Slovenská influencerka Ema Lacová: Lidé berou track o mé k*ndě příliš vážně. Myslím, že jsem udělala odvážný krok (Rozhovor)

„Jsem přesvědčena, že každá žena již byla obětí sexuálního obtěžování. A nejsmutnější na tom je, že většina ve velmi mladém věku. Muži totiž zneužívají, že jsou ještě slabé, ustrašené a nemají tolik sebevědomí,“ říká Ema Lacová.

Dvacetiletá influencerka, youtuberka a širitelka osvěty o sexuálním obtěžování nedávno vyvolala vlnu kontroverze, když vydala skladbu, ve které rapuje o své vagíně. V rozhovoru tvrdí, že toho nelituje, právě naopak, považuje to za velmi odvážný krok. „Chtěla jsem to udělat. To, že mě za něco kritizovali, neznamená, že toho lituji,“ reaguje na negativní reakce.

S Emou jsme si povídali i o tom, co na kontroverzní skladbu říká její otec, zda si jí neprotiřečí v problematice sexuálního obtěžování a zda si nemyslí, že to zbytečně ubírá na hodnotě šíření osvěty.

Probrali jsme s ní i úspěšný profil Stop catcalling, na kterém sdílí příběhy obětí zneužívání, její aktivity na sociálních sítích, módní značku či glorifikaci alkoholu ve veřejném prostoru. Rozhovor si můžeš poslechnout také ve formě podcastu.

 
Je to už pár týdnů, od vydání kontroverzní skladby s názvem Skromná. Jsi spokojená s ohlasy?

Ano. Upřímně, já jsem čekala hodně hejtu. I hodně hejtu přišlo, takže to v podstatě splnilo moje očekávání. Co mě však potěšilo a nečekala jsem to, byly ty views. Udělalo to mnohem větší rozruch, než jsem předpokládala.

Je to tvoje nejsledovanější video?

Ano. Nejnovější a zároveň nejsledovanější.

V komentářích převažují negativní reakce. Stálo to i přesto za to?

Ano, určitě. Byla jsem s tím smířená od začátku. Ale každý jeden hejter mi dal vidění, rozproudil konverzaci, dalo mi to jen další hype. Takže mi to vlastně i docela vyhovuje.
 
Ty jsi v komentáři pod videem upozornila na to, aby lidé pochopili, že jde jen o recesi. Myslíš si, že všichni ti lidé, kteří zůstali po poslechnutí skladby pohoršení, jsou jen netolerantní a neumí ocenit takovou tvorbu?

Určitě ne. Jsou mezi nimi i lidé, kteří zkrátka mají jiné morální hodnoty a zásady než já. Ale ani já nemám potřebu psát jim hnusné zprávy jen proto, že máme odlišné hodnoty. Já chápu, že ten song se někomu nemusí líbit a že to, o čem v něm rapuji, může být pro někoho příliš. Ale mnoho lidí, zejména ze starší generace, to vzalo příliš vážně. Já vím, že neumím zpívat, a nehraju si na velkou raperku. To byl jen vtip.

Jak vlastně vznikl nápad nahrát skladbu o své vagíně?

Když byl ještě populární Clubhouse, fungovaly tam různé roomky a jedna z nich měla název Hood má talent, kde se mohl kdokoliv přihlásit a zarapoval. Z ničeho nic jsem se tam nějak ocitla i já a pod vlivem alkoholu jsem tam zarapovala první hloupost, která mě napadla. To byl v podstatě základní text pro můj song.

V té roomce jsem byl tehdy i já a tuším už tehdy jsi avizovala, že se fanoušci mohou těšit na tvůj první rapový track.

Ano, všichni z toho měli velkou „srandu“ a smáli se, že z toho mám udělat písničku a nahrát videoklip. A já že dobře, udělám to.
 
Ačkoli to bylo myšleno jako recese, v případě velkého množství lidí se nedočkala pochopení. Video má více než 7 tisíc dislajků, což není zanedbatelné číslo. Nelituješ toho s odstupem času?

Nelituji. Podle mě to byl velmi odvážný krok. Chtěla jsem to udělat. To, že mě za něco kritizovali, neznamená, že toho lituji.

Jsi s výsledným dílem spokojená?

Ano, podle mě když se člověk uvolní a nebere to příliš vážně, tak je to vtipné. Já se u toho směji.

Pod videem se objevovala spousta komentářů typu „rodiče musí být hrdí“. Jak na to reagovali?

