Ve světě, kterému vládne skepse, zaujímají konspirační teorie vždycky zvláštní místo.
Kdeco dnes lehkomyslně označíme za konspirační teorii. Třeba jenom proto, že s tvrzením nesouhlasíme. Všechny ty spekulace o kulatosti Země nebo o toxických látkách, které za sebou trousí letadla a jimiž se nás vlády snaží zahubit.
Některá tvrzení o našem světě působí jako divoké představy paranoidních mozků nebo jako potrava bulvárních plátků – a právem. Historie však ukázala, že to, co začíná jako „zdánlivě přitažená za vlasy konspirační teorie“, se občas může proměnit v překvapivou pravdu. Od tajných vládních operací přes existenci na první pohled „mytických“ tvorů.
O projektu na vymývání mozků pomocí LSD, který prováděla CIA.
O kontroverzní Tuskegee Syphilis Study, kdy vědci nechávali lidi vědomě zemřít na syfilis.
O firmách, které roky úspěšně tutlaly, že produkují silně karcinogenní látky.
Proč byla invaze do Iráku založená na konspiraci.
Projekt MK-ULTRA: CIA a vymývání mozků
MK-ULTRA byl přísně tajný výzkumný program CIA, který probíhal v letech 1953 až 1973. V počátku studené války totiž byla CIA přesvědčena, že Sověti objevili drogu nebo techniku, která jim umožní ovládat lidskou mysl. V reakci na to zahájila vlastní tajný program nazvaný MK-ULTRA, jehož cílem bylo nalezení takové drogy pro ovládání mysli, kterou by bylo možné použít jako zbraň proti nepřátelům.
V průběhu pátrání se vědci CIA dozvěděli o existenci LSD. Ředitel programu MK-ULTRA Sidney Gottlieb nelenil a na počátku 50. let zařídil nákup veškerých světových zásob této drogy.
LSD nechal přivézt do Spojených států a začal jej šířit po nemocnicích, klinikách, věznicích a dalších institucích. Prostřednictvím falešných nadací je posléze žádal, aby prováděly výzkumy a zjišťovaly, co LSD je, jak na něj lidé reagují a jak by se dalo využít jako nástroj pro kontrolu mysli.
Byl jsem ve vězení za spáchání zločinu, ale oni na mně spáchali ještě větší zločin.
– Whitey Bulger, jeden z vězňů účastnících se MK-ULTRA
Ilegální testování drog na nic netušících lidech se dařilo dlouhou dobu tutlat. První informace začaly unikat až v roce 1974 – zněly ale tak surrealisticky, že jim málokdo přikládal velkou váhu. Nevím, jak ty, ale pokud by mi dnes někdo řekl, že vláda na lidech testuje látky manipulující s mozkem, jednoznačně ho označím za konspirátora.
Bohužel, většina záznamů týkajících se projektu byla na příkaz ředitele CIA Richarda Helmse zničena počátkem roku 1973, těsně předtím, než odešel z funkce spolu s Gottliebem.
Necháme vás umřít na syfilis ve jménu vědy
V roce 1932 započali američtí vědci studii, která měla zaznamenat přirozený průběh syfilidy. Výzkumu, který probíhal téměř 40 let, se zúčastnilo 600 černošských mužů z Macon County ve státě Alabama; 399 se syfilidou, 201 bez této nemoci. Výměnou obdrželi bezplatné lékařské vyšetření, stravu zdarma a pohřební pojištění.
Jak uvádí server History, účastníci pocházeli především z chudých poměrů a mnozí z nich nikdy předtím nenavštívili lékaře. O své diagnóze nevěděli a mylně se domnívali, že se léčí s takzvanou „špatnou krví“.
Muži sice byli sledováni zdravotnickými pracovníky, ale nebyli nijak léčeni. Dostávali pouze placebo – přestože penicilin se stal doporučenou léčbou pro syfilis už v roce 1947, tedy přibližně 15 let po zahájení studie. V důsledku neléčení nemoci muži umírali, oslepli, duševně onemocněli nebo měli jiné vážné zdravotní problémy.
Přestože se již v 60. letech minulého století začínaly v tisku objevovat obavy o etičnosti výzkumu, zprávy byly označeny za „domněnky“ a „konspirační teorie“. Byla sice zřízena komise, která měla studii přezkoumat, ale ta nakonec rozhodla v pokračování – s krutým cílem sledovat účastníky, dokud všichni nezemřou, nebudou provedeny pitvy a nebude možné analyzovat údaje z projektu.
Tuskegee Syphilis Study byla ukončena až v roce 1972, poté co nemorální experimenty vynesl ven jeden z whistleblowerů. Do té doby zemřelo 28 pacientů přímo na syfilis, 100 zemřelo na komplikace s ním spojené, 40 manželek pacientů bylo nakaženo a 19 dětí se narodilo s vrozenou syfilidou.
Federální vláda se podle iniciativy Equal Justice účastníkům a jejich rodinám oficiálně omluvila až v roce 1997 a nikdo nebyl stíhán za úmrtí a zranění, která experiment způsobil.
