Rodné číslo podle rozhodnutí soudu explicitně nevyjadřuje identitu držitele.
Nebinární osoba v Česku se u správních orgánů a soudů neúspěšně domáhala změny rodného čísla na neutrální či ženskou podobu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR a Městského soudu v Praze o tom, že taková změna není možná, nyní potvrdil Ústavní soud (ÚS).
ÚS: Rodné číslo neurčuje, zda je člověk mužem
Stěžovatel se na ÚS obrátil kvůli rozhodnutí správního orgánu, který odmítl jeho žádost o změnu rodného čísla na neutrální. Ani u něj ale neuspěl. ÚS rozhodnutí podpořil s vysvětlením, že rodné číslo není k rozlišení pohlaví primárně určeno.
„Stěžovatelovo rodné číslo vyjadřuje datum narození a dále obsahuje čtyři v zásadě náhodné číslice. V jeho rodném čísle tak není nic, co by explicitně vyjadřovalo, či snad zdůrazňovalo, že je stěžovatel mužem,“ stojí v rozhodnutí ÚS.
„Zákon o evidenci obyvatel pouze zavádí speciální podobu rodného čísla pro ženy, nikoli již pro muže. Stěžovatel přitom i dle vlastních slov ženou není, a jeho rodné číslo tak v tomto směru odpovídá též jeho sebeidentifikaci,“ vysvětlila soudkyně Milada Tomková.
Doplnila, že nelze dovodit právo na to, aby stěžovatelovo rodné číslo vyjadřovalo identitu, kterou stěžovatel nejenže nemá, ale s níž se ani sám neidentifikuje. „Opakuje-li stěžovatel neustále, že není ženou, pak nemůže uspět s námitkou porušení ústavně zaručených práv v důsledku nepřidělení ženského rodného čísla,“ dodala Tomková.
Práva, kterého se stěžovatel domáhal, neplynou podle ní ani z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který řešil skutkově i právně odlišné případy. Ústavní soud už letos v březnu zamítl snahu stejného navrhovatele o to, aby se změnila ta část zákona, jež stanovuje podmínky, za kterých je v tuzemsku možné oficiálně změnit pohlaví. Žádost označil za nedůvodnou.
