V posledních několika dnech literární svět rozděluje kauza nového románu Les v domě od autorky českých bestsellerů Aleny Mornštajnové. Umělkyně Toy Box v její knize poznala svůj příběh, který sepsala a publikovala v roce 2019.
V minulém týdnu přinesla redaktorka Alarmu Eva Klíčová obsáhlou a analytickou kritiku nového románu Les v domě od autorky českých bestsellerů Aleny Mornštajnové. Ve svém textu upozorňuje, že je román v podstatě více rozepsaným a amplifikovaným příběhem, se kterým se před několika lety veřejnosti svěřila jiná autorka.
„Ten příběh jsem vlastně nečetla poprvé. To, co v románu vyvolává největší emoce, až tíseň, mi v mozku začalo automaticky splývat s něčím známým, vzpomínkami na jiný text, který je až příliš věrný základní konstrukci i motivům nepochybně již nyní bestselleru Aleny Mornštajnové. Jde o silnou osobní zpověď výtvarnice a komiksové autorky Toy Box, která vyšla v Alarmu v roce 2019,“ popisuje Eva Klíčová nový román Mornštajnové.
Toy Box tehdy reagovala na film Leaving Neverland, který se věnoval obětem zneužívání ze strany Michaela Jacksona. Právě i ona si jako dítě zneužíváním prošla a přesně se o něm ve svém příběhu rozepsala. Vypráví o „dědečkovi“, který ji bral do lesa a zneužíval ji. Ale i o tom, jak se s tím jako dítě vypořádávala a co to potom znamenalo pro ni jako dospělou ženu.
Motiv knihy Mornštajnové – dědeček zneužívá v lese svou vnučku, která o tom vypráví z první osoby – však není zdaleka to jediné, v čem se obě vyprávění shodují, a umělkyně Toy Box, renomovaná literární novinářka Klíčová i značná část čtenářů tak za těmito souhrami vidí jasný původ románu.
Krátce po analytické kritice redaktorky Klíčové Toy Box sepsala vlastní vyjádření, v němž autorku žádá, aby uvedla věci na pravou míru, vysvětlila, jak k námětu přišla, a případně se omluvila. Nic z toho však Mornštajnová neudělala.
Mornštajnová: Není to tak, už to konečně pochopte!
Autorka románu se k celé kauze vyjádřila jen jednou větou. „Příběh mé knihy Les v domě není inspirován žádným skutečným příběhem,“ uvedla v jediném statusu na Facebooku.
Její vyjádření je však v rozporu s tím, co řekla několik dní předtím, než se začala celá kauza řešit. „Příběh, který se v knize odehrává, mě napadl v souvislosti s vyprávěním, které jsem vyslechla, a ta situace mi připadala dost ojedinělá,“ řekla pro ČRo Vltava.
Jedna z nejznámějších českých spisovatelek románů. V minulosti pracovala jako překladatelka, a to do doby, než v roce 2013 napsala svoji první knihu Hana. I přesto, že mají její knihy velkou čtenářskou základnu, v odborné veřejnosti stejným způsobem přijímané nejsou. Na ocenění Magnesia Litera zatím žádná z jejích knih nedosáhla. V čtenářské anketě Kniha roku byla oproti tomu oceněná čtyřikrát.
Kromě těchto dvou událostí se autorka vyjadřovala pouze v komentářích na Facebooku. „I přes sociální sítě slyším (například z dovětku ‚už to konečně pochopte‘ směřovaného na mou adresu), jak neví, co říct, mlží, odporuje si a dochází jí trpělivost,“ píše ve svém vyjádření Toy Box, podle které Mornštajnová neprojevila ani špetku empatie.
Host: Oběti holokaustu se v románech také poznávají
V pondělí se čtenáři přece jen dočkali o něco obsáhlejšího vyjádření. Nepřišlo však od samotné autorky, ale jejího vydavatele. Konkrétně šéfredaktora nakladatelství Host Miroslava Balaštíka. Ani jeho slova však dle Toy Box či Evy Klíčové potřebnou empatii do kauzy nevnesla.
„Lze samozřejmě pochopit, že výše zmíněné motivy jsou pro Toy Box tak emocionálně silné a příznačné, že je nedokáže vnímat v kontextu románu, ale vztahuje je ke své vlastní zkušenosti, která je pro ni nepochybně jedinečná a velmi bolestná. (Stejně tak jistě rozpoznávají ve stovkách románů svoji zkušenost miliony obětí holocaustu.) Není však možné považovat je za její vlastnictví a upírat jakémukoliv uměleckému dílu právo inspirovat se tím, co zveřejnila,“ uvedl například Balaštík.
Za vydavatelství se postavil také autor Jan Němec, který po přečtení románu neshledal dostatek podobností na to, aby mohl být označován za plagiát. Němec, stejně jako Balaštík, vypsal v pěti bodech důvody, ve kterých kniha není stejná jako text ToyBox. Podle literární novinářky tu o to ale tak úplně nejde. Že obě díla nejsou slovo od slova totožná, si dle ní všimne i méně zdatný čtenář.
