Drsná příroda Patagonie, ledovce, zasněžené Andy i opalující se tučňáci a tuleni. To je Ohňová zem.
Chceš zažít skutečnou atmosféru „konce světa“? Pak bys svou pozornost měl zaměřit na exotickou Argentinu. Ne však na karnevaly v Buenos Aires, pro pořádné dobrodružství stačí jen tříhodinový let z hlavního města této jihoamerické země. Pokud však upřednostňuješ pevnou půdu pod nohama, pak pro tebe bude lepší Pan-American Highway (argentinská národní cesta č. 3).
Leží mezi sněhovou pokrývkou andských hor a průlivem Beagle. Rušný přístav, turistické středisko a v neposlední řadě nejjižnější město na světě – Ushuaia. I když nejjižnější město, které leží jen asi 10 kilometrů jižněji, je zřejmě Puerto Williams v Chille, Ushuaia je obecně známější a mezi turisty vyhlášenější destinace.
Město v dávných dobách sloužilo jako misionářská základna, kolonie trestanců či přístav pro argentinské námořnictvo. Za posledních 20 let se však změnilo v hlavní turistickou destinaci pro nadšence z celého světa. Je hlavním a zároveň největším městem provincie Tierra del Fuego. Ze severu je obklopeno pohořím Martial, na kterém se sníh vyskytuje celoročně a na jihu kanálem Beagle, jehož mořská voda jen málokdy překročí hranici 5 stupňů Celsia.
Odhaduje se, že první obyvatelé zde pobývali už před 10 000 lety, ale město jako takové bylo založeno 12. října 1884 Augustem Lasserrem. Ushuaia v minulosti utrpěla několik epidemií včetně tyfu, černého kašle a spalniček, což původní populaci výrazně snížilo. První sčítání lidu, které se zde odehrálo v roce 1893, zjistilo 149 stálých obyvatel. Během pár let jejich počet však dramaticky rostl a dnes ve městě žije přibližně 60 000 obyvatel.
Pokud tě zajímá, co by sis s sebou měl do Ohňové země vzít za oblečení, šortky raději nech doma. Místní podnebí se vyznačuje chladnými léty a mírnými zimami. Jelikož mluvíme o jižní polokouli, nejchladnějším obdobím je červenec až srpen, kdy se teplota pohybuje kolem 0 stupňů Celsia. Naopak nejteplejšími jsou prosinec až únor. Sluneční paprsky mohou v tomto období ohřát vzduch i na 15 stupňů. I zde však dokáže počasí místní obyvatele potrápit. Hovořím o nejteplejší a nejchladnější teplotě, která zde byla zaznamenána.
Nejnižší teplota od roku 1901 byla naměřena v červenci a její hodnota na teploměru ukazovala rovných -21 stupňů, zatímco nejtepleji bylo v lednu, a to 29,5 stupně. Co se týče srážek, ty jsou rovnoměrně rozloženy během celého roku a v zimních měsících jsou většinou sněhové nebo smíšené. V průměru však prší 146 dní v roce. A pokud zrovna neprší, častá je oblačnost nebo mlhavé počasí (více než 200 dní za rok). To má za důsledek, že Ushuaia má průměrně necelé 4 hodiny slunečního svitu na den (ročně 1434 hodin). Léta bývají oblačná a větrná s maximy kolem 15 stupňů, teploty nad 20 se zde vyskytují pouze pár dní do roka. Ničím nevšedním v letním období nejsou ani noční mrazy.
Svým umístěním blízko jižního pólu se vyznačuje i velkými rozdíly mezi nejkratším a nejdelším dnem v roce. Jako člověk zvyklý na dlouhé červnové dny, bys zde ze slunce moc nadšený nebyl. V polovině června zde totiž slunce vychází zpoza horizontu až o jedenácté dopoledne a zapadá něco krátce po osmnácté. V prosinci si však místní užívají sluneční svit, o jakém se nám v tomto období ani nesní. Slunce se na obloze objevuje již před pátou ráno a zapadá až po 22:00.
Pro mnohé cestovatele je Ushuaia pouze přestupní stanicí na výletě do Antarktidy, která leží od města přibližně 1 500 kilometrů. Prohlédnout si město, tamní kulturu a přírodní krásy však ani zdaleka nestihneš za den či dva. Za místní turistické atrakce je považován rozhodně národní park Tierra del Fuego a záliv Lapataia. Do národního parku se dá dostat buď po silnici, nebo i po „železnici na konci světa“ (End of the World Train) z Ushuaii.
V parku můžeš obdivovat ptáky, tučňáky či tuleně, kterým místní klima nesmírně vyhovuje. Ve srovnání se známými národními parky Patagonie – Los Glaciares či Torres del Paine, je v Ohňové zemi divokost, chlad a nemilosrdnost hor ještě mnohem reálnější. Turisty navštěvovaný je i maják Les Eclaireurs, který je označován jako „maják na konci světa“. Leží však až 320 kilometrů od města na Isla de los Estados.
Ve městě je toho k vidění ale také dost. Navštívit můžeš hned několik muzeí. Například muzeum „Yaman“, které vyobrazuje život původních obyvatel – indiánů z kmene Yamana. Zobrazená je v muzeu i dávná historie, když město sloužilo spíše jako trestanecká kolonie. Další, které stojí za zmínku, jsou Muzeum konce světa a Námořní muzeum.
Pro velké nadšence do lyžování a snowboardování město nabízí lyžařské středisko Cerro Castor, které se nachází zhruba 25 kilometrů od města. Jeho sezóna probíhá od června do října, což je nejdelší sezóna na celé jižní polokouli. Lyžařské středisko patří celkově mezi nejnavštěvovanější turistické atrakce. Nachází se zde hned 24 sjezdovek různých úrovní a 9 vleků, které dokáží přepravit až 10 000 osob za hodinu. Nedaleko Ushuaii si můžeš vychutnat běh na lyžích, procházku na pravých sněžnicích, jízdu sněžným skútrem nebo psím spřežením.
Pokud tě zajímá místní kuchyně, pro tamní oblast jsou logicky typické mořské plody a ryby. Od tradičního Fuegian kraba a černého štikozubce až po tresku a patagonské pečené jehněčí. Každoročně přes zimu se navíc ve městě koná mezinárodní gastronomický festival „Ushuaia a la Fuego Lento“. Jde o akci, na které můžeš ochutnat všechno, co tamní kuchyně nabízí, ale také se můžeš učit od zkušených profesionálů, kteří ukazují své kulinářské umění nadšencům. Pokud ale mořským živočichům vůbec neholduješ a z vůně pečeného jehněčího ti je špatně, věz, že i zde najdeš běžná jídla jako pizzu či hamburger.
Pokud tě tedy láká exotika Jižní Ameriky, věř, že kontinent toho nabízí mnohem více než jen polehávání na rozpálené pláži a výlety do amazonského pralesa. A zvýšený zájem o Ohňovou zemi dokazuje, že turisté si tamní oblast opravdu snadno zamilují.
