S gangem „500 neviditelných kamarádů“ zabíjel děti. 17letý sériový vrah je nutil, aby se svlékaly do naha

Woodcock si tento neúspěch velmi rychle vynahradil. Ještě téhož roku zavraždil sedmiletého Wayna Malletta. Zpočátku jen nevinně konverzovali o vlacích, které byly jejich společnou zálibou. Chlapce mimo dohled okolí požádal, aby se svlékl. Jelikož odmítl, svého mladšího kamaráda uškrtil a pokousal do pozadí a lýtka. Jeho tělo sexuálně nezneužil, ale svlékl ho z oblečení, pozoroval, jak vypadá, a před odchodem z místa činu ho znovu oblékl. Kromě toho vedle něj vykonal velkou potřebu.

Za vraždu Wayna Malletta nejprve neprávem odsoudili 14letého Rona Moffatta. Ten se ale v roce 1957 po usvědčení Petra Woodcocka dostal na svobodu. Ještě předtím Peter Woodcock v říjnu 1956 ubil k smrti devítiletého Garyho Morrise, kterému při útoku roztrhl játra. I druhou oběť pokousal, svlékl a znovu oblékl.

Začátkem roku 1957 unesl, zavraždil a sexuálně zneužil teprve čtyřletou Carole Voyce. Forenzní psycholožka Katherine Ramsland píše, že za poslední z trojice dětských obětí si pro změnu zvolil dívku, aby podle jeho slov „napravil rovnováhu“. Způsob vraždění 17letého teenagera byl stále brutálnější. Malému děvčátku podle koronera vkládal do pohlavního otvoru větev ze stromu.

Tentokrát ho s uneseným dítětem vidělo množství svědků, a tak se dva dny nato dostal do rukou policie. Přiznal se ke všem třem vraždám a prozradil také, že sexuálně obtěžoval několik dalších dětí.

„Je mi líto, že zemřely děti, ale cítil jsem se jako Bůh. Byla to Boží moc nad lidskou bytostí. Šlo o rozkoš, kterou mi to přinášelo. V životě jsem zažil jen málo potěšení. Ale při škrcení dětí jsem cítil vzrušení, jistý stupeň potěšení a úspěchu. Protože to byl tak skvělý pocit, chtěl jsem ho zopakovat.“ – Peter Woodcock

Jeho tři oběti

 

 

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

Príspevok, ktorý zdieľa Crime+Investigation Portugal (@crimeinvestigationpt)

Týrali ho už jako dítě

Biologická matka Petra Woodcocka, pouze 17letá pracovnice z továrny (podle jiných zdrojů to byla 19letá prostitutka), dala chlapce v roce 1939 k adopci. Během prvních tří let si ho vystřídalo několik pěstounů. Děťátko neustále plakalo a nikdo netušil, co s ním je, a tak si ho pěstouni neustále předávali. Už v tomto období zažil fyzické týrání a skončil v nemocnici.

Podle forenzní psycholožky Katherine Ramsland se tak u něj mohla vyvinout reaktivní porucha příchylnosti. Ta může vzniknout následkem výrazného zanedbávání či zneužívání ze strany rodičů do pátého roku života. Takové děti si neumějí vytvořit zdravé emocionální vztahy a jsou náročné na výchovu.

Malého chlapce se nakonec ujala rodina Maynardových, uvádí The Star. Peter Woodstock tvrdil, že ze všeho nejvíc se bál své matky Susan. Když ho policie chytila, obával se především jejího hněvu. Ve skutečnosti to ale byla právě ona, kdo se o něj nejvíce staral, i když ho většina lidí zavrhla. Do 7 let měl strach prakticky z každého ve svém okolí a nikdo se k němu nemohl přiblížit, jinak začal hystericky křičet. Rodiče se snažili své emočně nestabilní dítě přesouvat mezi soukromými školami a pomoc hledali i u terapeuta.

Petra Woodcocka neměli jeho vrstevníci vůbec v lásce, pravidelně ho šikanovali, a tak trávil většinu volného času o samotě. Miloval ježdění na svém kole a fantazíroval, že ho doprovází jeho 500členný gang neviditelných kamarádů. Říkal mu Winchester Heights Gang, píše Mark Bourrie. Kolo neodkládal ani v zimě. O víkendech podle vlastních slov najezdil desítky kilometrů, díky čemuž dobře znal své okolí. Věděl, kde si hrají děti a kam je může vzít, aby měli soukromí.

Na jeho představách o neviditelném gangu by nebylo prakticky nic špatného, kdyby během svých cyklistických výjezdů jako 17letý v průběhu čtyř měsíců (1956—1957) nezavraždil v okolí Toronta trojici nevinných dětí. První a prý jediný „konsensuální“ sex zažil s 12letou dívkou.

Sexuálně zneužíval pacienty

Peter Woodcock u soudu

 

 

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

Príspevok, ktorý zdieľa Crime+Investigation Portugal (@crimeinvestigationpt)

Znalci u Woodcocka diagnostikovali psychopatii a soud v roce 1957 rozhodl o jeho umístění na psychiatrii v Penetangu, kde se ho pokoušeli léčit různými experimentálními způsoby, včetně dávkování LSD.