Vědkyně Marcella Alsan a Marianne Wanamaker ve své studii došly k závěru, že utrpení spojené s tímto experimentem zdaleka přesáhlo tragické osudy samotných účastníků. Odhalení pravdy vedlo k hluboké nedůvěře černochů a černošek v lékařskou obec, kvůli které se mnozí později vyhýbali nemocnicím a lékařům.
Azbestová smrt zametená pod koberec
Historie azbestu sahá až do pravěku, kdy jej Egypťané používali při mumifikaci, a před tisíci lety byl nalezen také v keramice. Co má ale také dlouhou historii, jsou nemoci s ním spojené.
Dnes už víme, že azbest je nebezpečná látka, klasifikovaná od roku 1976 jako karcinogen kategorie 1A. Jak uvádí Evropská komise, „pokud jsou výrobky obsahující azbest narušeny, mohou být vdechnuta malá vlákna, což v průběhu času vede k onemocněním, jako je azbestóza, mezoteliom a další formy rakoviny“.
Ještě v roce 2018 Světová zdravotnická organizace (WHO) uváděla, že v Evropě je každoročně zaznamenáno 20 až 30 tisíc případů onemocnění spojených s azbestem.
Přestože už staří Řekové i Římané doložili výskyt plicních onemocnění u lidí, kteří s azbestem pracovali, rizika spojená s tímto materiálem byla v minulosti označována za konspirační teorie. Kým? Společnostmi, které azbest těžily, a těmi, které mu vystavovaly dělníky, vojenský personál a spotřebitele.
Nyní je již zcela jasné, že průmyslová odvětví, která azbest používala a profitovala z něj, mohla jednat mnohem dříve, aby omezila expozici svých pracovníků této vysoce nebezpečné látce. Neuznání rizik práce s azbestem způsobilo neuvěřitelné ztráty na životech.
– Your Legal Justice
„Mnoho společností, průmyslových právníků a konzultantů vědělo o rizicích, která azbest představuje pro pracovníky a veřejné zdraví, již před desítkami let a tajilo je, aby ochránilo své zisky a vyhnulo se odpovědnosti,“ uvádí osvětová kampaň Asbestos Nation.
Jak snadné je zakrýt nepravost, když jej někdo vlivný onálepkuje jako „konspiraci“.
Přešitá kočka s ocasem bobra a zobákem kachny
Existence Bigfoota nebo lochnesské příšery jsou považovány za už poměrně lidové konspirační teorie. Možná jsi ale netušil*a, že za něco naprosto nereálného bylo považováno i zvíře, které dnes vnímáme jako každé druhé.
Psal se rok 1798 a britský biolog George Shaw nevěřícně zíral na exemplář konzervovaný ve štiplavém líhu, který mu přistál v laboratorní pracovně z kolonie v Novém Jižním Walesu.
Nepodobalo se to ničemu, co dosud viděl. Tvor měl tělo chlupaté hnědé kočky, čtyři krátké nohy, ostré drápy nad chodidly jakoby pokrytými pavučinou, ocas bobra, ale zároveň zobák kachny. Biolog si byl podle Atlas Obscura jistý, že brzy odhalí stehy, kterými odborný taxidermista sešil ptáka a šelmu dohromady.
„To musí být podvod! Hoax! Výmysl nějakého vtipálka!“ pomyslel si zřejmě Shaw.
Ještě téhož roku popsal zvíře ve své knize The Naturalist's Miscellany jako tvora, který má „dokonalou podobu kachního zobáku naroubovaného na hlavu čtyřnožce“. Napsal také, že zvíře „přirozeně vzbuzuje představu nějaké klamné preparace“.
Až o téměř 90 let vášnivých vědeckých debat později se došlo k závěru, že se nejedná o konspiraci, nýbrž o ptakopyska.
Nelze se divit, že zvíře zamotalo hlavu i elitním přírodovědcům. Vždyť, jak uvádí Natural History Museum, ptakopysk sice má jakoby kachní zobák a snáší vejce jako pták nebo plaz, ale mláďata krmí mlékem jako savec. A co víc, samci mají na zadních nohách jedovaté ostruhy, ale k tradičnímu útoku ani k obraně je nepoužívají. Zvláštní zvíře.
Invaze založená na domněnkách
Invaze do Iráku v březnu 2003 byla postavena na třech základních předpokladech: Irák má zbraně hromadného ničení, vyvíjí další zbraně a neplní své odzbrojovací závazky vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Hádejte co. Žádný z těchto předpokladů, jak uvádí Stockholm International Peace Research Institute, nebyl pravdivý.
Ještě před invazí se objevovaly zpravodajské informace o tom, že Saddám Husajn nemá žádný program založený na zbraních hromadného ničení. Většina z nich přitom pocházela od zbrojních inspektorů pracujících uvnitř Iráku – včetně amerických jaderných expertů. Bushova administrativa ale zprávy vyhodnotila jako nepravdivé. Jako konspirace.
Saddám sice byl dopaden, souzen a oběšen a byly uspořádány demokratické volby, do té doby ale podle amerického Council on Foreign Relations zahynulo více než sto tisíc iráckých civilistů a přes 4 700 amerických a spojeneckých vojáků.
A „konspirační“ zvěsti o tom, že Irák ve skutečnosti žádné zbraně hromadného ničení nemá, se ukázaly být pravdivé.
