Africké náboženství vodun bývá Západem odsuzováno, ačkoli k tomu dnes již není důvod. Dříve tomu však bylo jinak, za oběť padly tisíce lidí.
K africkému náboženství vodun se jenom v Beninu hlásí dvanáct milionů lidí. Ačkoli se dnes již jedná o vládou podporovanou víru, dříve tomu tak nebylo. Veřejnost kritizovala lidské oběti (především pak dětské) i „černou magii“, která pomáhala platícím klientům. Zkušenost s kontroverzním náboženstvím má i český cestovatel Ondřej Havelka, kterého nevědomost málem stála život.
Vodun, náboženství silně podporované africkou vládou
Vodun patří mezi západoafrická náboženství a setkat se s ním můžeš především v zemích jako Benin, Togo a Ghana. Právě proto, jak rozsáhlé náboženství vodun je, má mnoho forem a tradicí, které se odvíjí od regionu i kultury. Jedno je spojuje – víra v duchy, božské bytosti známé jako Ioa, a přesvědčení, že za stvořením světa stojí bohové Mawu a Lisa.
Ačkoli se jedná o velmi tradiční náboženství, i jemu v minulosti hrozilo vymizení. Především pak během christianizace a islamizace západní Afriky, ale také během doby, kdy v Beninu vládla komunistická strana, která k vodunu zaujala nepřátelský postoj. Dnes však vodun zažívá novou vlnu zájmu a hojně jej podporuje také africká vláda. Ostatně k tomuto náboženství se v roce 2019 hlásilo na 17,9 % obyvatel Beninu, tedy téměř dvanáct milionů lidí. Ti vyznávají buď pouze vodun, nebo také jeho kombinaci s křesťanstvím či islámem. Na druhé straně, někteří beninští křesťané vodun považují za čarodějnictví, satanismus a ostře se proti němu vymezují.
Proč je náboženství vodun tak kontroverzní? Vyznavači zbožňují přírodní elementy jako stromy, řeky a hory, uctívají zemřelé předky, věří v duchy a na tom přece není nic špatného. Má to však jedno ale. Vodunští kněží bývají často vnímaní také jako čarodějové, jako lidé, kteří mohou člověku významně pomoci, ale také mu mohou velmi ublížit. Vodunské náboženství navíc zahrnuje meditace, tance a rituály, během kterých byly (nejen) v minulosti obětováni také lidé.