Z jeho pěstounů s ním po odsouzení komunikovala pouze matka, i ta ale kontakt koncem 60. let nadobro přerušila. Příběh mladého sériového vraha tímto ovšem zdaleka nekončí.

Po několika měsících na psychiatrii se začal sebepoškozovat. Při jedné příležitosti si sehnal měděný drát, který si zasunul hluboko do penisu. Když zaměstnanci ústavu zaslechli hrozivý křik, vběhli do jeho pokoje a viděli, že silně krvácí.

Během pobytu na psychiatrii se Peter Woodcock pravidelně oddával homosexuálním hrám. Společně s jedním z milenců, který se jmenoval David Lesperance, vytvořili takzvaný „sebevražedný Plán X“, ve kterém jim ale zabránil personál a dvojici oddělil. Woodcockův milenec si později našel jiného partnera a proto je sériový vrah údajně plánoval zabít. Následně si to však rozmyslel.

„Jsem obviněn z toho, že nemám žádnou morálku, což považuji za spravedlivý posudek, protože moje morálka je taková, jakou mi systém dovoluje.“ - Peter Woodcock

V rámci psychiatrického experimentu The Hundred Day Hate–In ho společně s dalšími psychopaty uzavřeli do jedné místnosti, aby se pokusili u pacientů vyvinout určitou úroveň empatie. Peter Woodcock svou „empatii“ ovšem prokazoval tím, že od ostatních pacientů vyžadoval orální sex nebo dárky, například cigarety, uvádí Peter Vronsky, autor knihy Serial Killers: The Method and Madness of Monsters.

Lhal jim, že se tak dostanou do gangu The Brotherhood, který ve skutečnosti existoval jen v jeho hlavě. Woodcock tvrdil, že mu kontroverzní program léčby nijak nepomohl, ale paradoxně ho naučil, jak lépe manipulovat s ostatními pacienty a cíleně je zneužívat pro své potřeby.

Po poslední vraždě masturboval, dokud neusnul

V pozdějších letech ho přesunuli do psychiatrické léčebny v Brockville se středním stupněm ostrahy, kde mu dovolili, aby se zúčastnil promítání thrilleru Mlčení jehňátek o sériovém vrahovi Hannibalu Lecterovi. V Brockville se dal legálně přejmenovat na Davida Michaela Kruegera.

Během pobytu v léčebně v Brockville se seznámil s Brucem Hamillem, bývalým pacientům ze psychiatrie v Penetangu.

Ten byl v minulosti odsouzen za vraždu (zabil svou 58letou sousedku, kterou 36krát bodl nožem) a stejně jako Woodcock skončil na psychiatrii, kde se stali milenci. V roce 1988 ale Brucea Hamilla propustili, našel si manželku a zaměstnal se jako člen ochranky u soudu. Když se znovu kontaktovali, Peter Woodcock alias David Michael Krueger ho přesvědčil, aby spolu zabili jednoho z pacientů, píše Toronto Sun. 

Hamillovi tvrdil, že se po vraždě dostane do mimozemské skupiny The Praetorian Guard, jeho otec bude reinkarnovaný a získá vstupenku na mimozemskou loď, uvedl Lee Mellor, autor knihy Cold North Killers: Canadian Serial Murder. Plán vraždy se jim podařilo zrealizovat v červenci roku 1991, kdy dostal Woodcock po 34 letech na psychiatrii tříhodinovou propustku na svobodu, na kterou ho měl vzít právě Bruce Hamill.

Před vyzvednutím pacienta z Brockville nakoupil výbavu na vraždu — spacák, sekeru, nože a instalatérský klíč. Jejich cílem se stal 27letý pacient Dennis Kerr, který v minulosti odmítl Woodcockovy sexuální návrhy. Vylákali ho do lesa, kde ho Peter Woodcock vícekrát udeřil do hlavy instalatérskými klíčem. Když už ležel na zemi, vrazi vytáhli sekeru a nožík, kterými ho zasáhli přibližně 100krát, přičemž mu téměř uřízli hlavu, a následně mrtvé tělo sexuálně zneužili. Peter Woodcock plánoval podle vlastních slov zabít i svého komplice, ale byl příliš unavený.

Hamillovi tedy řekl, aby si dal prášky na spaní, které měli připravené, lehl si do spacího pytle a očekával příchod člena The Praetorian Guard. Místo toho ho ale zatkla policie. Woodcock se totiž mezitím dostavil na policejní stanici, kde vysvětlil, co udělali, a dovedl je na místo činu, kde našli jeho komplice nahého a od krve.

Woodcocka umístili do vazby, kde podle policistů v průběhu 10 hodin 6krát masturboval, dokud se v ranních hodinách neunavil a neusnul. Zanedlouho se vzbudil, když mu přinesli vydatnou snídani, jakou prý neměl dlouhá léta. „Pro to, abych dostal slaninu a vajíčka, jsem musel někoho zabít. V tomhle systému musíte někoho doslova zavraždit, abyste dostali dobrou snídani,“ vtipkoval.

Oba pachatele drželi až do jejich smrti na psychiatrii. Peter Woodcock zemřel jako 71letý v roce 2010 a Hamill o 9 let později jako 63letý.

Sériový vrah Peter Woodcock ve vyšším věku

 

 

 

Pozrite si tento príspevok na Instagrame

Príspevok, ktorý zdieľa Murder Minute True Crime (@murderminute)