Maďarsko je země plná zajímavostí, které se vyplatí vidět i zažít.
Maďarsko je země s bohatou historií. Skrývá v sobě velké množství krásných míst a památek, ale i příběhy z historie, při kterých tuhne krev v žilách. Zkus si proto přečíst následující zajímavosti a trošku si rozšířit obzory.
Třetí největší parlament na světě
Budapešť je nepochybně jedno z nejkrásnějších měst střední Evropy. Hlavní město Maďarska se může pochlubit mnoha památkami a turisticky vyhledávanými místy, přičemž na samotném vrcholu žebříčku se určitě nachází také parlament. Byl postaven už v roce 1896 a dodnes si drží titul třetího největšího parlamentu na celém světě. Předběhl ho jen londýnský Westminster a parlament v Rumunsku. Maďarský parlament je tak obrovský, že obsahuje 691 místností, mezi nimiž se můžeš přemisťovat po 20 kilometrech schodů. Na jeho výstavbu bylo použito přibližně 40 kilogramů čistého zlata a parlament se tyčí až do výšky 96 metrů.
Maďarské pengő se závratnou hodnotou
Při návštěvě Maďarska si musíš své bankovky vyměnit. V této zemi platí již desítky let forintem, avšak po druhé světové válce tam forint ještě ani neexistoval. Po výměně koruny z roku 1927 bylo až do roku 1946 používané maďarské pengő. Namísto haléřů či centů sestávalo ze 100 fillérů. Měna pengő se sice v maďarské společnosti dlouho neohřála, i tak si dodnes drží nelichotivý rekord. Obrovská hyperinflace způsobila, že maďarská banka musela vydávat bankovky se stále vyšší nominální hodnotou, a tak se v jedné chvíli v roce 1946 do oběhu dostalo i pengő s hodnotou 1 000 000 000 000 000 000. Bankovka s vyšší hodnotou od té doby nikdy nebyla vydána.
Světoznámý iluzionista, který se narodil v Budapešti
Harry Houdini je definitivně jedním z prvních jmen, která člověku přijdou na jazyk poté, co padnou slova iluze a kouzla. Jen málokdo z dnešní mladé generace si na vystoupení mladého kouzelníka i skutečně pamatuje, ba co víc, téměř nikdo v současnosti netuší, že Houdini je rodák z regionu střední Evropy. V roce 1874 se narodil přímo v Budapešti jako Erik Weisz a svůj životní úspěch zaznamenal samozřejmě až ve Spojených státech amerických. Houdini se do historie zapsal jako mistr úniků, protože se dokázal osvobodit prakticky z jakéhokoli spoutání. Naneštěstí, zemřel v mladém věku 52 let. Oficiálně skonal na prasknutí slepého střeva po úderu do břicha, ale tento důvod smrti byl vícekrát zpochybněn.
Bývalý korunní princ s tělem i srdcem
I když si už velkou slávu monarchie svých předků na vlastní kůži nezažil, Otto von Habsburg byl důležitou osobností. Narodil se v roce 1912 jako syn rakouského císaře a uherského krále Karla I. a od roku 1922 byl hlavou habsburské dynastie. Šlo spíše o formální pozici, protože monarchie byla již dávno zrušena, ale Otto pokračoval v politické aktivitě. Věnoval se publicistice, stal se poslancem Evropského parlamentu a dožil se krásných 98 let. Po jeho smrti se Rakousko i Maďarsko dohodli na symbolickém uložení ostatků, které bude kopírovat působení hlavy Habsburků. Zatímco jeho tělo zůstalo uložené v Rakousku, srdce putovalo do Maďarska, a tak dodnes odpočívá na dvou různých místech, kterým mohl jako korunní princ vládnout, kdyby se svět vydal jinou cestou.
Nejstarší pevninské metro v Evropě
Návštěva města Budapešť se obvykle neobejde bez použití metra. Málo turistů však ví, že budapešťské metro je druhé nejstarší na celém světě. V rámci evropské pevniny si sice drží prvenství, ale v tabulce rekordů se muselo sklonit před metrem v Londýně. Metro v Budapešti bylo postaveno už v roce 1896 a hlavním důvodem vybudování podzemní dráhy byla samozřejmě přeplněnost ulic, které pomalu praskaly ve švech.
