklidnil. Pravděpodobně tento faktor může za vynález prvních hodin - slunečních. Nám teď přijde jasné, že stín se hýbe podle Slunce a že Slunce se na obloze posouvá téměř po přímce. Primitivním civilizacím však poutal pozornost boj o život, a proto až zpomalení doby v neolitu vnuklo lidem myšlenku, jak si svůj život zjednodušovat.

 

Pravěké začátky

Postupně se začaly objevovat věci, jako "Měsíc se hýbe", "stín se hýbe" a podobné, až se přišlo na to, že Slunce vždy vychází na jedné straně a zapadá na druhé. Tehdy to musel být úchvatný objev, ale pamatujme, stále se nacházíme v době asi 5000 p.n.l. Počátky této pokročilejší civilizace s sebou přinesly i první sluneční hodiny, takzvané gnómony (řecky gnómon = ukazatel). I když se nejstarší našly na území Irska, populární byly především v Egyptě. Běžné sluneční hodiny mají hůlku a kolem ní v kruhu nakreslená čísla (přičemž na polovinu z těch čísel stín nikdy nepadne). V Egyptě to bylo myšlené podobně, akorát místo malé paličky byl obrovský obelisk a místo čísel byla na místo dovlečena nějaká deska, do které se do poloviny (nebo dle potřeby) vyryla čárka. Samozřejmě, kvůli oběhu Země kolem Slunce se nová čárka musela rýt poměrně často a celkově to bylo poměrně nepřesné, ale na potřeby tehdejší doby to postačovalo.

 

Rekonstrukce gnómonů

Od slunečních hodin po atomovou přesnost: O vývoji času aneb proč každá sekunda trvá jinou dobu

 

Hodiny a minuty

A právě Egypťané byli ti, kteří se rozhodli, že bude fajn mít i menší jednotku než den. Čas, kdy bylo slunce zapadlé, rozdělili na dvanáct částí, a to podobné udělali i s dobou, kdy bylo Slunce nad obzorem. Tady už pravděpodobně v mnohých z vás svitne podezření. Vzhledem k tomu, že Země není plochá, ale je jakž takž kulatá, Slunce bude nad obzorem o něco déle, než když není vidět. Čili i když si to oni sami pravděpodobně neuvědomovali, každá dvacetičtvrtina u Egypťanů trvala jinou dobu. Mimochodem, tento systém byl použit i v Bibli, v novějších výtiscích je to už však převedené.
 
Na scénu přicházejí Řekové, národ, který byl vždy o krok napřed. Pravděpodobně v roce 625 p.n.l. přichází na svět Thalés. O jeho převratných objevech jsme psali už i u nás, dovolíme si však krátké shrnutí. Thalés vnesl světlo do oblasti geometrie a matematiky, určil jeden z filozofických směrů, podal důvod vzniku zemětřesení, ale nejvíce se blýskl na poli astronomie, protože si všiml pár důležitých detailů a přisuzuje se mu i jedno z prvních přesných dělení času. Například asistoval při tvorbě 24 stejně dlouhých hodin a dokázal podle Slunce vypočítat, kdy začne další. Thalés totiž změřil dráhu, kterou Slunce projde, dokud je na obzoru a z ní zjistil úhel. Dosazením do rovnice zjistil, kolik času uběhne, když Slunce nevidíme a následně celou dobu rozdělil na 24 částí. Řekům se připisuje ještě jedno prvenství - jako první definovali ještě něco kratšího než hodinu. První verze minuty vychází z Thaletova měření a trvá, než Slunce nepřejde jeden stupeň na obloze, čili asi jako čtyři naše minuty.

