Čemu všemu v našem těle prospívá smích, co se děje v mozku a na co si dát pozor? Zeptali jsme se uznávaného psychiatra Karla Nešpora. O pozitivních účincích smíchu vyšla také celá řada odborných studií.
Ne vždycky nám je do smíchu. Pravděpodobně čas od času zažíváš i ty poklesy nálad, pocity úzkosti, smutku. Ty mohou přerůst i do deprese, jednoho z nejčastějších duševních onemocnění, které negativně ovlivňuje prakticky každý aspekt života – co prožíváš, jak vypadáš, jak se rozhoduješ a jak jednáš.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se s depresemi potýká celosvětově přibližně 280 milionů lidí, většina z nich přitom nepodstupuje žádnou léčbu. Mezi důvody patří nedostatek odborných pracovníků v dané oblasti, ale i společenské stigma, které se s duševními problémy stále (bohužel) pojí.
Smích jako lék na depresi?
Situace ve světě v oblasti psychického zdraví je problémem dlouhodobě, v posledních letech ji však výrazně zhoršila pandemie koronaviru. Podle dat Světové zdravotnické organizace se jen za první rok pandemie zvýšil výskyt depresí a úzkostí o 25 procent. Následky pandemie mohou být ale ve skutečnosti ještě daleko hlubší. „Informace, které dnes máme o dopadu covidu-19 na duševní zdraví, jsou pouhou špičkou ledovce,“ řekl v březnu letošního roku Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. Nejvíce přitom byli zasaženi mladí lidé a ženy.
Lidí s duševními problémy přibylo i v Česku. Podle dat, která shromáždila Psychiatrická společnost ČLS JEP, zaznamenalo během pandemie nárůst pacientů s depresemi či úzkostnou poruchou více než 80 procent lékařů.
Pokud máš psychické problémy nebo zažíváš nadmíru stresu z každodenního života i ty, neboj se o tom mluvit a zvaž vyhledání terapie. To, co zažíváš ty, zažívají i jiní. Jako nástavba k odborné pomoci existují ale i další metody, kterými můžeš své psychice výrazně prospět, a to například právě díky smíchu. Jak prokázala řada vědeckých studií, smích má na naše celkové zdraví a kvalitu života zásadní vliv a pomoct nám může nejen po psychické, ale dokonce i fyzické stránce.
To, jak důležitý je smích také pro tvé mentální i tělesné zdraví, pro Refresher popsal uznávaný český psychiatr Karel Nešpor, který o léčivých účincích smíchu vydal i několik knih. „S jistou mírou zjednodušení lze říci, že veselost, smích a úsměv prospívají všemu. Stres vyvolává nebo komplikuje většinu nemocí a smích, úsměv a veselost naopak uklidňují. To posílí imunitu, zlepší trávení, zmírní bolest, prospěje to psychice i spánku, zlepší kvalitu života a tak dále,“ popsal Nešpor pozitivní účinky smíchu.
Mozek a smích
Smích ti pomáhá vyplavovat dopamin, nazývaný také jako hormon štěstí. I díky tomu se smích nebo terapie smíchem řadí mezi neinvazivní, alternativní způsoby léčby depresí a pomáhá se zvládáním stresu. Kromě toho jedna britská studie prokázala, že smích může přinášet také úlevu od bolesti. Pozitivní účinky smíchu jsou vědecky podložené a jeho benefity jsou jedním z hlavních důvodů, proč se dětské pacienty pokouší rozesmát profesionální nemocniční klauni. Ostatně už i Hippokratés, otec medicíny, před více než dvěma tisíci lety ordinoval smích jako léčbu.
