Klimatická změna přináší stále častější a intenzivnější vlny veder, které mohou ovlivnit i fungování lidského mozku.
S rostoucími teplotami způsobenými klimatickou změnou se vědci stále více zaměřují na zkoumání toho, jak extrémní horka mění fungování lidského mozku, informuje BBC.
Když měl Jake pět měsíců, poprvé dostal silný epileptický záchvat. Během velmi horkého dne se přehřál, jeho tělo ztuhlo a následně se začalo nekontrolovatelně třást. Jeho matka Stephanie Smith vzpomíná, že to byl jeden z nejděsivějších momentů jejich života. Později se však ukázalo, že to byl jen začátek.
Horka zhoršují neurologická onemocnění
Záchvaty se u Jakea objevovaly zejména během horkých letních dnů. Rodina musela neustále hledat způsoby, jak ho ochlazovat a předcházet dalším záchvatům. Ve věku 18 měsíců mu diagnostikovali Dravetův syndrom – vzácné neurologické onemocnění spojené s epilepsií, které postihuje přibližně jedno z 15 000 dětí. Kromě záchvatů je doprovázeno poruchami intelektu, autismem, ADHD, problémy s řečí, pohybem či spánkem. Horka nebo náhlé změny teploty mohou záchvaty vyvolat.
Podle neurologa Sanjaye Sisodiyu z londýnské University College jsou pacienti s Dravetovým syndromem pouze jednou z mnoha skupin lidí, jejichž zdravotní stav se vlivem horka zhoršuje. Vyšší teploty negativně ovlivňují i lidi s roztroušenou sklerózou, migrénami, mrtvicí, encefalitidou či jinými neurologickými onemocněními.
Během evropské vlny veder v roce 2003 bylo přibližně sedm procent nadměrných úmrtí přímo spojeno s neurologickými problémy. Podobné výsledky byly zaznamenány i během britských veder v roce 2022.
Proč je mozek citlivý na vysoké teploty
Mozek je mimořádně citlivý na změny teploty. Ačkoli jeho teplota bývá jen o přibližně jeden stupeň Celsia vyšší než tělesná teplota, při intenzivní činnosti produkuje velké množství tepla. Organismus proto musí neustále zajišťovat jeho ochlazování prostřednictvím krevního oběhu. Pokud se mozek příliš zahřeje, nervové buňky a chemické látky zajišťující přenos signálů přestávají správně fungovat.
Extrémní teplo sice ovlivňuje každého člověka – zhoršuje rozhodování, zvyšuje rizikové chování a ovlivňuje náladu – největší problémy však způsobuje lidem s neurologickými onemocněními. U některých pacientů totiž nemoc nebo léky narušují schopnost organismu regulovat tělesnou teplotu. Například některé léky používané při schizofrenii nebo neurologických onemocněních zvyšují riziko přehřátí organismu a úmrtí v důsledku vysokých teplot.
Horka, zejména vysoké noční teploty, negativně ovlivňují také kvalitu spánku. Nedostatek spánku může zhoršovat epilepsii, náladu a celkový zdravotní stav.
Rizika pro zdraví a vývoj člověka
Výzkumy ukazují, že během veder roste počet hospitalizací i úmrtnost pacientů s demencí. Starší lidé totiž hůře regulují tělesnou teplotu a jejich kognitivní problémy mohou způsobit, že zapomenou pít dostatek tekutin nebo se nechrání před horkem.
Vyšší teploty jsou spojeny i se zvýšeným výskytem mozkových příhod. Ačkoli se nárůst může zdát malý, vzhledem k milionům případů mrtvice ročně jde o tisíce dodatečných úmrtí po celém světě. Nejvíce budou postiženy rozvojové země, které už dnes čelí důsledkům klimatické změny a zároveň mají vysoký výskyt cévních mozkových příhod.
Negativní vliv veder se týká i nenarozených dětí. Extrémní teploty během těhotenství zvyšují riziko předčasného porodu, což může vést k poruchám vývoje nervové soustavy a pozdějším problémům s učením či kognitivními schopnostmi.
Vědci zároveň upozorňují, že vysoké teploty mohou oslabit ochrannou bariéru mezi krví a mozkem, čímž se zvyšuje riziko pronikání toxinů, bakterií a virů do mozkové tkáně. Oteplování klimatu navíc podporuje šíření komárů přenášejících viry jako Zika, dengue či chikungunya, které mohou způsobovat vážná neurologická onemocnění.
Výzvy do budoucnosti
Přes rostoucí počet poznatků zůstává mnoho otázek nezodpovězených. Vědci zatím přesně nevědí, zda je pro mozek nejnebezpečnější maximální denní teplota, délka trvání veder nebo vysoké noční teploty. Je pravděpodobné, že citlivost na teplo je u každého člověka odlišná a významnou roli hrají i genetické faktory.
Odborníci se shodují, že identifikace nejzranitelnějších skupin obyvatelstva bude klíčová při vytváření opatření na ochranu zdraví. Klimatická změna už dnes ovlivňuje fungování lidského mozku a s dalším oteplováním se tento problém pravděpodobně ještě zhorší.