Vybrali jsme 10 knih, které nás v roce 2022 v redakci nejvíc bavily
23. prosince 2022 14:50
Dle Klíčové je však pro odhalení původnosti díla důležitější to, v čem se příběhy shodují, než to, v čem ne. Shodné motivy Klíčová považuje na celém románu za to opravdové a uvěřitelné, naopak detaily, které lidé stojící na straně Mornštajnové považují za důkazy její originality, jsou tím, co působí nejvíce vyfabrikovaně. „To smysluplné je v románu Les v domě nepůvodní, to dotvořené je naopak to nejvíce zmatečné, absurdní a rádoby šokující,“ popisuje Klíčová.
„Mornštajnové román tedy není do puntíku stejný jako text Toy Box. Liší se tam, kde by bylo ‚málo zla‘. Tam, kde je nerealistický. Naopak to, co je realistické a odpovídající prožívání traumatu, se shoduje s textem Toy Box, a to tak, že tam není nic navíc nebo jinak. Žádný projev traumatu, který by se odlišoval od toho, co popisuje Toy Box,“ vnímá text Klíčová.
Absolvovala studium dějin umění a češtiny na FF MU v Brně. V roce 2009 začala psát kritiky a recenze pro různá média – Literární noviny, Tvar, Host a Respekt. Dříve v Hostu řídila kritické rubriky, nyní působí v A2larmu jako jazyková editorka a redaktorka. S Janem Bělíčkem publikují literární podcast TL;DR.
Toy Box: Narychlo naskicovanou odpovědí pobavila stovky lidí
„Šéfredaktor nakladatelství Host, Miroslav Balaštík, napsal včera obsáhlou reakci na kauzu Les v domě. Děkuji, moc si toho vážím. Závěr jeho reakce obsahuje v odstavci ‚Jak z toho ven?‘ jeho přání nebo takovou opatrnou výzvu, byť nepřímo vyjádřenou, k osobnímu setkání, na kterém já mu popíšu zážitky oběti – a on mi na oplatku vysvětlí, o čem je literatura. Nemám úplně času nazbyt, v pět mám vernisáž v Jihlavě, tak je to tak trochu výtvarně nedotažené, ale tak snad se pan šéfredaktor neurazí – stejně jsem si dovolila naskicovat, jak by takové setkání mohlo vypadat. Nazvala jsem to ‚Fantastický Host‘,“ napsala umělkyně ke svému novému satirickému komiksu, který kromě přístupu celého nakladatelství k této konkrétní kauze odráží také to, jak je s oběťmi sexuálního zneužití ve společnosti obecně zacházeno a jak jsou ženy umlčovány muži v pozicích moci. Komiks si můžeš prohlédnout tady.
Ilustrátorka knih i časopisů, komiksová autorka a malířka. Absolvovala obor scénografie na Akademii múzických umění. Její práci můžeš vídat i ve veřejném prostoru; například na venkovních zdech stanice pražského metra Florenc najdeš rozsáhlý murál, který upozorňuje na klimatické změny. V roce 2015 obdržela dvě komiksové ceny Muriel za nejlepší komiksovou knihu a za nejlepší kresbu za autorský komiks Moje kniha Vinnetou.
Proti přístupu Balaštíka a Němce se vymezila i Eva Klíčová. „Ani v jednom hostovském textu nechybí paternalizující postoj, jenž by rád umravnil nejen autorku komiksů a poučil ji o tom, co je literatura, ale i mně se vzkazuje, co má vlastně kritika dělat,“ uvedla ve vyjádření, které má Refresher k dispozici.
Tipy na audioknihy k maturitě zdarma. Poslechem si ušetříš čas na učení
25. dubna 2023 13:00
„Na rozdíl od knižního byznysu, jenž je ochoten vytěžit cokoliv s alibistickým ‚literatura může vše‘, kdy ‚literatura‘ znamená nakladatel a autor či autorka, je tu pořád ještě aspoň kritika, která má stále právo upozorňovat (důvodně) na nepůvodnost tématu, jeho deformaci, nepochopení a interpretační nemohoucnost, s níž je původní silná kompaktní výpověď nastavována a dotvářena – za účelem šokovat čtenáře,“ vnímá situaci Klíčová. Problém podle ní ve výsledku neleží v rovině autorských práv, ale „v kvalitě literárního textu a jeho originalitě a původnosti“.
Redakci se nepodařilo do vydání článku spojit s umělkyní Toy Box. Z posledních vyjádření v komentářích na Facebooku je však patrné, že se spojila s jiným knižním vydavatelstvím a bude pracovat na vlastní komiksové knize, ve které svůj příběh odvypráví. „Až se situace trochu uklidní, začnu na tom pracovat a jsem odhodlaná dát tomu všechno, aby moje knížka nakopala Lesu v domě Aleny Mornštajnové zadek,“ píše v komentáři.