Já žiji pouze s tatínkem a on mi řekl, že on s tím osobně nesouhlasí a nelíbí se mu to, ale je mi 20 let a hotovo. Jsem dospělý člověk a neudělala jsem nic nezákonného. Respektuji, že se mu to nelíbí, a nebudu mu to pouštět doma na telce každý den. Ale respektujeme se navzájem.

Když s odstupem času viděl, že si ten track našel i svou cílovku, nepřehodnotil to?

On je starší generace a přešel do rezignace, že ho to zkrátka nezajímá a neřeší to.
 
Nevadí mu, že se jeho dcera na internetu chlubí tím, kolik mužů orálně uspokojila a jak velké rozměry má její vagína?

Vadí, ale nezakázal mi to. On ví, že mi nemůže nic zakázat, protože jsem už dospělá a zodpovědná sama za sebe. Vždy když udělám něco, co se mu nelíbí, tak si o tom promluvíme, dá mi najevo, že v tomto nemám jeho podporu, ale jdeme dál jako dva dospělí a rozumní lidé.

A co říká na ostatní tvorbu? Přece jen máš i umírněnější videa. Máš u nich jeho podporu?

On mě spíše podporuje v tom, že jsem si našla něco, co mě baví a dokážu si z toho sama vydělat peníze, a jdu si za tím. Ale celkově ta idea mu není úplně po chuti. On těmto internetovým věcem ani moc nerozumí.
 
Na jedné straně v tracku zpíváš, aby tě chlapci chytili za zadek a pochopili, že je skutečný, na druhé straně odsuzuješ projevy sexuálního obtěžování i v případě, když tě muži „jen“ okoukávají nebo pískají na ulici. Neprotiřečíš si tím?

Souhlasím, celá ta písnička může vyznít protichůdně s tím, co hlásám. Myslím si však, že ačkoli lidé už postupně konečně začínají poslouchat ženy, které mluví nahlas o sexuálním obtěžování, ale když si všimneš, většinou jde o velmi slušné, nevýstředně oblékané a modestní (skromné - pozn. Red.) ženy.

Proč bychom však neměli poslouchat i ženy, které se projevují sexuálně. Ani pornoherečku nemá nikdo právo znásilnit jen proto, že natáčí porno. A také se může zdát, že je to protichůdné. Každá žena má právo na respekt a minimálně nebýt objektem sexuálního obtěžování.

Rozumím, ale ty jsi v souvislosti s problémem projevů sexuálního obtěžování na Slovensku s kamarádkou Sárou založila profil Stop catcalling. Nemyslíš si, že ti taková recese, v rámci které vulgárně zpíváš o své vagíně, zbytečně ubírá na hodnotě, co se týče šíření osvěty na vašem profilu?

Nejdříve jsem nad tím přemýšlela. To byl v podstatě jediný důvod, pro který jsem musela zvažovat, zda tu písničku opravdu vydám nebo ne. Ale nakonec jsem si řekla: Proč ne? Protože lidé, kteří jsou nechutní sexuální násilníci budou nerespektovat můj názor a fakt, že obtěžování není v pořádku, ani kdybych to vydala a ani kdybych to nevydala.

Naopak, rozumný člověk bude nadále odsuzovat sexuální obtěžování, i když si vyslechne mou skladbu. Já nemám právo být znásilněna jen proto, že polonahá zpívám o své vagíně. Teď musím být dokonale slušná puritánka? Pouze tehdy budu mít právo na názor? Pouze tehdy budu moci říkat, že se nemůžete chytat mého těla?

Celý rozhovor najdeš i ve formě podcastu.

Jsi taková, jak se prezentuješ v tom klipu a celkově na internetu, také v soukromém životě? Nebo je to jen nějaká internetová persona, kterou se snažíš prorazit, protože víš, že kontroverze upoutá pozornost?

Je to spíše persona. Ale i v osobním životě jsem odvážnější. Nevidím problém v tom, když ženy nosí crop top nebo výstřih. Stojím si za tím i ve svém osobním životě, ale není to až tak „přehrocené“ jak na sociálních sítích. I nyní mám na sobě obyčejnou mikinu a kalhoty, ale někdy mám chuť dát si něco kreativního a vyzývavějšího. A musíme si uvědomit, že na internetu je všechno zveličené a není tam celá pravda.

 
Pojďme k tomu profilu Stop catcalling. Aktuálně na něm máte již přes 40 tisíc followerů. Jak profil vznikl a co je jeho posláním?Založily jsme ho s mou kamarádkou Sárou vzhledem k událostem, které se odehrály v Praze, když si nás na koupališti natáčely nějací dva o něco starší Ukrajinci. A nebyl to jediný případ; jisté formy sexuálního obtěžování jsme tam všechny zažívaly na denní bázi. Já to beru jinak, když se to děje mně a když se to děje mým kamarádkám.