 

Thalés z Milétu

Od slunečních hodin po atomovou přesnost: O vývoji času aneb proč každá sekunda trvá jinou dobu

 

Objevy nové doby

Postupem času se však požadavky lidí měnily a ve středověku již tomu bylo úplně jinak než ve starověku. Z toho titulu se proslavil i perský matematik Al-Biruni. Ten v roce 1000 zavedl velké množství časových jednotek. Uznány byly už i minuty, které byly tak jako dnes 1/60 hodiny. Přesně tak fungovaly i jím vyhlášené sekundy. Al-Biruni takto pokračoval ještě dál a po sekundách (ang. seconds) zavedl ještě thirds a fourths, které vyjadřovaly 1/60 předchozí celé hodnoty. Určitě bude mnoha zajímat, proč právě číslo 60. Dáno číslo bylo zvoleno v rámci kompromisu vůči světu geometrie, se kterým je matematika úzce spjata. V té době byla populární astronomie, která využívala jak dělení času, tak i geometrii a propojené jednotky byly velkým zjednodušením. Dnes už po vteřině následují setiny (1/100 sekundy), čili tady se systém s číslem 60 láme. Vždyť nakonec, doba pokročila a v dnešní době již není potřebný.
 
Když už lidé věděli co jak dlouho trvá, nějaké měřítko by bylo na místě. Příchod prvních mechanických hodin se datuje k roku 1579. Hodin vznikalo po světě několik a každé z nich dokázaly měřit a tikat sekundy. Jediný problém byl, že každým hodinám trvala vteřina jiný časový úsek a spolehlivost hodin trvala jenom tak dlouho, dokud majitel nespatřil druhé.
 
Další zásadní objev přednesl William Clement v roce 1644. Prohlásil, že kyvadlo specifických fyzikálních vlastností může mít dobu kmitu dvě sekundy. O 26 let později předvedl hodiny, které na tomto principu fungovaly a sekunda trvala vždy sekundu, bohužel, předběhl ho Galileo, který shrnul veškerý zájem. Tímto vynálezem se sekundu podařilo přesně definovat a vyjádřit a o dvě stě let později byla do definice sekundy přidána věta, která hlásá, že sekunda je polovina kmitového času kyvadlových hodin, které Clement použil. A od té doby již nebylo co řešit.

 

Replika Galileových hodin.

Od slunečních hodin po atomovou přesnost: O vývoji času aneb proč každá sekunda trvá jinou dobu

 

Každá sekunda je o něco delší

Jistě každý uzná, že definice hovořící o kmitajícím kyvadle není zrovna reprezentativní pro novou dobu, a tak byla několikrát vyměněna. Nejjednodušší říká, že sekunda je 1/86400 slunečního dne. Ta byla tehdy bezpochyby správná. Aktuálně je však oficiální definice mimořádně složitá. V soustavě jednotek SI totiž nyní stojí, že sekunda uběhne tehdy, když 9 192 631 770 izotopů cesia 133Cs za sebou změní stav ze základního do excitovaného (tzv. atomový čas). Nebo jednodušeji - pokud by se ve speciálních atomech vzdálil elektron od jádra o vrstvu dále a toto se událo fakt mnohokrát po sobě, uběhla by sekunda.
 
Jednoznačně je nyní na místě otázka "Panebože proč?". Odpověď je naštěstí mnohem jednodušší než stávající definice sekundy. Oběh Země kolem Slunce je čím dál tím pomalejší. Zpomaluje se ale tak nenápadně, že to není možné pozorovat na vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, ale na chemických reakcích ano. Kinetika reakcí působí množství faktorů a tlak je jedním z nich, proto bude vždy délka průběhu reakce úměrná k rychlosti oběhu Země kolem Slunce (pokud nepřijde do hry další faktor). No a shodou okolností přes 9 miliard izotopů cesia dalo přesné číslo.


 

Zde historie vývoje času končí a jak vidíme, prošla si mnoha turbulencemi. Věříme, že si znovu o něco chytřejší a že všechny věci byly pečlivě objasněny. "Domestikace" času stála množství námahy, nakonec, skloubilo se to, co je vesmírem dáno, a to, co od času chtěli lidé. Je skoro až neuvěřitelné, že něco tak komplexního stále funguje, i když ne zrovna na vteřinu přesně.

Zdroj: planetarium.sk, wikipedia.org, utm.edu, geni.com, A Brief History of Time Tagy: čas, sekunda, minúta, hodina
Ohodnoť článek
273
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Nejčtenější
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.