Dva akty, akt o digitálních službách a digitálních trzích, jsou novými soubory pravidel Evropské unie v digitální oblasti, které mají donutit k větší odpovědnosti internetové společnosti.
Evropský parlament má za sebou konečné hlasování o novém aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích. Hlasování proběhlo v úterý. Nový soubor pravidel v digitální oblasti podle hesla „co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné i online“ zavádí bezprecedentní normy pro odpovědnost internetových společností na digitálním trhu. Informuje o tom Parlament v tiskové zprávě.
Cílem obou norem je řešit společenské a hospodářské dopady technologického průmyslu tím, že stanoví jasné normy pro fungování a poskytování služeb v Evropské unii v souladu se základními evropskými právy a hodnotami. Co to znamená? Velmi zjednodušeně řečeno, že to, co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné i online.
Akt o digitálních službách
Akt o digitálních službách stanovuje jasné povinnosti poskytovatelům digitálních služeb, jako jsou sociální sítě nebo třeba trhy. Poslanci si od nové normy slibují menší šíření dezinformací, nezákonného obsahu a další.
Novinkou jsou tedy nová opatření pro boj proti nezákonnému obsahu online a povinnost platforem, posílená sledovatelnost a kontroly obchodníků na internetových tržištích s cílem zajistit bezpečnost výrobků a služeb (k nimž se váže provádění namátkových kontrol k ověření, že se nezákonný obsah neobjevuje znovu), větší transparentnost a odpovědnost platforem, což znamená, že se od poskytovatelů bude požadovat jasné vysvětlení, jakým způsobem moderují nebo doporučují obsah a zákaz klamavých praktik a některých druhů cílené reklamy zaměřující se třeba na děti.
Evropská unie se zaměří hlavně na velké online platformy a vyhledávače s 45 miliony a více uživateli měsíčně. Budou podrobováni přísnějším pravidlům, na jejichž dodržování bude dohlížet Evropská komise. Těmi jsou například předcházení systémových rizik jako šíření nelegálního obsahu, dopady na základní práva, duševní zdraví a další.
„Technologičtí giganti příliš dlouho těžili z absence pravidel. Digitální svět se změnil v Divoký západ, kde pravidla určují ti největší a nejsilnější. Ve městě je však nový šerif – akt o digitálních službách. Nyní budou pravidla a práva posílena,“ uvedla zpravodajka pro akt o digitálních službách Christel Schaldemose.
Akt o digitálních tržištích
Tento akt stanovuje povinnosti pro velké platformy, které zde vystupují jako tzv. strážci, čímž je myšleno, že jejich postavení je natolik velké, že se jim dá vyhnout jen obtížně. Normou chce Evropský parlament nastavit spravedlivější podnikatelské prostředí a bohatší nabídku služeb pro spotřebitele.
Nově budou muset strážci umožnit menším platformám, pokud o to požádají, aby umožňovaly svým uživatelům výměnu zpráv, včetně hlasových zpráv nebo souborů, napříč aplikacemi pro zasílání zpráv a vytvořit pro třetí stranu dostatek interoperatibility. Zadruhé musí umožnit podnikatelským uživatelům přístup k údajům, které v platformě vytvářejí strážci. Zároveň jim musí umožnit, aby mohli své služby či produkty propagovat mimo platformu strážce.
Strážce naopak nově nemůže klasifikovat své vlastní produkty nebo služby příznivěji než služby třetích stran, nemůže bránit uživatelům v snadném odinstalování jakéhokoli předinstalovaného softwaru nebo aplikace a zpracovávat osobní údaje uživatelů pro cílenou reklamu, pokud k tomu není výslovně udělen souhlas.
„Již se nesmíříme s ‚přežitím finančně nejsilnějšího‘. Smyslem jednotného digitálního trhu je, aby se do Evropy dostaly ty nejlepší společnosti, a ne jen ty největší. Proto se musíme zaměřit na provádění právních předpisů,“ komentoval akt o digitálních trzích zpravodaj Andreas Schwab.
Pokud se tato pravidla dodržovat nebudou, budou následovat sankce. Poté, co komise v případě pochybností provede šetření trhu a zjistí, že strážce normy nedodržuje, může mu uložit pokutu až do výše 10 % z jeho celosvětového obratu v předchozím účetním období a až do výše 20 %, pokud k porušování pravidel dochází opakovaně.
Nyní musí akty formálně přijmout Evropská rada. V momentě, kdy se tak stane, což by mohlo být v září, budou oba akty vyhlášeny v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost dvacet dní po vyhlášení.