A co se vlastně v mozku děje, když se smějeme a veselíme? „Je třeba odlišovat smích a úsměv, humor a veselost. Smích a úsměv se v mozku promítají do oblastí, které souvisejí s pohybem. Humor obvykle spojuje věci, které jsou vzdálené nebo protichůdné. Třeba když emeritní primář MUDr. Nešpor s žabí čepicí na hlavě předstírá, že je žabák (video zde). To překvapí část mozkové kůry, která souvisí s logickým uvažováním. Veselost je zdravá emoce a ovlivňuje podkorové struktury, žlázy s vnitřní sekrecí, autonomní nervový systém a celé tělo. Ze zdravotního hlediska je nejdůležitější právě veselost. Nejčastěji používaná a nejbezpečnější cesta k veselosti vede přes úsměv,“ vysvětluje dále Nešpor.
Zajímavou vlastností smíchu je také jeho nakažlivost. Smích (nebo alespoň úsměv) v nás může vyvolat už jen to, pokud vidíme smát se nebo usmívat někoho jiného. To potvrdila i studie z roku 2013, které se zúčastnilo 128 lidí, jimž byly puštěny záznamy smíchu. Většina z testovaných následně uvedla, že při prvotním poslechu smíchu se začali smát nebo usmívat i oni sami. Při opakovaných posleších už tato reakce klesala, i tak ale badatelé potvrdili svoji výchozí hypotézu, že už jen samotný smích, který slyšíme a vidíme u jiných lidí, dokáže rozesmát i nás.
Poměrně dlouhou dobu nebyla pozitivním účinkům smíchu, zejména při léčbě depresí, věnována dostatečná vědecká pozornost, to se ale během posledních desítek let začalo razantně měnit. Dnes už víme, že smích při léčbě depresí a jiných psychických problémů pomáhá. Podle studie z roku 2010 se deprese a smích prokazatelně vzájemně ovlivňují – deprese u lidí snižuje frekvenci smíchu, a naopak smích snižuje závažnost deprese. Podle vědců navíc smích napomáhá i lepšímu navazování či upevňování vztahů a kontaktů mezi lidmi, což může znovu přispět ke snížení symptomů deprese. Zároveň smíchem snižujeme i úroveň stresu.
Dušení problémy si nevybírají a postihnout mohou kohokoliv v jakémkoliv věku, mladé i seniory. A to, že se někdo směje, ještě nemusí znamenat, že nemá deprese. Smích je možné využít v rámci terapie, jak ale odborníci upozorňují, pacienti by neměli vnímat smích jako nástroj k minimalizování svých problémů.
Za jistou formu terapie na snížení symptomů deprese lze označit například takzvanou jógu smíchu. Ta podle studie z roku 2011 provedené na vzorku žen v důchodovém věku přispěla k signifikantnímu snížení deprese a zlepšení kvality jejich života. Zajímavé navíc je, že stejně dobré výsledky měla i skupina žen, která se věnovala fyzickému cvičení.
Smích prospívá i srdci
Smích má zásadní vliv i na tělesné zdraví. Řada studií v minulosti popsala, že negativní emocionální stavy mohou mít špatný vliv na naše tělo, mohou například zvýšit riziko kardiovaskulárních komplikací. Ale je tomu i naopak? Může toto riziko snížit smích a dobrá nálada? Ukazuje se, že ano.
Informace o prospěšných účincích smíchu na lidské tělo přinesla například studie z roku 2010, která se zaměřila na vztah mezi smíchem a funkcí srdce. Skupina sedmnácti dospělých lidí ve věku od 23 do 42 let měla za úkol nejprve sledovat půlhodinový komediální pořad a další dny stejně dlouhý dokument, zatímco vědci měřili jejich tep a krevní tlak. Výsledky ukázaly, že smích vyvolaný zábavnými pořady srdeční funkci skutečně prospíval.
K podobným závěrům došla i další studie, která sledovala vztah mezi smíchem a kardiovaskulárním systémem. I v tomto případě vědci potvrdili, že smích může hrát v souvislosti se srdečním zdravím a snižováním hladiny stresu důležitou roli.
