Vec: Tato facka byla asi potřebná, neboť hudba a celkově lidstvo se měly tak dobře, že to už nemělo kam jít (Rozhovor)

Jídlo jsem si fotil už dávno, instastorkám jsem propadl svého času také. Zverky mě stále považuje za instagramového maniaka, ale myslím si, že jsem přibrzdil. Uvědomuji si, že se musím umět prodat, a jsem ochoten pro to udělat hodně. Uvědomuji si svoji pozici a že se pohybuji v „popkultuře“, kde je toto součástí fungování umělce, ale zase odsud-posud.

Spolupráce máš?

Pomáhal jsem kamarádovi prodávat cébédéčko (smích). Já jsem byl v té vlně na začátku. Kdybych s tím měl začít teď, už bych to nedal. Jakmile se něco přepálí, trochu mi to smrdí. Ale když mám být v něčem první, mám to rád. Čas od času si nějaké to produktové plnění dohodnu, ale nechci to moc přepalovat, lidé jsou na to citliví.

Viděli jsme tě v reklamě pro banku, což někoho mohlo překvapit.

Když mě 365 banka oslovila na kampaň, dlouho jsem váhal, jestli to vzít. Ptal jsem se sám sebe, jestli je to dobrý nápad. Samozřejmě, dostal jsem za to peníze, které pro mě byly atraktivní, ale přesvědčilo mě to, že jsem věděl, jaký bude charakter kampaně a výsledek. Věděl jsem, že půjde o spoty, kde se pranýřují konspirátoři nebo řeší ekologie, což mi je srdci blízké. Klidně bych o těchto tématech rapoval. Nepříčilo se mi to, proto jsem přikývl. Můžu říct, že jsem se tam cítil docela komfortně. Samozřejmě, jsem si vědom, že banka chce v první řadě spravovat tvé peníze a používá k tomu různé způsoby, ale když se např. ekologie stane prostřednictvím její kampaně tématem a přesvědčí to pár lidí se jím zabývat, tak se to, myslím, dá akceptovat.

Kritiku od pár raperů si sklidil hlavně proto, že ses v minulosti vůči komerci ohrazoval.

Peníze z této spolupráce mi umožnily, abych mohl dál bez kompromisů dělat svoji hudbu. Zároveň jsem nepotřeboval dělat žádné kompromisy, abych se prodával víc nebo aby byly mé skladby líbivější. Ty, mimochodem, dělám rád i bez toho. I když jsem byl vůči 365 bance zavázaný, dala mi svobodu v tvorbě, což bylo super.

Přestože už ve velkém fungují streamy, ty stále ještě prodáváš i desky.

Myslím si, že mnoho mých fanoušků nekupuje desky, aby z nich poslouchali hudbu (smích). Děláme pěkné artworky s chytrými lidmi a víme, že někteří lidé si potrpí na to, aby je mohli držet v ruce. Lidé mají desky spojené s pěkným životním obdobím a chtějí je mít v poličce, aby se jimi jednou za čas mohli prohrabat. Naopak, hudba na streamech jde často do ústraní a, řekněme si pravdu, může zapadnout prachem. Na alba, která vyšla dnes pouze na streamech, si možná za 15 let nikdo nevzpomene. A navíc jsem DJ, kdo jiný by měl dnes vydávat desky, když ne já?

Tento přechod do digitálu ti v něčem vyhovuje?

Nemyslím si, že moji fanoušci měli problém s tím, aby si zvykli, že moji hudbu najdou na digitálech. Povětšině mě neposlouchají hlupáci, kteří by se stranili těchto služeb.

Podle Spotify tě poslouchá asi 25 tisíc lidí měsíčně, pár tisíc ještě určitě najdeme na jiných profilech. Toto je tvůj momentální potenciál?

Samozřejmě, chtěl bych, aby to bylo 100 tisíc, jasné, lépe by se mi žilo, měl bych víc peněz a dělal větší koncerty. Nechci říct, že svůj vrchol mám za sebou, ale udržet se na špičce během celého hudebního života je velmi obtížné. Dokáže to jen pár lidí. Například Meky Žbirka to uměl. Já jsem v podstatě smířený s tím, že se svou nevymáchanou hubou asi nějak brutálně nezbohatnu, ale solidní standard by mi hudba mohla udržet.

Dokdy může raper rapovat? Je vás víc, kteří máte po čtyřicítce, dnes se zdá, že to už o věku není, možná spíše o obsahu.

To je otázka. Zastavte mě, když to bude trapné. Samozřejmě, už teď mi to někteří říkají. Když 20letý člověk poslouchá mé moudrosti o tom, jak být společensky zodpovědný, tak tomu nemusí rozumět a můžu mu připadat jako z jiného vesmíru. Ale než se najdou lidé, kteří projeví zájem poslouchat i ty „zralejší“ věci, tak to budu dělat. Všichni ti, co jsme tady dnes, budeme podle mě rapovat do smrti.

