Den, kdy Hitler pochopil, že si pro něj přišla smrt.
Adolf Hitler byl na začátku druhé světové války zřejmě nejmocnějším mužem na celé planetě, ale postupem času svou sílu ztrácel. Ztrácel politickou i vojenskou převahu a v průběhu války i vlastní zdraví, když byl dlouhá léta závislý na amfetaminu, opioidech či dokonce kokainu. Autoři Jonathan Mayo a Emma Craigie se proto prostřednictvím dobových záznamů a svědectví detailně podívali na to, jak vypadalo jeho posledních 24 hodin při životě a i když bys mohl očekávat zdrceného nacistického vůdce, kolem něj se lidé bavili, pili alkohol, užívali drogy a oddávali se i divokým sexuálním hrátkám. Hitler však věděl, že svému osudu neunikne.
Hitlera přišel probudit jeho dvorní pomocník Heinz Linge, jenže nacistický vůdce byl již dávno vzhůru a čekal na Heinze jen kvůli tomu, aby spolu splnili ranní rituál s kravatou. Po úspěšném zvládnutí vázání kravaty se Hitlerovi začal věnovat August Wollenhaupt, jeho holič, a postaral se o jeho vlasy i ikonický knír, kterým si Hitler zakrýval své přílišné nosní dírky. Vůdce pak dostal do pravého oka kokainové kapky na uklidnění bolesti, vzal si několik tabletek na trávení a nechal si do místnosti přivést štěňátko své feny Blondi, se kterým si rád hrával.
Zanedlouho se vojenští pohlaváři Burgdorf, Krebs a tajemník Bormann setkali, aby opět vybrali láhve s alkoholem a pořádně se opili. Nijak jinak to nevypadá ani ve velících místnostech, kde alkohol ze skladů teče roudem a záletník Bormann se díky vyšší míře opilosti dokonce rozhlíží po vhodných kandidátkách na jeho novou milenku. Zajímavostí je, že mimomanželské vztahy mu jeho žena Gerda tolerovala a byla ochotna přivítat jeho nové objevy v jejich společné domácnosti. Na chodbách bunkru se v té době hrávaly i děti Goebbelsových, které vesele pobíhaly a zpívaly si, nevěda o tom, že během několika hodin je vlastní rodiče přinutí nedobrovolně zemřít.
Kolem druhé odpoledne se Hitler s přibývajícími vráskami na tváři společně s Evou Braunovou přidává ke svým kolegům, aby si vychutnali společný oběd. Hitler se prý odmítal při jídle bavit o prohrách, které německá armáda zažívala v boji, a tak se jeho kolegové snažili mluvit jen o příjemných věcech. V ten den však všechny překvapil plány o tom, jak musí jeho tělo spálit, aby ho Sověti ani Američané nemohli najít a zneuctít. Adolf Hitler pak s ostatními začal mluvit o tom, jaký způsob sebevraždy by bylo nejefektivnější zvolit a sám za nejlepší považoval kulku do hlavy. Na druhé straně, jeho manželka Eva Braunová nechce, aby se její hlava roztříštila na tisíce kousků, a tak si ze šatů vytahuje kyanidovou kapsli a vypráví o tom, jak doufá, že její smrt bude rychlá a bezbolestná. Hitler pak všechny ujistil, že kyanid je skvělý způsob, jak zemřít rychle, a tak se několik kolegů a kolegyň přidalo a požádali vůdce, aby jim jednu kapsli zajistil.
Hitler nakonec vydá rozkaz, aby jeho milovaný pes Blondi podstoupil test a vyzkoušel si kyanidovou kapsli. Nechtěl dovolit, aby ho zabili Rusové, a tak se jen přišel podívat na to, jak Blondi ležela na zemi během několika sekund od okamžiku, kdy jí v ústech praskla kapsle s kyanidem. Stejný osud pak postihl i všech pět dalších štěňátek, které však nezabije kyanid, ale obyčejná kulka. Následuje menší oslava pro členy a podporovatele Hitlerovy mládeže, ale to už všichni radost jen předstírají a vědí, co je čeká v dalších hodinách.
O desáté večer si Hitler přečetl zprávy o tom, že jeho spojenec Benito Mussolini skončil zastřelený a pověšený na náměstí a v té chvíli mu bylo jasné, že neexistuje jiná možnost a musí spáchat sebevraždu. Svým vojenským velitelům v Berlíně ještě nechal rozeslat informace o tom, jak by měli postupovat nacistické odvetné útoky, ale nikdo už nevěří, že by se Berlín dal zachránit. Nic se na tom nezměnilo ani po půlnoci, kdy se Hitler v očekávání dobrých zpráv naposledy dožadoval nových informací z fronty, avšak žádné nepřicházely, a tak si vůdce svolal několik kolegů a oznámil jim, jak plánuje odejít z tohoto světa. Všem poděkoval za jejich službu a pak se ještě setkal s jedním z doktorů z provizorní nemocnice, profesorem Ernstem Schenckem, kterému bylo jasné, že Hitler trpí Parkinsonovou chorobou a jeho tělo mu vypovídá službu.
Téměř všichni se společně baví s alkoholem a drogami, které v bunkru ještě zůstaly, a na chvilku se na večírku objevila i Eva Braunová, tedy tehdy už Hitlerova manželka, aby zřejmě na pár minut zapomněla na to, co se jí stane. Hitlerův vůdcovský bunkr však zůstal tichý a vůdce si společně s medikem Haasem vypráví o tom, jak chce zemřít. Jeho manželka Eva se prý bála, že nezemře ve stejné chvíli jako její manžel a když ho uvidí ležet mrtvého na zemi, lekne se a nedokáže spáchat sebevraždu. Medik všechny uklidnil, že mají dostatek kapslí i dvě pistole, pokud by se jedna zasekla, a vše by mělo vyjít podle plánu. Hitler se pak uložil do postele, zatímco v ostatních částech bunkru probíhají divoké orgie. V zubařském křesle měla sedět přivázaná žena a užívat si divoké hrátky se svým vyvoleným, protože žádné lepší zábavy už v té době nebylo. Hitler si už uvědomoval, že mu zbývá maximálně 24 hodin života do momentu, než do bunkru neproniknou Sověti a nezničí vše, co jim bude stát v cestě. Rádiové zprávy přicházejí s hrozivými informacemi, že Sověti jsou blíž, než se čekalo, a tak nastává hodina pravdy.
Eva Braunová vyšla těsně před vlastní smrtí na zahradu, aby si naposledy přehlédla oblohu nad Berlínem, ale místo ní viděla jen oblaka kouře a kapitulující nacistickou obranu u Reichstagu. O několik minut později se na stejnou cestu vydal i samotný Hitler, ale nedokázal vystoupit ven, protože ho zřejmě ovládl pocit strachu z výbuchů a kulek svištících napříč okolím bunkru. Věděl, že někde na stejné zahradě bude jeho tělo už za pár desítek minut zapálené, aby se nedostalo do rukou Sovětům, kteří by z něj udělali Maškarádu pro celý svět. A to on nemohl dopustit.