Nevím proč, ale když se to děje mně, nejsem na to taková háklivá. Až tehdy jsme si řekly, že nechápeme, proč s tímto nikdo nic nedělá. Tak jsme to založily a najednou to začalo řešit strašně mnoho lidí. Najednou vznikaly články, reportáže a lidé to začali sdílet na Instagram, což nás velmi těší.

Co přesně se tehdy stalo na tom koupališti?

Přišli za námi dva Ukrajinci, zda jim nepohlídáme věci, protože si chtějí jít na tobogán. Když se vrátili, poděkovali a sedli si na lavičku opodál a začali si točit kamarádku Sáru, která navíc ani nebyla v plavkách, ale v normálním oblečení. Točili si její zadek a my jsme si toho všimly.

Sára se jich však bála konfrontovat, ale viděla jsem na ní, že se pro to cítí špatně a je jí to nepříjemné. Tak jsem se postavila a naléhala, aby mi ukázal galerii. Tam se nacházela videa a fotky jejího zvětšeného zadku. Oblečeného! Tak jsem je donutila vymazat to.

Nebála ses je konfrontovat? Přece jen, byli to starší muži, které jsi neznala, a klidně to mohlo skončit i fyzickým napadením z jejich strany.

V té chvíli ne, nebála jsem se. Byl totiž den, veřejné místo a mnoho lidí kolem. Ale kdybychom byli někde sami a v noci, tak bych se bála a neudělala bych to. Samozřejmě, je důležité ozvat se. Ale vždy je třeba myslet i na to, za jakou cenu.

Proč je podle tebe potřeba hovořit o těchto příbězích, které sdílíte na vašem Instagramu?Čím více informací člověk dostane, tím lépe. Stejně jako v sexuální výchově. Čím více děti naučíme o tom, jak co funguje, tím bude méně neplánovaných těhotenství. A totéž je i v tématu sexuálního obtěžování.

Čím více si lidé uvědomí, že se to opravdu děje každé dívce, tím více se nad tím začnou zamýšlet. Šíření osvěty je velmi důležité. Když budou lidé vidět, že je to ve společnosti odsuzováno, tím méně se toho bude dít. Když to konečně přestane být normalizované.

Po tom, co jste založily zmíněný profil a upozorňujete na ty skandály, eviduješ, že se Slovensko začalo posouvat v této problematice?

Náš profil je sice super, ale nemyslím si, že jeden instagramový profil změní myšlení národa. Je to běh na dlouhou trať. Bude to trvat déle, než se začnou dít větší změny. Ale i každá malá změna je fajn. Já beru jako velký úspěch už i to, že se nám tam dívky svěří s traumatickými zkušenostmi a že se jim uleví. Jsme pro ně jistá forma terapie.

Váš profil tedy nedělá pouze osvětu o sexuálním obtěžování, ale v podstatě do jisté míry supluje i psychology nebo rodiče obětí.

Ano, i proto jsme nyní měly větší pauzu, neboť i pro nás je psychicky náročné číst všechny ty traumatické příběhy a pak ty reakce, jak jsme jim pomohly a že bez nás by o tom nebyly schopny mluvit nahlas. Ale jsme velmi rády, že to obětem pomáhá.

Máte velkou zásluhu na tom, že se do povědomí dostal zvrácený případ muže, který masturboval před nezletilou dívkou ve vlaku. Podezřelého už dokonce policie obvinila. Máte v plánu v rámci profilu pomáhat i jiným obětem s tím, aby útočníky odsoudili a stihl je patřičný trest?Ano, ale jen v případě, kdy to daná osoba bude chtít. Protože mnohé z obětí, které nám píší, nechtějí, aby se ty věci řešily, z různých osobních důvodů a my to respektujeme.

Proč to podle tebe odmítají?

Bojí se. A hlavně, mnoho dívek ani nemá žádné hmatatelné důkazy. To video z vlaku byla velmi ojedinělá situace, že dívka měla i videozáznam samotného aktu sexuálního obtěžování. Ne každou oběť v dané situaci napadne vytáhnout telefon a natočit si to, takže mnoho z těch příběhů je pouze napsaných.
 
Stalo se ti v minulosti něco podobného? Byla jsi někdy obětí sexuálního obtěžování?

