Horor, při němž budete muset trochu potrápit šedou kůru mozkovou.
The Blackcoatˈs Daughter (někde pod názvem February) mě zpočátku lákal hlavně přítomností mé oblíbené Emmy Roberts, ale žádná přehnaná očekávání jsem neměl. Pak však přišel trailer a já jsem regulérně zpozorněl. Zdálo se, že Oz Perkins nám doručí kousek, který bude stavět primárně na atmosféře a méně na levných baf efektech, respektive hektolitrech tělesných tekutin. Není třeba asi zdůrazňovat, že právě tomuto typu hororů osobně dávám přednost, takže jsem se začal opatrně těšit. Podařilo se však The Blackcoatˈs Daughter opravdu zaujmout, nebo šlo jen o falešnou hru a dostali jsme tuctovou žánrovku?
Nejprve trochu o příběhu. Ocitáme se v dívčí katolické škole Bramford. Přicházejí zimní prázdniny a studentky odjíždějí domů. Tedy, až na Katherine (Kiernan Shipka) a Rose (Lucy Boynton), pro které si rodiče z neznámých důvodů nepřijeli. Není možné se jim dovolat, a tak obě zůstávají v prázdné škole, kde se začínají dít zvláštní věci. Rose slyší strašidelné hlasy a její spolužačka se chová více než podivně. Jak s tím vším souvisí druhá dějová linie s mladou Joan (Emma Roberts), která utekla z psychiatrické léčebny a za každou cenu se snaží dostat do Bramfordu?
Nač chodit kolem horké kaše: osobně jsem z The Blackcoatˈs Daughter nadšený. Při sledování jsem byl dokonce až překvapen, jak moc se mi Perkinsův horor líbí. Není snadné popsat jeho atmosféru, ale je zatraceně silná. Celý příběh je prosáklý temnotou, zlověstností a místy až surreálně působícím tónem. Rovnou vám mohu říci, že pokud dáváte přednost spíše klasičtěji střiženým hororům, tak vám The Blackcoatˈs Daughter pravděpodobně moc neřekne. I přes krátkou stopáž je totiž tempo velmi pomalé. Hned zapomeňte i na to, že by vám Perkins něco obšírně vysvětloval. Postupně se sice objevují náznaky a možná vysvětlení, nikdy však nejsou stoprocentně potvrzena. Vlastně příběh spíše ještě více zamotají. Osobně jsem si dost dlouho nebyl jistý ani tím, jestli tu vlastně figurují nadpřirozené síly, nebo jde jen "jen" o vize/psychopatii některých postav. Díky tomu vás Perkinsův horor vcucne a nepustí. Pokud jste tedy dost trpěliví diváci. Herecky také nemám co vytknout. Film se logicky soustřeďuje hlavně na ústřední dívčí trio. Zmíněná Emma Roberts si sice musí vystačit s minimem dialogů, ale svou roli krásné a tajemné neznámé zvládá levou zadní. Vystrašená Lucy Boynton se také nenechala zahanbit a tichá a zlověstná Kiernan Shipka mě ještě asi bude strašit ve snech.
Když jsem přemýšlel, k čemu bych tak Perkinsovo dílo přirovnal, napadly mě filmy Davida Lynche či nedávné The Eyes of My Mother. Režisér pracuje s (na první pohled) ohranými žánrovými proprietami, ale nahlíží na ně z úplně jiného úhlu. Jinak řečeno: zpracovává je jinak, než by "běžný" divák očekával. Umím si představit, že kdejaký jiný hochštapler by s podobným námětem natočil tuctový exorcistický horor a ani by se příliš nezapotil. Chválím režiséra, že se nevydal jednodušší cestou a své diváky nemá za blbce.
Nejlépe uděláte, když si o filmu nebudete nic zjišťovat. Maximálně si zhlédněte trailer. A odpovězte si na jednoduché otázky: máte rádi pomalejší filmy? Nevadí vám absence jasných vysvětlení? Rádi si skládáte příběhovou skládačku z různých náznaků? Ano? Pak byste The Blackcoat's Daughter neměli v žádném případě vynechat. 8,5/10