Další studie pak na vzorku 52 zdravých dospělých mužů, kteří sledovali hodinové komediální video, zjistila, že smích – vyvolaný humorem – podporuje také tvorbu tzv. NK buněk. Ty jsou součástí imunitního systému, chrání tělo proti virům, ničí napadené buňky a hrají roli také v ochraně před vznikem nádorových onemocnění. Podporu tvorby NK buněk prostřednictvím smíchu potvrdil také výzkum z roku 2003 provedený u zdravých dospělých žen.
Kdy je smích nebezpečný?
Jak se ale říká, všeho moc škodí. To platí i pro smích, obzvláště pokud se vydatnému bráničnímu smíchu oddává člověk se zdravotními problémy. Ty mohou být různého druhu. Psychiatr Karel Nešpor proto vysvětluje, v jakých případech bychom si na nadmíru břišního smíchu měli dát pozor.
„S vydatným bráničním smíchem jsou určité problémy. Předně ho nelze používat vždy a všude. A pak jsou tu určité kontraindikace. Neměli by ho praktikovat např. lidé s kýlou, krátce po operaci v břišní dutině, s vážnými srdečními nemocemi, rozedmou plic, výhřezem dělohy nebo v pokročilejším těhotenství. Lidé s glaukomem nebo krvácením v oblasti oka by se měli o tom, zda jim vydatný smích prospívá, nebo ne, poradit s očním lékařem. To se ale týká vydatného břišního smíchu. Dobrá nálada a úsměv pomáhají prakticky vždy,“ radí uznávaný lékař.
„Osobně si více než hlasitého smíchu cením úsměvu. Ostatně moje kniha z roku 2021 se jmenovala ,Usmát se a poodstoupit‘ a ta další, která vychází koncem září 2022, se jmenuje ‚300 úsměvů pro lepší život‘,“ podotýká.
Jak se sám rozesmát?
Co ale dělat, když nám zrovna není veselo a nic nás nerozesmává? I na to existuje rada. Ne vždy totiž potřebujeme vnější vlivy, abychom si dokázali navodit lepší náladu. Můžeme toho docílit i záměrně sami. Psychiatr Karel Nešpor k tomu doporučuje využít jedné, poměrně jednoduché techniky.
„Naprostý základ je lišácký (Duchennův) úsměv. Při výzkumu mozku se zjistilo, že veselost navodí nejlépe právě ten. Kruhový sval obkružující oči se při něm lehce sevře. Stáhněte tento sval, až se vám v koutcích očí udělají jemné vrásky. Uvolněte čelist tak, že se zuby nedotýkají, a povytahujte koutky úst šikmo vzhůru směrem k uším. Tento úsměv má logiku. Povolená čelist dává najevo, že nebudeme nikoho kousat. Přimhouřené oči zase souvisejí s pocitem bezpečí. Záměrně se smát a usmívat je možné a užitečné. Smích a úsměv často nejvíc potřebujeme v situacích, kdy nám není dvakrát do smíchu,“ uzavírá Nešpor.
Můžeme tedy smích označit za lék? Určitě ano. Takřka ve všech oblastech nám smích může pomoci. Jedním dechem je však nutno připomenout, že samotným smíchem všechny neduhy těla a mysli zdaleka nevyřešíme, zejména pokud jde o potíže vážnější povahy. Pokud máš depresi nebo jiné psychické problémy, smích může zmírnit jejich symptomy, nicméně i přesto je v takových případech vhodné vyhledat odbornou pomoc. Smát se je někdy obtížné, ale pro zvládání těžkých situací je smích důležitý. Ne nadarmo se říká, že s úsměvem jde všechno lépe.
Anebo máš opravdu naloženo a už to nedáváš? Ať už tě trápí cokoliv, můžeš se obrátit na Linku bezpečí na čísle 116 111, která je pro mladé a studenty do 26 let.
Pro dospělé je k dispozici Linka první psychické pomoci, volej 116 123.
Obě služby fungují nonstop, bezplatně a anonymně. K dispozici je i chat.