Když budeš stát na pódiu jako 60letý, už asi nebudeš moci pobíhat a kývat hlavou. Nevypadalo by to nejlépe.

Neříkám, že v takovém věku budu na pódiu. Bohužel, už teď se fyzicky necítím tak jako před deseti lety (smích). Samozřejmě, už nejsem tak vzpřímený, ani fyzička už neposlouchá tak, jak poslouchala. Ale přináší to život. Když mým fanouškům nebude vadit, že jsem shrbený a už nejsem tak pružný a rychlý, tak to budu dělat. Moji fanoušci stárnou se mnou, což je super, a chci, aby tomu tak bylo. Nemůžu rapovat pro 20leté, je to v podstatě nonsens. Bylo by trapné, kdybych se snažil přibližovat jim a nahlížet na svět jejich očima. Už při Hudbě k lásce na mě starší fanoušci koukají, kam jsem zabloudil. Spoustu starších fanoušků mohl zaskočit trapový a dance zvuk, ale potřeboval jsem to udělat hlavně sám pro sebe, pocítit, že nestojím na jednom místě. Navíc většina hudby, co dnes poslouchám, je elektronická.

Máš ještě po letech témata, která chceš, potřebuješ a dokážeš naplnit?

Svět se mění, témata přibývají a já se k nim neotáčím zády. Myslím si, že právě tím, že se nemotám jen kolem svého ega, je dokážu podat mnohem lépe. Když rapuješ jen o sobě, nemáš kam jít. Ale jasné, rétorika rapera k tomu všemu patří, máme rádi, když se můžeme chvástat a pochlubit hloupými věcmi. Tento sedlák ve mně pořád je, ale určitě se chci kultivovat a zároveň být zábavný. Nechci být zaškatulkovaný jen jako společensky uvědomělý raper.

Nyní je aktuální kauza vykrádání melodií, ale stále i beatů. Jaký máš jako beatmaker postoj k tomu, když někdo používá více či méně dlouhé pasáže jiných skladeb?

Mezi plagiátorstvím a autorstvím je dnes velmi tenká hranice. Kdysi bylo nepřípustné, aby si někdo vzal byť jen část skladby. Veřejnost je čím dál více benevolentní a pajcovačky jsou mnohem očividnější. Akceptují se mnohem víc, než se akceptovaly kdysi.

Sám sampluješ. Kde je tedy hranice?

Například skladba Branči Kováč sestává ze samplu od Terryho Snydera – In a Persian Market. Je tam zasmyčkovaných 4 nebo 8 taktů a jsou tam dodělané bicí. Jedná se o samplování, je to standardní metoda léty praktikovaná v rapu napříč celým světem. Když to někdo neví, musí se to doučit, těžko to lze vysvětlit.

A pak jsou takové momenty, kdy jsme si například na Ultrazvuku vzali konkrétní refrén, který jsme prozpívali, neboť se nám líbila melodie. Ale netváříme se, že jsme to vymysleli sami, právěže vzdáváme poctu Mos Defovi a Talibovi Kwelimu, kteří to udělali v originále. I oni ten popěvek podle mě vzali z nějakého starého funku. My jsme na tuto šňůru jen navázali a je to přiznané, a když se mě na to někdo zeptá, samozřejmě to přiznám.

Kde je tedy problém?

Někteří slovenští producenti i rapeři berou celé pasáže, ale ne ze starých 20letých tracků. Samplují se dvouleté tracky. Mně se to zdá jako nonsens, je to trochu moc. Není tam ani žádný historický odkaz, ale dnes je to akceptováno.

Takže čím starší, tím lépe. Vyřešilo by se všechno, kdyby každý interpret v popisu skladby přiznal, čím se inspiroval?

Mohlo by se to dělat, i já bych to mohl dělat. Hlavně pro lidi, kteří nevědí, o co jde.

Mnozí říkají, jak je aktuální situace s vypnutou kulturou zasáhla, málokdo se odváží popsat to konkrétně.

Samozřejmě, když se nehrálo vůbec nikde, byli jsme úplně v prdeli. Potom se v létě něco otevřelo, odehráli jsme pár festivalů. Když přišla omezení do 100 nebo 200 lidí, stále jsme byli docela v pohodě. Dělali jsme s Ultrazvukem turné, se kterým jsme se zaměřili na malé kluby, a tak jsme hráli i tehdy, když ti číselně větší hráči měli problém pro kapacitní omezení. V podstatě byla pro nás výhoda, že nemáme velké publikum. A pokud se někdo ptá proč, mám na to vysvětlení. Tím, že mám vyspecifikovaný politický názor a neštítím se prezentovat ho, část fanoušků si odháním. Mnoho lidí mě nebude poslouchat už jen proto, že jsem řekl svůj názor. na Fica a spol.

Neoslabil hlas rapu ve společenské roli?

