Způsobí více úmrtí než vraždy, autohavárie a drogy dohromady. Proč lidé utrácejí za cigarety, které je zabíjejí?

Hned na začátek je třeba podotknout, že co organizace, to jiné statistiky. Záleží na tom, jakým způsobem se data sbírají a zda jde o zkoumání v rámci světa nebo data pocházejí pouze z vybraných zemí. Další věcí, která dokáže výsledky zkreslit, je také zkoumaný vzorek, zejména pokud mluvíme i o kuřácích pod 18 let nebo se tváříme, že kouří jen dospělí.

Data Světové zdravotnické organizace říkají, že zmíněná opatření mají svůj význam, ale záleží spíše na konkrétním regionu. Zatímco v roce 2000 kouřilo až 27 % světové populace, v roce 2016 to bylo už jen 20 %. V rámci jednotlivých kontinentů a zemí je však vývoj situace značně rozdílný.

Počet kuřáků v rámci západní Evropy je víceméně stejný. V některých koutech země, například na Středním východě, se počet lidí holdujících cigaretám dokonce zvyšuje. Celosvětově pak WHO uvádí, že zatímco dnes kouří přibližně 1,1 miliardy světové populace, v roce 2025 to má být až 1,6 miliardy.

Ze zemí Evropy se za největší kuřáky považují Řekové a Bulhaři, kde se čísla pohybují na úrovni 40 % dospělé populace. Naopak nejméně cigaretám holdují Skandinávci, konkrétně ve Finsku či Švédsku kouří jen 15 až 20 % dospělých. Podle statistik Světové zdravotnické organizace zemře v souvislosti s kouřením na světě 3,5 milionu lidí, v roce 2025 by to mělo být až 10 milionů.

Toto byla však data WHO, podle statistik OECD je situace poněkud rozdílná. Za to může jistě i fakt, že se dívá jen na 35 vybraných zemí, ve kterých se navíc zaměřuje pouze na denní kuřáky. V těchto zemích vyspělého světa byl zaznamenán pokles denních kuřáků z 26 % na 18 %.

Podle OECD si nejlépe vedou země západní a severní Evropy jako Velká Británie, Holandsko či Dánsko, kde zaznamenali úbytek denních kuřáků až o 10 %.

Rakovina, předčasné stárnutí ale i snížená chuť na sex

Souvislost mezi kouřením a vznikem různých druhů rakoviny je již téměř nepopiratelná. Logicky největší souvislost mají cigarety s dýchacími potížemi, a tedy i vznikem různých plicních onemocnění a samozřejmě i rakoviny plic. Podle American Cancer Society zapříčiní kouření každý rok více úmrtí než HIV, alkohol, vraždy, autohavárie a nelegální drogy dohromady. 

Dobře známé je i snížení kapacity plic, což lze pozorovat i v běžném životě. Pokud patříš mezi kuřáky, určitě si ještě vzpomínáš na časy bez nich. Tehdy ti nedělalo problém vyběhnout schody či doběhnout na autobus, aniž by ses zadýchal. Usazování nečistot v plicích, které směřuje k jejich ucpávání, však vede ke snížení jejich kapacity a tím i jejich funkce, což se projeví právě na nadměrné dušnosti.

Rakovina plic však samozřejmě není jediným druhem rakoviny, které přibližně 4 000 chemikálií obsažených v cigaretách způsobují. Zvyšuje se také možný výskyt rakoviny úst, hrtanu, jícnu, žaludku, slinivky, tlustého střeva, ledvin, krve a kostní dřeně.

V důsledku omezeného průtoku krve dochází i k rychlejšímu stárnutí, a to až o 50 %. Pozorovat to možná lze na rychlejším tvoření vrásek v oblasti očí a rtů či vzniku stařeckých skvrn. Narušená jsou i vlákna tvořící kolagen a elastin, čímž pokožka ztrácí přirozenou pružnost.

Velmi negativní vliv má i na naše srdce. Jelikož inhalování cigaretového kouře snižuje složení krve, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny, vzniká i 4násobně vyšší pravděpodobnost mozkové příhody.

To, že mají cigarety velmi špatný efekt na naše zuby a celou ústní dutinu, snad ani není třeba říkat. Celkové zažloutnutí zubů, skvrny na zubech, snížená schopnost bránit se bakteriím, otok a krvácení dásní, je jen zlomek zdravotních komplikací ústní dutiny, které má kouření na svědomí. Negativní dopad však mají i na zvýšenou citlivost a a způsobují i těžko odstranitelný zápach z úst.

A nepotěším ani sexuálně aktivních jedince. Kouření totiž zasahuje negativně i do této oblasti života, čímž může následně dojít i ke vzniku jisté psychické nepohody. Nejznámějšími poruchami jsou předčasná ejakulace, snížení libida a také erektilní dysfunkce. Cigarety jsou dokonce nejčastějším důvodem jejich vzniku. Všechny tyto nemoci vznikají opět v důsledku narušeného průtoku krve, a tedy i krve směřující do pohlavních orgánů. 

Po poslední cigaretě

Změny v těle se odehrávají téměř okamžitě. Už 20 minut od poslední cigarety se v těle upraví krevní tlak, srdeční frekvence i celková cirkulace krve, v důsledku čehož se začneš cítit lépe. Po 8 hodinách se upraví i hladina oxidu uhelnatého, čímž se dostane hladina kyslíku v krvi na normální úroveň. Po prvním dni bez cigarety poklesne i riziko infarktu. Po dalším dni se upraví i funkce nervových zakončení, což způsobí, že začneš lépe vnímat chutě i pachy.

Přichází třetí den a s ním i příchod abstinenčních příznaků. První den či dva jsi zvládl, ale do jisté míry za to mohl i fakt, že v tvém těle se stále nacházel nikotin, ten se však z těla zcela vyplavil, a proto může nastat velká chuť na cigaretu. Jelikož ji však svému tělu nedodáš, přichází podrážděnost, špatná nálada, nespavost či bolesti hlavy.

Když to ale překonáš, opět v těle dojde k dalším pozitivním změnám. Po dvou týdnech se zase upraví krevní oběh a funkce plic se může zlepšit také o 30 %. Zhruba po půl roce tvé ​​tělo pocítí celou řadu pozitiv jako čištění plic a s tím spojený ústup kašle a zmenšená dušnost. Po 5 letech se riziko mozkové příhody dostane na stejnou úroveň jako u nekuřáků a mezi 5. až 10. rokem se podobně upraví i možný vznik rakoviny.

I když se kouření možná stalo součástí tvého života, je nutné si naplno uvědomit všechny nepříznivé dopady, které samozřejmě nejsou jen zdravotní, ale i ekonomické.

Ve společnosti se často používá myšlenka, že pokud bys nekouřil krabičku denně, mohl bys ušetřit za rok spoustu peněz a za 10 let bys měl například na nové auto. Víme však, že takto to nefunguje, a pokud bys i nekouřil, ušetřené peníze bys zřejmě utratil za něco jiného. Ale bylo by to možné něco přínosnějšího.