Já jsem přesvědčena, že jistou formou byla každá žena obětí sexuálního obtěžování. A nejsmutnější na tom je, že většina ve velmi mladém věku, protože muži zneužívají, že jsou ještě slabé, ustrašené a nemají tolik sebevědomí. Každá jedna moje kamarádka byla již někdy v minulosti sexuálně obtěžována.

Co bys poradila mladým ženám, jak se zachovat v takových situacích?Nedokážu říct, protože nejsem psycholog a ani já sama nevím, jak mám někdy v takových situacích reagovat. Ale na našem profilu jsme měly i rozhovory s odborníky a snažíme se tam poskytovat informace pro dívky, které by pro ně mohly být užitečné. Asi bych doporučila hlavně to, aby se snažily být v bezpečném prostředí. Ale je těžké v tomto radit, protože každá situace je jiná.
 
Kromě profilu Stop catcalling jsi aktivní i na svém osobním Instagramu. Živíš se čistě jako influencerka nebo máš i nějakou jinou práci?Můj hlavní příjem je z Instagramu. Kdysi i z Youtube, nyní už moc ne, protože tam už nejsem tak aktivní. Měla jsem pauzu od točení. A teď rozbíhám i vlastní značku oblečení, do čeho jsem se dost ponořila.
 
Dá se na Instagramu s tvými čísly uživit čistě díky spolupráci?Jelikož aktuální bydlím u otce, tak se to dá levou zadní. Kdybych však byla sama a musela bych platit za bydlení, tak by se to asi dalo také, ale musela bych se uskromnit a nebylo by to podle mých představ. Plánuji do budoucna i jiné věci než jen Instagram.
 
V minulosti jsi zmínila, že bys chtěla, aby tě jednou živila tvá vlastní módní značka. V jakém je stádiu?Ještě jsme jen na začátku, teď vycházely první věci, stále se jen učím, jak na to. Vše je to pro mě takové nové, ale velmi mě to baví. A hlavně, já sama velmi ráda podporuji lokální umělce a těší mě, když se věci tvoří zde. Proto jsem ráda, že i já do té komunity přispívám svou značkou.
 
Chodila jsi i na oděvní školu, takže si to všechno šiješ sama?

To ne, mám vlastní zkušenou švadlenu. Já neumím šít tak, abych se za to věděla zaručit a abych s tím byla na sto procent spokojená. Proto mám na to profesionála, který se tomu věnuje dlouhá léta.

Ale designy si asi děláš ty.

Ano, vše si vymýšlím sama a konzultuji to s ní.
 
Kromě Instagramu se věnuješ i tvorbě youtubových videí, přestože v poslední době, jak jsi nastínila, je nevydáváš až tak často. V minulosti jsi dělala podobný content jako Slaytiiina, ale poslední videa jsou už i o sexuálním obtěžování či tvá nejnovější skladba. Jaké typy videí můžeme nejblíže očekávat?Když mám chuť a dostanu nápad, tak něco natočím. Může to být dnes, za týden, za měsíc. Ale nechci se k tomu nutit. Jinak bych s tím nebyla spokojená. Nemůže to být násilím. Lidé to vycítí a ani já bych z toho nebyla šťastná. Aktuálně nejsem v takovém stádiu, že bych chtěla tvořit nějaká videa.

Loni jsi natočila video i o svých plastikách. Kolik peněz jsi už do nich vrazila?Mám jen jednu plastiku, která se však nepodařila podle mých představ na poprvé, když jsem si ji dala dělat na Slovensku. Tak jsem ji musela zopakovat v zahraničí, čili jsem za ni musela platit dvakrát. To mohlo být tak padesát tisíc korun dohromady. A ostatní věci na mé tváři – mám udělané jen estetické zákroky, což jsou například nějaké injekce, botox, kyselinka. Ale na to člověk musí chodit pravidelně, neboť takový botox nebo kyselina dlouho nevydrží.

Takže nevím, kolik to je dohromady, protože ani nevím, kolikrát dohromady jsem na nich už byla. Určitě však utrácím méně než kdysi. Když jsem začala se rty, tak jsem si je chodila píchat pořád, chtěla jsem velkou tlamu. (smích) Ale čím jsem starší, tím víc jsem spokojená s tím, jak vypadám.

Co byla ta plastika, kterou sis nechala dělat dvakrát?

Bukální lipektomie. Odebrali mi tuk z vnitřních líc, protože já mám přirozeně velmi baculatý obličej. Jako dítě. A nebylo proto vidět ani mé lícní kosti. Tak jsem si nechala odebrat tuk. A to byl nejdražší a zároveň nejdrastičtější zákrok.

