Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Úterý 15. 10. 2019 svátek má Tereza, Terezie

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Doporučujeme zapnout browser notifikace, pokud budeš přihlášený na Refresheru na tomto zařízení.
Zajímavosti
19
Matej Krajčovič
4. září 2019, 9:18

„Amazonský prales jsou plíce Země“ – hloupost, většina kyslíku podle expertů vzniká jinde

Záměrně zakládané požáry farmáři zapalují pouze na malém území pralesů. Větším problémem jsou prý ty náhodné, za které mohou suchá a klimatická změna.

Matej Krajčovič
4. září 2019, 9:18
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
19
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Pozornost světa se soustředí do Jižní Ameriky, kde hoří velké plochy amazonského deštného pralesa. Na rozdíl od těch na Sibiři je však místní zemědělci založili záměrně, aby oheň vyčistil pokácené stromy a farmáři tak získali nová území využitelná pro svůj dobytek nebo sójové pole. Uvádí to například výzkumnice Ane Alencarová, kterou citoval Quartz.

 

Emanuel Macron, Cristiano Ronaldo, Leonardo DiCaprio a další politici, celebrity i média vyzývají k okamžitému hašení požárů. Na sociálních sítích přibývají sbírky a 20 milionů Brazílii nabídla i mezivládní organizace G7.

 

 

Přispěvatel magazínu Forbes věnující se energetice a životnímu prostředí Michael Shellenberger je však přesvědčen, že ve zprávách o požárech se křížem krážem zachází i s informacemi, které jsou nepravdivé nebo nepřesné. A nemyslí přitom jen používání fotografií, na kterých jsou požáry z jiných lokalit nebo staré dvacet let.

 

 

Rozhodl se obrátit na několik odborníků a vypátrat, co všechno podle nich nesedí. Problém má hlavně s tvrzením, že „amazonské pralesy jsou plíce Země“, tedy zodpovědné za velkou část produkce kyslíku, který dýcháme. 

 

„Je to bullsh*t,” tvrdí ním oslovený expert Dan Nepstad z Amazonského environmentálního výzkumného institutu. „Amazonské pralesy produkují hodně kyslíku, ale stejné množství kyslíku i spotřebují při dýchání.“

 

Pod tzv. dýcháním má na mysli látkovou výměnu, kdy rostliny přijatý kyslík potřebují k získávání živin z půdy. Na rozdíl od fotosyntézy při ní oxid uhličitý zase uvolňují. EarthSky.org píše o tom, že 50 až 85 % kyslíku ve skutečnosti produkuje fytoplankton, tedy řasy a sinice v mořích a oceánech. 

 

O požárech v amazonském pralese si můžeš přečíst i v rozhovoru s klimatologem na Refresheru. Pavla Faška jsme se zeptali i na tvrzení o „plicích země“. „Z teoretického pohledu a po vytržení z kontextu se dá kritizovat všechno. Tyto lesy však v prostředí, ve kterém se nacházejí, plní svou funkci a pokud tam nebudou, nebude fungovat celý systém. Teorie je jedna věc, praxe druhá.“ Podle něj je nejvyšší čas řešit klimatické změny globálně.

 

 

V podobném duchu se vyjadil i Ivan Jarolímek z Centra biologie rostlin a biodiverzity SAV: „Je pravda, že většina kyslíku je vytvořena řasami. Celý systém ale funguje jako mozaika a není rozumné z něj amazonské pralesy odtrhnout. Jedna část bez druhé existovat nemůže a pro tropy má toto území rozhodující roli.“

 

NAČÍST CELÝ ČLÁNEK BEZPLATNĚ
Podpoř tvorbu kvalitního obsahu
Roky tvoříme kvalitní autorské články, které nikde jinde nenajdeš. Pokud chceš více takových článků, předplať si REFRESHER+ a dostaneš další výhody.
CHCI PODPOŘIT

 

Shellenberger však nesouhlasí ani s označováním rozměrů letošních požárů za něco rekordního či bezprecedentního. Cituje brazilské statistiky, podle kterých je sice ohnisek o 80 % více než loni, ani zdaleka se však nepřibližuje k počtu požárů z let 2003 až 2008. Prezidentem Brazílie byl tehdy Luiz Inácio Lula da Silva a ne Jair Bolsonaro, který se zviditelnil slovní přestřelkou s Macronem. 

 

Třikrát více požárů než v Brazílii je například v Angole.

 

 

Komentátor Forbesu si dopisoval i s brazilským novinářem Leonardem Coutinhem, který požáry pokrývá na svém Twitteru. Podle něj v amazonských pralesích hoří pravidelně, ale svět se o tyto problémy v dobách, kdy byly výrazně horší, vůbec nezajímal

 

Úplné zmizení pralesů kvůli lidské činnosti podle něj v žádném případě nehrozí. Polovina jejich území je před odlesňováním a následným zapalováním pasek chráněna zákonem a například na zmíněné pěstování sóji jsou vhodné pouze 3 % celé plochy. 

 

A samotné odlesňování? Také toho je podle studií stále méně. Oproti roku 2004 například kleslo na čtvrtinu. 

 

Countinho říká, že pro Brazílii je mnohem větším rizikem klimatická změna, sucha a následné náhodné požáry, nikoliv systematické odlesňování na malém území. Právě nekontolovaný oheň je rizikem pro obydlí i mnohem větší území lesů. 

 

Podpora zahraničí a dobrovolných přispěvatelů by tedy podle něj měla směřovat do systému detekce a prevence požárů Aliança da Terra, kde mezi 600 dobrovolníky pracují právě i světem kritizováni farmáři. Nekontrolované ohne totiž ohrožují jejich živobytí a rodiny.

 

O tom, co se v Jižní Americe děje, bychom tedy měli vědět a snažit se místním pomoci ze všech sil. A ačkoliv ne všechny publikované informace musí být úplně přesné, naši odborníci upozorňují, že podstata problému je opravdu někde jinde, než v popotahování se kvůli slovíčkům a googlení přesného zdroje fotografií.

Zdroj: forbes.comNáhledový obrázek: Pixabay.org Tagy: amazonský prales, požiare
Přidej se k těm, kteří nás podpořili. Předplať si R+ VÍCE
Ohodnoť článek
32
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jako neregistrovaný jsi tento měsíc přečetl už 1/40 článků. Přihlas se pro neomezený přístup. Jako neregistrovaný jsi přečetl už 1/40 článků za měsíc. PŘIHLÁSIT / REGISTROVAT PŘIHLÁSIT
Nejčtenější