Neříká se nám to lehce, ale nové album Sny jsou mocnější než skutečnost od Senseye ničím nepřevyšuje jeho předchůdce. Přitom potenciál v něm byl.
Pamatuješ si na loňského Bratana? Sensey si v podstatě ukradl rok 2019 pro sebe svým debutovým albem, kterému statut nejlepší desky v našich očích dokázali uzmout jenom Smack, Hugo Toxxx a pravděpodobně i Dollar Prync. Z toho důvodu jsme také byli zvědaví na jeho druhý projekt, který byl ohlášen v létě. Do jaké míry ale album Sny jsou mocnější než skutečnost naplnilo naše očekávání?
Je zvláštní, že to řekneme, ale asi bychom se ani nezlobili, kdyby nové Senseyovo album znělo skoro identicky, jako to předešlé. Parametry na to mělo. Deset zvukových stop v délce kolem tří minut, celková délka alba něco přes půl hodiny, a tracklist sliboval produkce a rýmy zajímavých hostů. První single Elon Musk byl charakterově prodlouženou rukou debutu, pročež jsme si byli jistí, že album nadchne.
A i přestože následně vydané singly Oheň s Calinem a Prší, jen se leje s Dorianem nezapadaly do dříve připraveného schématu, mysleli jsme si, že volba k vydání před releasem na ně padla z důvodu populárních hostů a přitáhnutí pozornosti k albu.
Předpokládali jsme správně, vnuklo nám při poslechu prvního tracku s názvem Manager, jenž nás přesvědčoval, že se znova dočkáme správného mixu pouliční flow a autotune vibu, který bude zároveň i odsýpat.
V konečném důsledku se však jednalo o jediný track tohoto typu. Nenech se mýlit, zbytek alba atmosféru nepostrádá; koneckonců jsme Senseye minulý rok prohlásili mistrem atmosféry a hrátek s autotunem. Letos tomu ale chybělo to pomyslné cosi. Jako by nálada samotného umělce udusala euforickou atmosféru minulého roku.
Není se ale čemu divit. Čím byl pro umělce tento rok zajímavý? Motivace k nejlepším výkonům před mikrofonem potřebuje nějakou energii, kterou rapeři obvykle čerpají na koncertech od svých fanoušků. Když sedíš doma, odříznutý od činností, které ze všeho na světě nejvíc miluješ, pozitivně budeš přemýšlet jen těžko. Letos jsi takový stav také jistě zažil.
Tak jsme hned v závěsu dostali depresivní track Můry, jenž, jak se sám Sensey vyjádřil, je pro něj velice osobní záležitostí, která je věnována nočním můrám a démonům. Následně Prší, jen se leje s jedním z nejaktivnějších raperů z Blakkwoodu Dorianem, který jaksi pokřiveně motivuje, když vypráví o tom, jak je potřeba se dostat z nuly do normálu a nikdy zpět.