Pokud bychom chtěli čistě odhadem vyčíslit všechny ty zákroky, bylo to již více než 100 000 korun?

To asi ano, ale určitě to bylo do 250 000 korun.

 
V mnoha svých videích požíváš mnoho alkoholu nebo mluvíš o svých zkušenostech s drogami. V jednom ses dokonce líčila zhulená. Nevadí ti, že tím můžeš mít špatný vliv na mladé lidi, kteří tě sledují?Co se týče drog, mám dokonce jedno video o drogách, které jsem pojala naučně. Upozornila jsem, že nikoho nenavádím k užívání drog, a vysvětlovala jsem v něm plusy i mínusy omamných látek, protože si myslím, že je velmi podstatné mladé informovat i o kladných a i o záporných účincích, které drogy mají.

Aby se každý pak zamyslel, jestli mu to za to stojí. Ne jako ve škole, že neberte drogy, protože zemřete. Já osobně nejsem velký fanoušek drog. Jsem proti nim. Kdybych mohla, tak bych je všechny odstranila z tohoto světa. Ale jsem si vědoma toho, že každý mladý to chce zkusit. A když už to zkusí, chci, aby o tom měli co nejvíce informací.

Co se týče alkoholu, přiznávám, že to na první pohled může vyznít, jako bych ho propagovala. Ale určitě nechci, aby někdo pil alkohol v případě, že mu není 18 let.

Ale ve videích, ve kterých piješ nebo jsi opilá, nemíváš žádné takové upozornění.

To ne a nad tím jsem i v nedávné době přemýšlela, že to není úplně nejlepší. Také si však myslím, že malé děti na internetu nemají co hledat, a když, tak jen pod dozorem a regulací rodičů. Já nejsem jejich rodič a nemám je vychovávat.

Ale seš si vědoma toho, že se to nedá uhlídat.

To ano a také si uvědomuji, že není správné pít hodně alkoholu, ale je to můj život. A neměl by si ze mě nikdo brát příklad. Já to říkám vždycky, že nejsem dobrý příklad. S tím alkoholem se už snažím krotit a i toto léto jsem pila méně, z čehož mám radost.

Říkáš, že kdybys mohla, nejraději bys ze světa odstranila všechny drogy, na druhé straně sama máš zkušenost i s tvrdšími drogami. Právě to tě přesvědčilo, že bys je už nechtěla brát?

Ano. Ale nebudu lhát, měla jsem i dobré zkušenosti. Jenže i hodně špatných a je tam to riziko. Někdy toho špatného je ještě více než toho dobrého. Takže to za to nestojí. Nejdu však nyní odpřísáhnout, že si už nikdy v životě nic nedám. Ale určitě to nepodporuji.

Tento týden se veřejnost dozvěděla, že poměrně známý slovenský Youtuber a i tvůj kamarád Majo Seman, který byl drogově závislý, zemřel. Oba jste v minulosti ve videích veřejně přiznávali, že berete i tvrdší drogy. Mladé na ně sice nenavádíte, ale není to podle tebe zbytečná glorifikace alkoholu a drog ve veřejném prostoru?

Podle mě je to velmi podstatné, šířit tyto informace, protože ty děti se k těm drogám i tak dostanou. Dostaly se k tomu i v minulosti, když nebyl internet. Ve videích neříkám, aby to zkoušely, ale mluvím pro a proti. Protože ty děti, které chtějí zkusit drogy, je zkusí. A právě díky mně si možná řeknou: Aha, Emě se po této droze stalo něco špatného, možná se to může stát i mně.

A Majo určitě neglorifikoval drogy. Právě, že na jeho sociálních sítích bylo dobře vidět, jak špatné účinky mohou drogy mít a jak v důsledku nich postupně upadal. Otevřeně říkal, jaký má kvůli drogám těžký život. Jeho příběh je velmi smutný, ale pokud se to už muselo stát, aspoň to může sloužit jako ponaučení, jak snadno se do toho dá spadnout a jaké je to svinstvo.

Kdybych jako divák viděla celý jeho příběh a to, co dával na sociální sítě, tak bych drogám raději řekla ne. A je mi velmi líto, co se mu stalo. My jsme byli dobří kamarádi, i když asi rok jsme v kontaktu nebyli, protože jsem nesouhlasila s jeho životním stylem. A je mi líto, že mu už nebylo pomoci. Doufám, že nyní se už má dobře a že se už netrápí.