My s Ultrazvukem jsme řekli, co jsme potřebovali sdělit. Zaškatulkovat se jako raper, který říká jen toto, tě nebude bavit navždy. Já tu nejsem, abych napravoval zbloudilé ovečky, jen si povím své. Dělat to donekonečna je únavné a prakticky nemožné. Rap jako žánr je sice společensky kritický, ale je také o zábavě. V konečném důsledku je to to, co nás posouvá. Rád však mezi zábavnými skladbami propašuji i něco hlubšího.

Dnes se paradoxně vyjadřují ke společenským tématům i ti, kteří to ve zvyku neměli. Naopak například Moja řeč nebo Strapo nevydávají často a máme zde i doslova extrém v podání takového Molocha.

Je to možná tím, že protipól našeho názoru se již neskrývá v zákopech, ale dostává se více do povědomí. Dobrým příkladem je nyní antivaxer Djokovič, ze kterého jdou dělat pomalu prezidenta všech antivaxerů. Nevím, čím to je, také mi to vrtá hlavou. Svět se prudce mění, ale nechci být ten zatrpklý člověk, který ho nechápe. Snažím se stále aktualizovat svůj názor, a když mi někdo řekne něco chytrého, rád své názory přehodnotím. Nejsem nejchytřejší na světě, rád se učím od chytrých lidí.

Ve skladbě 2021 už kritizuješ i aktuální vládu, dosud bylo o tobě známo zejména to, že máš problém s extremismem a vyhrazuješ se vůči Ficovi. Ke komu dalšímu by ses tedy nově vyhranil?

Když to přeženu, tak strana OĽaNO jsou pro mě většinou středoškoláci, kteří nejsou kompetentní, aby seděli ve vládě. Nechci křivdit všem, ale nemají kapacity. Už jen tím, jak skočili z 10 na 25 % za týden, muselo být všem jasné, že tolik poslaneckých mandátů odborníky prostě nenaplní. Ani Škodovka by nedokázala za pár dní vyrobit o 120 % více aut. Chybí jim lidé, ani vedení není žádná sláva. Já jsem navíc nikdy nebyl zastáncem křiklounů. Ale je to hlavně vizitka národa.

Vidíš i něco pozitivního?

I ve vládě jsou dnes lidé, kteří přemýšlejí dobře, kdyby byli všichni takoví, Slovensko by mělo výborný kurz. Ten však jde v celé východní Evropě do prdele, Rusko si zde buduje silný vliv a mám z toho obavy. Ale věřím našim lidem a věřím, že komunismus nebyl tak dávno, aby si to nepamatovali. Spoléhám na to, že otcové a dědečkové budou poučovat mladší generace, proč to nebylo dobré.

Logická otázka tedy je, zda si nepřemýšlel nad aktivním vstupem do politiky.

Myslel jsem si, že tam směřujeme (smích).

Ale myslím to vážně, na kandidátkách některých stran by ses asi neztratil a zřejmě by za tebe byli rádi.

Rozumím, ale já na to jednak nemám kapacity a hlavně nejsem bezúhonný člověk, zakrátko po zvolení do nějaké funkce bych musel podat demisi. V životě jsem nadělal tolik hloupostí, že bych byl jako politik až příliš snadno zdiskreditovatelný. Jsem raper, který má mnoho hříchů (smích). Politika je velmi špinavý svět, nemám žaludek k tomu, abych tam byl. Nejsem ani hádavý typ, nebaví mě to. Měl jsem tolik příležitostí být součástí rapových beefů, ale já to nesnáším. Politika je přesně tohle, je to bojový ring.

Jsou nějaké trendy, které sleduješ?

Mám období, že jsem na pár týdnů vypnul od všeho, nesleduji ani zprávy. Priority jsou jinde, v roce 2021 se mi narodil syn. To jsou věci, které mě zaměstnávají, naplno se chci věnovat rodině. V podstatě i výpadky v koncertech mi docela vyhovovaly, mohl jsem se soustředit na soukromé věci.

Toto říká mnoho raperů. Mnozí ocenili, že mají čas a odstup.

Tato facka byla asi potřebná, neboť hudba a celkově lidstvo se měly tak dobře, že to už nemělo kam jít. Myslím si, že jako lidstvo v nejbližší době dostaneme ještě více podobných facek. Kultura detto, protože za lidi v tomto odvětví se nemá kdo postavit. Dokonce jsem slyšel i úvahy o zrušení ministerstva kultury.

Poslední otázka, když tě pozvou hrát na Grape i Pohodu, co uděláš? Samozřejmě narážím na jejich aktuální spor pro přesun Grapu na letiště u Trenčína.

Bude to na jednom letišti, ale, naštěstí, ne ve stejném termínu. Já jsem organizátorům Pohody i řekl, že se s Grapem určitě smíří. Byla by velká škoda, kdyby se tyto dvě instituce rozhádaly. Jsou z jednoho tábora. Přinášejí lidem to lepší ze slovenského hudebního spektra. Do budoucna si přeji, aby našli společnou řeč. Ale nejlepší by bylo, kdyby si Grape našel vlastní prostor, se kterým se ztotožní a bude pokračovat v budování vlastní identity.