Most nazvaný na počest amerického moderátora
Americký moderátor Stephen Colbert již několik let šéfuje vlastní noční talkshow. V minulosti přitom působil na stanici Comedy Central v rámci programu The Colbert Report, a právě v jedné z částí v roce 2006 zmínil i Maďarsko. Maďaři tehdy organizovali veřejné internetové hlasování o tom, jak by se měl jmenovat nový most v zemi. Informace o hlasování zachytil i Stephen a přímo ve své show vyzval fanoušky, aby mu dali hlas. Výzva byla úspěšná a název Most Stephena Colberta získával nejvíce hlasů ve více kolech. V polovině září 2006 dokonce maďarský velvyslanec v USA András Simonyi prohlásil, že Stephen soutěž opravdu vyhrál, ale na to, aby mohl most získat jeho jméno by musel umět plynně maďarsky a dokonce být mrtvý. Přesto dal Colbertovi šanci a pozval ho do Maďarska. Most nakonec dostal název Megyeri.
Úmrtí uherského krále jako z nepodařeného filmu
Řada králů a císařů zahynula během historie bizarní smrtí a král Belo I. by se v pomyslném žebříčku jednoznačně neztratil. Na uherský trůn sice usedl pouze na tři roky, ale na samotný trůn zřejmě po smrti vzpomínal ještě velmi dlouho. Belo vládl v období, které nebylo příliš klidné, a tak čelil nespokojenosti ze strany svých poddaných. Nicméně, na jeho místo se německý král snažil dosadit svého favorita Šalomouna, což Belo I. nakonec nechtěl dopustit. Rozhodl se o svůj trůn bojovat, jenže v Dömösu se pod ním zhroutil trůn, na kterém v té chvíli seděl, a Belo měl být ve velmi vážném stavu. Při odchodu do bojů poté zemřel.
Vzácná koruna, která byla raději poslaná Američanům
Jedním z nejvýznamnějších maďarských symbolů je nepochybně svatoštěpánská koruna. Vzácný artefakt se na korunování králů používal stovky let, ale ani on by zřejmě neodolal tlaku ze strany komunistů před koncem druhé světové války. Maďaři vzali ze strachu před komunisty korunu a předali ji Američanům. Koruna svatého Štěpána proto strávila od roku 1944 více než 30 let ve městě Fort Knox. Zpět Maďarsku ji po dlouhé době předal v roce 1978 až prezident Jimmy Carter. Právě originální korunu, která roky odpočívala za oceánem, si dnes můžeš prohlédnout v maďarském parlamentu v Budapešti.
Maďarská ztráta drtivé většiny území
Maďarští nacionalisté vzpomínají na období po první světové válce s těžkým srdcem. Rakousko-Uhersko bylo nuceno se rozpadnout, po celé střední i jižní Evropě vznikaly národní státy a Maďaři mohli pouze smutně sedět a dívat se na to, jak se jim jejich bývalá říše rozplývá před očima. Maďarsko podepsalo Trianonskou smlouvu v roce 1920 a na jejím základě rovnou přišlo o 71 procent svého dosavadního území. Stejně tak přišlo i o 66 procent svého předchozího celkového počtu obyvatel, a tak skončil příběh jedné mocné říše. Není divu, že se mnozí Maďaři na Trianon zlobí dodnes.
Neslavný konec Jiřího Dóžy
Vůdcem jednoho z nejvýznamnějších povstání proti uherské šlechtě se stal Jiří Dóža. Chytrý bojovník dokázal lid strhnout na svou stranu, přičemž prvotním cílem byla křížová výprava proti Turkům. Z křížové výpravy se zanedlouho stalo obyčejné povstání, protože uherský lid ztratil se svými šlechtici trpělivost. Dóža byl navzdory bojovým úspěchům v roce 1514 poražen a zabit velmi krutým způsobem. Jako výsměch si musel sednout na rozžhavený trůn, na hlavu zase dostal rozžhavenou železnou korunu a nakonec z něj museli zaživa trhat maso spolubojovníci z povstání. Dóža si tak dobře zapamatoval, jak dopadne člověk, který se chce stát samozvaným králem.
Na závěr nesmíme zapomenout zmínit maďarskou krásku Barbaru Palvin.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
